Termín pro přiznání k dani z nemovitosti se blíží. Koho se týká

Všichni, kdo v loňském roce koupili, prodali, zdědili, darovali nemovitost, typicky dům, byt, pozemek či nebytový prostor, musí teď podat daňové přiznání.

Ale nejen oni. Povinnost se týká také lidí, kteří na své nemovitosti provedli nějakou větší změnu, například přístavbu, nástavbu nebo částečnou likvidaci, a změnili tím druh nebo výměru pozemku či stavby.

Přiznání podávají také vlastníci, kteří loni získali stavební povolení, dokončili novostavbu nebo změnili užívání stavby například z bydlení na podnikání.

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost, u které nastala změna, nachází.

Podle zákona musí být přiznání na finančním úřadu nejpozději do konce ledna. Protože ale letos připadá poslední lednový den na sobotu, posouvá se termín na pondělí 2. února.

Ti, co zapomenou přiznání do termínu podat, mají pak ještě pět dní bez sankce. Od šestého dne začíná nabíhat pokuta 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Pokuta se ale vyměřuje jen v případě, že přesáhne 1000 korun. Pokud ovšem přiznání neodevzdáte ani po výzvě z úřadu, hrozí vám sankce až pět procent z vypočtené daně – nejméně 500 korun.

Přiznání k dani z nemovitých věcí můžete „postaru“ zaslat na finanční úřad poštou nebo ho podat osobně. Pracovníci úřadu s vyplněním a podáním přiznání pomohou. Formulář získáte přímo na úřadu nebo si ho stáhnete a vytisknete z úředních webových stránek.

Finanční správa ale doporučuje elektronické podání přes portál Moje daně. Ten nabízí i automatické předvyplnění formuláře. Do portálu se lidé přihlásí Identitou občana – typicky bankovní identitou, datovou schránkou nebo přístupovými údaji přidělenými finanční správou.

Povinně elektronicky podávají přiznání podnikatelé, pokud jde o nemovitosti, které souvisejí s podnikáním.

„Díky portálu mohou poplatníci vyřídit daňové přiznání online z domova. Automatické předvyplnění údajů z katastru nemovitostí a z evidencí správce daně významně šetří čas a usnadňuje celý proces. Doporučujeme možnost předvyplnění využít, tato služba byla loni v soutěži Úřednický čin roku 2024 oceněna v kategorii Digitální transformace,“ uvádí Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

V loňském roce bylo do konce ledna podáno více než 300 tisíc daňových přiznání, z toho okolo 35 procent bylo podáno online.

Finanční úřad posílá informace o výši daně na jaře, většinou v dubnu a květnu. Dostanete je do datové schránky, pokud ji máte, případně e-mailem, jestliže jste ho správě nahlásili. Nebo pak ve zbývajících případech klasicky dopisem. Několik desítek tisíc lidí platí daň prostřednictvím SIPO, které jim bude o částku automaticky navýšeno.

Finanční správa připomíná všem výhody e-mailové korespondence. I proto, aby ušetřila náklady na rozesílání složenek.

„Zasílání údajů pro placení daně e-mailem doporučujeme jako velmi pohodlný a bezpečný způsob, jak získat platební údaje včas a přehledně. Poplatník získá kromě samotných údajů k platbě i podrobný rozpis daně podle jednotlivých nemovitostí, což papírová složenka neumožňuje,“ říká tiskový mluvčí Finanční správy ČR Patrik Madle a doplňuje, že e-mail obsahuje QR kód pro zaplacení daně prostřednictvím mobilního bankovnictví.

Služba je dostupná všem poplatníkům. Lze o ni požádat prostřednictvím online formuláře. Stačí vyplnit žádost, vytisknout, ručně podepsat, vyfotit či naskenovat a následně e-mailem zaslat do 15. března na příslušný finanční úřad. Seznam e-mailových adres konkrétních finančních úřadů a jejich územních pracovišť je dostupný na webu Finanční správy ČR.

Podle podaného přiznání úřad stanoví sazbu a výši daně. „Poplatníkům, u kterých loni žádná změna nenastala, stanoví daň správce daně automaticky na základě údajů z předchozích let,“ uvádí Patrik Madle. Samotnou daň je pak nutné letos zaplatit do pondělí 1. června.

Češi loni zaplatili na dani z nemovitých věcí 23 miliard korun. Výši daně ovlivňuje především velikost nemovitosti, lokalita a místní koeficienty a její typ i účel. Například za nemovitost určenou k podnikání zaplatí vlastník víc než za nemovitost určenou k bydlení. Za byt střední velikosti (70 metrů čtverečních) se roční daň pohybuje nejčastěji od 500 do 4000 korun, za rodinný dům je to opět podle místa od 500 do 8000 korun.

Letos se sice daň plošně nenavyšuje, ale to neznamená, že lidé budou platit stejně jako loni. O konečné výši daně totiž rozhodují obce stanovením takzvaného koeficientu. Lidé se jeho výši dozvědí z obecních vyhlášek.

„Stát pro rok 2026 ponechal inflační koeficient na hodnotě 1, a nedochází tak k plošnému navýšení daně. Obce ale mohou daň zvýšit či snížit, a to buď plošně, nebo jen pro konkrétní segment, například byty, rekreační objekty či nemovitosti využívané k podnikání,“ vysvětluje daňová poradkyně Iveta Štochlová ze společnosti BDO.

V praxi se podle ní objevují i skokové změny. Někde kvůli nově schváleným koeficientům, jinde kvůli tomu, že obec po přechodném období zavádí nové nastavení pro celé území.

Právě místní koeficient je hlavním nástrojem obcí, jak mohou výši daně ovlivňovat. Jeho hodnota může být nastavena od 0,5 do 5,0.

„Aktuálním trendem je snižování daně obcemi u bytových jednotek, zejména pak pro rezidenty s trvalým pobytem. Výpadek z rozpočtu však obce často kompenzují tím, že daň navyšují u průmyslových či jinak podnikatelsky využívaných staveb či jednotek,“ komentuje odborník na majetkové daně Petr Koubovský ze společnosti Rödl.