Hlavní obsah

„Jsem potravinový nacionalista. Jezme jen to, co vyrobíme,“ říká Toman

Hostem speciální Výzvy byl ministr zemědělství Miroslav Toman. (Video: Seznam Zprávy)

29. 6. 10:15

Na českých pultech by se měla objevit převážná většina českých potravin. Proč je to potřeba? Jak dobře stát podporuje svoje zemědělce a jak jim uškodilo sucho? Odpovídal ministr zemědělství Miroslav Toman.

Článek

Nabízíme vám výběr nejdůležitějších odpovědí. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

Příští rok podle návrhů poslanců ANO a SPD by mělo být 55 % potravin českých, pokud návrh projde. Do roku 2027 až 85 %. Není to trochu sci-fi?

Pokud se bavíme o číslech, u kterých to začíná na 55 %, tak v podstatě sci-fi to není. Už dneska u některých druhů zboží a komodit jsme vysoce přes 60 %, některé obchodní řetězce říkají, že už tam je 70 %. Myslím si, že když to vezmeme celkově, tak to nějaký zásadní problém není. Co se týká zeleniny, tam jsme dneska řádově okolo 35 %.

Proč myslíte, že je takový zákon potřeba, když říkáte, že ten poměr českých potravin je už teď poměrně vysoký?

Dlouhou dobu říkám, že minimální podíl českých potravin by měl být minimálně dvě třetiny. To už říkám 10 let, možná ještě víc.

A proč? Neměli by si zákazníci vybírat sami?

Na jedné straně zákazníci chtějí pestrou krajinu, zdravé potraviny a nízkou uhlíkovou stopu. Potřebujeme také, aby ta krajina byla udržovaná, abychom jedli zdravé potraviny, domácí potraviny, protože to samozřejmě má i ekonomický dopad. To jsou všechno důvody, proč bychom to měli chtít, abychom nezůstávali nějakým trhem, na který se budou jen dovážet potraviny ze třetích zemí. Tady tu rétoriku já si pamatuji z 90. let, že nebudeme nic pěstovat, nemusíme nic vyrábět v zemědělství, protože si vlastně všechno dovezeme. A jak to pak skončilo?

Není to nacionalistické? Česká jablka do českých obchodů.

Co se týká potravin a spotřeby potravin, tak já jsem nacionalista. Co se týká potravin, zdůrazňuji. Myslím si, že bychom měli jíst to, co si tady sami vyrobíme. Je to nejpřirozenější. Samozřejmě že někdo vykládá, že to se týká banánů a pomerančů. To jsou nesmysly, které nebudu ani komentovat.

Divačka se ptá na Facebooku: „Toto je vážně návrat ke komunismu. Řízené hospodářství, za chvíli pětiletky, fronty na banány a italské nudle, to tady chcete? Je mi z toho špatně. Není to tak trochu návrat před rok 1989?“

Určitě to není návrat před rok 1989, to by vypadalo trošku jinak. To bychom i regulovali ceny a u všeho bychom říkali, kolik se čeho má prodávat a kdy. Jsou prostě věci, které se neprodávají primárně české, jako hrušky, jablka, mrkev. Lidé si stěžují, že tady není český česnek. Nemůže být český česnek, když ho nahradí jakýkoliv jiný. My musíme vytvořit prostor na prodejně, aby se tam čeští výrobci mohli dostat. Rozhodně to není žádný návrat nikam.

Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, jednatel firmy Hanka Mochov, řekl Hospodářským novinám: „Každý den dovezeme do Česka více než 100 kamionů zeleniny. Věříte, že jsme schopni takovou produkci nahradit, pouze českými potravinami?

Musíme to vyspecifikovat, čeho se těch 55 % bude týkat. Pokud budou mít možnost nabízet naši zemědělci mrkev, chřest a další věci, tak jsme schopni z velké části to nahradit, určitě ano.

Už od příštího roku?

Část určitě. My jsme třeba letos dali podporu na budování kapacit nejenom na pěstování, ale i ke skladování. Tam je velký nedostatek českých zemědělců, protože je to finančně náročné. Nemají skladovací kapacity, aby mohli celý rok prodávat brambory, aby je tam mohli uskladnit, aby byly dobře uskladněné, aby byly čerstvé, aby mohli zpracovávat zeleninu a další věci.

Takže nebudou české obchody prázdné, než se toto vyřeší?

Ne, já bych lidi s tímhle nestrašil, nebudou prázdné. Já si myslím, že například u brambor jsme soběstační z 80 %, takže když by se ty brambory v dobré kvalitě mohly prodávat, tak máte 80% soběstačnost brambor zítra. Kdyby zemědělci měli dostatek prostoru nabízet mrkev, ředkvičku a další věci, tak si myslím, že se na nějaká procenta dostanou, ale já teď tady nechci střílet čísla, já to vždycky chci mít spočítané.

Paní Simona Slaninová se ptá: „Co když přijde opravdu sucho, nebude úroda, dovézt nám nic nedovolí. Budeme žvýkat seno? Není to skutečně riskantní?“

My nezakazujeme žádné dovozy. Každopádně to se může stát už dneska. A to je přesně důvod, proč nechceme být tolik závislí na dovozech. Neříkejme soběstačnost, říkejme, že ta naše závislost na dovozech je až škodlivá, je to nemoc. Jakmile by se zavřely hranice, jakmile by se cosi dalšího odehrálo, tak by mohl být velký nedostatek. Naštěstí se nám podařilo udržet hranice otevřené, takže některé věci se dovezly, ale podívejte se, co to dělá s cenou.

Jak chcete zemědělce přesvědčit k tomu, aby upustili od pěstování nějakých pícnin, typicky také řepky, a dali se na pěstování ovoce a zeleniny?

Co se týká pícnin, tam bych je nerad přesvědčoval, aby od toho odešli, protože naopak ty pícniny zase budou podporovat chov. Pěstování pícnin znamená různorodou krajinu, ale zároveň je to podpora živočišné výroby. My chceme, aby pěstovali seno, aby pěstovali i vojtěšku, jetelotrávy a další a další věci. Co se týká řepky, tak za poslední rok nebo rok a půl šla výměra řepky řádově o 40 tisíc hektarů dolů. Pěstovalo se jí 400 tisíc hektarů, dneska jsme na 360 tisících hektarech.

A to je trend, který podle vás bude pokračovat?

Já si myslím, že pokud my budeme dobře podporovat ovoce, zeleninu, chmel a tak dále, tak zemědělci, pokud bude možnost pěstovat něco jiného, aby se uživili a měli ekonomické výsledky, určitě tendenci k tomu mít budou.

Takže je to tedy váš cíl, aby té řepky bylo méně?

Ne, můj cíl není, aby bylo řepky méně. Mým cílem je pestrobarevná krajina, různorodá, aby se zemědělci uživili, aby produkovali více komodit, které se dají nabízet zákazníkům.

Zelenina bude i v zimě

Ale český konzument si zvykl, že i v zimě si může koupit rajčata, okurky… Nezmizí tohle společně s novým zákonem?

Musíme nastavit ta pravidla tak, aby se tady konzumovala sezonní, čerstvá zelenina. Vezměte si, že jsme podpořili například velkou část třeba skleníků na rajčata, tak já nevidím důvod, aby ta rajčata, která se pěstují tady v Čechách, jsme si vozili odněkud jinud..

Takže i v zimě si ve sklenících budeme pěstovat česká rajčata?

Pokud budou mít pěstitelé a zemědělci zájem, tak určitě a rozhodně to ocení zákazník. Porovnejte si kvalitu rajčat českých skleníků a těch dovozových.

Když bude 85 % nebo 55 % výrobků českých, tak nějaké výrobky budou muset odpadnout?

Ne. Vezměte si, kolik tady máme regionálních výrobců a kolik z nich není schopno se dostat na pulty obchodních řetězců. Těch je tady strašné množství. A ti také budou soutěžit s cenou. To není tak, že mají garantovanou cenu. Oni budou mít lepší přístup na domácí trh. Podívejte se, jak je to v Rakousku, Německu. Vždyť ty řetězce, kdyby se chovaly úplně stejně jako ve svých domovských zemích, tak nemusíme tyto věci vymýšlet. My nejsme jediná země, které to vadí. Francouzi už to mají strašně dlouho. Tady to budeme v podstatě opisovat od Francouzů a od dalších zemí.

Milan Březina se ptá: „Máme společný evropský trh a žádní výrobci nesmí být zvýhodňováni ani diskriminováni. Proč se zasazujte za nesmysly, když velmi dobře víte, že vám EU toto opatření právem zruší? Je to čirý populismus z vaší strany.“

Čirý populismus je, že někdo říká, že máme společný evropský trh. To je populismus. My nejsme schopni se dostat s potravinami na západní trhy. Řetězce si velmi pečlivě hlídají, jestli tam přivezou něco od nás, oni nás tam nepustí. Co je německé, to je dobré, co je rakouské, to je dobré a tak dále. Dávají do toho velké peníze, co se týká propagace.

Řetězce tady určují ceny

Martina Filipová se vás ptá: „Zajímalo by mě, proč se tak hodně zdražilo? Proč máme předražené potraviny, které nejsou kvalitní? Když jedu za hranice, jsou tam kvalitnější potraviny a ještě levnější. Čím to asi je?“

To je to, co já říkám. Kdyby se obchodní řetězce chovaly stejně jako ve svých domovských zemích, tak my tady neřešíme spoustu problémů.

Takže to je vina jen obchodních řetězců?

Z velké části. Oni prodávají na trhu. Ten zákazník si vybírá – znova opakuji – to, co mu nabídne obchodník. Samozřejmě že obchodník se snaží nabízet to, co ten zákazník chce nebo po čem je největší zájem. Řetězec se ale rozhodne, co vezme nebo nevezme. Ale tady já souhlasím. Je to o tom, že se musí nabízet s nižší obchodní přirážkou, větší sortiment a také ty lokální a regionální výrobky a čerstvé výrobky.

Když vám to sem cestuje přes půl světa, jde to přes 10 chladicích zařízení, tak prostě ta kvalita nemusí být taková, ale když se používá čerstvé domácí zboží, tak je to rozhodně lepší.

Takže tímto krokem, tou regulací, doufáte, že se zlepší nejen kvalita, ale normalizuje se i cena?

Znova říkám, na tu cenu nemáme ten největší vliv. Stejně jako zemědělci a potravináři. Samozřejmě, je tam určitý přirozený boj mezi tím, kdo nakupuje, a tím, kdo prodává. Ten, kdo prodává, chce vysokou cenu, kdo nakupuje, chce zase nižší cenu. Nicméně se to přetlačuje, ale obchodní řetězce mají prakticky 80 % trhu a mají daleko větší tržní sílu než jakýkoliv výrobce v České republice.

Ale bude menší konkurence.

Dneska dovážíme a ta zelenina a všechno šlo cenově nahoru. S tím nemá český zemědělec a potravinář nic společného. Ty konečné ceny v obchodech určují obchodní řetězce a ti, kteří to uvádí na trh v konečné fázi. Zemědělec na konečnou cenu nemá absolutně žádný vliv.

Divák se ptá: „Pane Tomane, v éře vašeho tatínka bylo v obchodech poloprázdno. Tím, co vymýšlíte, se vrátíme o 40 let zpět. Babišovy potraviny kvalitou nikdy nenahradí zboží z dovozu a kvalitní české potraviny se prodají vždy. K tomu nepotřebujeme omezování trhu. A směřujeme k dotazu: Proč raději nepodpoříte malé a střední farmáře bez omezování trhu?“

Tak ten začátek vůbec nebudu komentovat, protože nechci být sprostý. Ale pojďme se bavit o těch malých a středních farmářích. My speciálně v těch programech, které děláme, jsme podpořili malé a střední farmáře. Mají tam zvláštní kapitolu. Co se týká projektů, tak bylo prakticky uspokojeno 100 % žadatelů o projekty mezi těmi malými a středními, snažíme se pro ně vytvořit prostor.

Nicméně pojďme se podívat na Nejvyšší kontrolní úřad, který kontroloval dotace z dílny ministerstva zemědělství. Bylo to v roce 2018, šlo o dotace za 3,8 miliardy korun a zjistil, že původně dotace, které byly určené pro malé a střední podniky, plynuly hlavně větším firmám.

To je o tom, že se vypíše program, jsou tam speciální obálky pro ty malé. Malí jsou uspokojeni ze 100 %. Já teď nemám představu úplně přesnou, ale u těch malých jsem si naprosto jist. U těch velkých firem je uspokojováno mezi 20 a 30 % z těch žádostí, když ty peníze zůstávají, aby nepropadly, Tak to přesuneme tam, kde není dočerpáno.

Takže ti malí a střední tedy nevyžádají celou částku a ty zbytky tedy padnou těm velkým? Takhle to vysvětlujete?

Vysvětluji to tak, že my uspokojíme potřeby těch malých, kteří si o to požádají.

Říkáte, že stoprocentně?

Stoprocentně.

A jak je možné, že z tak velké částky, jako je 3,8 miliardy korun, přesto padne velká část těm větším firmám?

Pojďme to rozdělit. Jedny dotace jsou nárokové, tzn. na jejich základě dostanete 5 korun, aby se to dobře počítalo, takže jestli mám hektarů 5, dostanu 25 korun, jestli mám 100 hektarů, dostanu 500 korun. To je naprosto rovnoprávné zacházení, je to platba na hektar. A když se podíváte, jaké je kofinancování u těch malých a středních, tak například teď v tom posledním kole je kofinancování 50 %. Jestli je mladý začínající zemědělec, tak tam jsou procenta navíc, jestli je malý, tak 100 % navíc a tak dále.

Proč ty podmínky nepřizpůsobíte tak, aby tedy vyhovovaly spíše těm malým a středním?

Ale oni to nevyčerpají.

Nevyčerpají, takže o to není takový zájem?

Vždyť tu možnost mají. Když se podíváte, jaká procenta podniků produkují živočišné výrobky a živočišné věci, tak prostě 80 % výroby dělají 2 tisíce podniků a žadatelů je 30 tisíc.

Spíše tedy, že ty podmínky jsou udělané na míru těm větším.

Ne, nejsou, v žádném případě, v žádném případě. Naopak. Je to děláno na míru těm malým a středním a jenom v některých případech si mohou sáhnout i velcí.

Na sucho nejvíce trpí ovoce a zelenina

Pojďme na téma povodní a sucha. Podle odborníků čelíme nejhoršímu suchu za posledních 500 let, máte nějaké zprávy od zemědělců, jak moc je ta situace zatím ovlivnila?

Co se týká sucha, já neumím posoudit, jestli je to největší sucho za 500 let. Říkají to někteří odborníci, tak to beru na vědomí, nicméně my jsme upozorňovali někdy na jaře, že je poškozeno řádově 40 % porostů v různé fázi. Nejvíc to postihlo ovoce, zeleninu. Plodiny, co byly zasety brzy na jaře. V tuto chvíli tím, že ten déšť přišel na poslední chvíli a včas, se ta úroda zachránila. Myslím, že co se týká krmení, co se týká obilovin, co se týká dalších věcí, tak by to mohla být naprosto standardní, průměrná úroda. Ale já tady nechci říkat čísla dopředu, protože si myslím, že je ještě brzy a může přijít cokoliv. Mohou přijít zase bouřky.

Sucho je horší problém v současné chvíli?

Já bych řekl, že sucho v tuto chvíli není problém pro české zemědělství. To zemědělské sucho je zažehnáno, nasycenost půdy do těch 40 centimetrů nebo do půl metru de facto vymizela. Jsou jenom některé oblasti, v těch hlubších vrstvách, jako je tady Rakovnicko, Podkrušnohorsko, některé oblasti na Moravě, něco v Plzni, na jihu a tak dále, ale to jsou drobné oblasti, kde ještě trpí tím hydrologickým suchem.

Uživatel Twitteru se ptá, jestli byste byl pro stanovení maximální velikosti plochy pole s tím, že každá taková plocha by musela být ohraničena remízky.

My jsme stanovili maximální výměru jedné plodiny na 30 hektarů. Stanovili jsme, že tam musí být minimální pásy 22 metrů. To platí od 1. 1. letošního roku na těch erozně ohrožených půdách, od příštího roku to bude platit po celé České republice. Takže už bychom se neměli setkávat s těmi velkými lány, kde působí nejenom vodní, ale i větrná eroze.

Co se týká remízků, tak my jsme ve spolupráci s ministerstvem financí snížili daně právě z těchto ploch. A co se týká mokřadů, tak zemědělec, který má mokřad na svém pozemku, dostává úplně stejné dotace, jako když tam pěstuje pšenici.

Rezoluce o střetu zájmů Babiše? Je tam spousta nepřesností

Na závěr ještě přišlo pár otázek, jež se týkají rezoluce, kterou přijal minulý týden Evropský parlament a která říká, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Jak by mělo podle vás Česko na tohle usnesení reagovat?

Já jsem o tom ještě tady s kolegy nějak detailněji nemluvil a musíme se poradit na vládě, jestli se na to vůbec bude reagovat. Mě ta rezoluce překvapila, protože jsou tam věci, které jednoznačně nejsou pravda, kde se Evropský parlament mýlí, a jenom z mého pohledu jsme kritizováni za dozorčí radu Státního zemědělského intervenčního fondu. Ale dozorčí radu Státního zemědělského intervenčního fondu volí poslanci, demokraticky zvolení poslanci Parlamentu České republiky, to není v kompetenci ministra zemědělství. Zrovna tak to prohlášení se odvolává na článek, který mezitím Komise už zrušila. Je tam spousta těchto věcí, které nejsou přesné.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová k rezoluci řekla: „Nerozumím, z jakého titulu se Evropský parlament vměšuje takto do záležitostí Česka. Podle mě to nemá v historii obdoby.“ I vy to vnímáte jako vměšování do českých záležitostí?

Nechápu, jakým způsobem parlament toto přijímal, když tam má sám spoustu nepřesností a je tam spousta polopravd. Já si hlavně myslím, že by to mohlo být vnímáno jako pokus o ovlivňování probíhajícího auditu, a proto se k tomu nechci vyjadřovat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené