Nenechávejte daňové přiznání na poslední chvíli, radí daňoví poradci

Obecně platí, že se daňové přiznání podává do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Existují ale výjimky, kdy se lhůta prodlouží. Je tomu tak v případě elektronického podání nebo skrze daňového poradce. Oslovení daňoví poradci radí nenechávat přiznání na poslední chvíli, aby zbyl čas na opravu případných chyb. U složitějších případů, kdy například někdo kombinuje klasické zaměstnání s podnikáním, pak doporučují využít jejich služby.

Výjimkou je pak podání daňového přiznání z nemovitosti, které se podává zvlášť. Jeho termín letos vychází na 2. února a týká se většinou jen těch, kteří získali nemovitost v uplynulém roce, nebo svou dosavadní zásadně přestavěli nebo zrekonstruovali.

Vyhnout se vyplňování daňového přiznání mohou pouze zaměstnanci, kteří využijí tzv. roční zúčtování daně u zaměstnavatele, o které si ale musí zažádat nejpozději do poloviny února. To lze v případě, že v daném zdaňovacím období neměli podepsanou smlouvu u dvou zaměstnavatelů naráz. Nárok na roční zúčtování nemají ani zaměstnanci, kteří mají k zaměstnání ještě vedlejší příjmy, například z pronájmu.

„Zaměstnanec musí podat daňové přiznání, pokud měl příjmy od více plátců současně,“ ujasňuje podmínky daňový poradce Jan Bonaventura s tím, že to neplatí, pokud byl druhý příjem zdaněn srážkovou daní, typicky u dohod o provedení práce, nebo měl postupně více zaměstnavatelů, ale nepodepsal u všech příjmů prohlášení, takzvaný růžový papír.

„Zaměstnanec také musí podat přiznání, pokud měl další zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč, jako například pronájem, podnikání či ostatní příjmy,“ pokračuje Bonaventura s tím, že to opět neplatí pro příjmy zdaněné srážkou.

Povinnost podat daňové přiznání se pak týká všech fyzických osob, jejichž zdanitelné příjmy v předešlém roce (2025) přesáhly 50 tisíc korun a nebyly zdaněné srážkovou daní. A to včetně studentů nebo pracujících důchodců. Vyplnit a podat jej pak lze skrze online portál Finanční správy Moje daně nebo klasicky v papírové podobě.

Lidé většinou začínají řešit daňové přiznání v únoru a březnu, kdy se blíží zákonem dané lhůty. Pokud lidé plánují využít služby daňových poradců, je lepší je kontaktovat dříve, ideálně už v lednu nebo v únoru. Čím více se blíží termíny, tím více jsou pak zaneprázdnění.

„Právě blížící se konec těchto lhůt bývá hlavním impulsem, proč se fyzické osoby –poplatníci – přiznání začnou intenzivně věnovat,“ komentuje termíny daňová poradkyně Sofia Komrsková z poradenské společnosti BDO. „Nejjednodušší cestou je elektronické podání přes portál Moje daně, který uživatele krok za krokem provede celým procesem a automaticky kontroluje chyby,“ doporučuje. Podle ní je nejlepší si připravit veškeré podklady a potřebná potvrzení předem, aby vyplňování pak probíhalo co nejhladčeji.

Lidé často chybují například v tom, že neuvedou všechny zdanitelné příjmy. Jedná se nejčastěji o příjmy z brigády, pronájmu nebo investic či osvobozeného prodeje majetku. „Častým problémem bývá také nesprávné uplatnění slev na dani a daňových odpočtů, například na děti, manžela či penzijní, životní pojištění apod.,“ vysvětluje.

Povinnost podat přiznání k dani z příjmu se tedy vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nejsou v paušálním režimu a jejich zdanitelné příjmy přesáhly v minulém roce hranici 50 tisíc korun. Přiznání ale musí podat i podnikatelé, kteří vykazují za dané období ztrátu. To už mohou ve většině případů pouze elektronicky, pokud mají založenou datovou schránku. Příloha obsahující samotný vyplněný formulář musí být ve formátu XML, který lze například vygenerovat právě skrze portál Moje daně. Odeslat jej příslušnému úřadu mohou buď přes datovou schránku, nebo i přímo prostřednictvím portálu Moje daně.

Na to ale někteří stále zapomínají. „Mnozí si neuvědomují, že pokud jsou například OSVČ a mají zřízenou datovou schránku, musí daňové přiznání podat elektronicky,“ upozorňuje například daňová poradkyně Lenka Nováková.

Podnikatelé mimo paušální režim mají také povinnost podat přehledy zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. V základní lhůtě tak lze učinit do 4. května 2026. Pokud z přehledu vyjde, že je nutné uhradit nedoplatek jedné z institucí, musí jej OSVČ zaplatit do osmi pracovních dnů od samotného podání přehledu.

Podle oslovených daňových poradců někdy poplatníci zapomínají na uplatňování slev a odpočtů nebo v nich často chybují. Nicméně každý má nárok na základní daňovou slevu na poplatníka. Ta je za rok 2025 nastavená na 30 840 korun a není potřeba k jejímu uplatnění žádná doplňující dokumentace (příloha). Dále lze stejně jako předchozí rok uplatnit slevu na děti nebo na manžela/manželku.

Stejně jako minulý rok již nelze odečíst tzv. školkovné, ani sleva na studenta. Rodiče mohou ale nadále využít slevy na nezaopatřené děti, tedy i na dospělé, které ještě studují, nebo naopak nemohou pracovat ani studovat kvůli zdravotním problémům a jsou mladší 26 let. Pokud mají děti průkaz ZTP/P, jsou slevy vyšší. Vždy ale platí, že takovou slevu lze uplatnit pouze jedním z rodičů a je potřeba předložit potřebná potvrzení.

Pokud uplatňovaná sleva na děti přesáhne vypočtenou daň z příjmu, vznikne tak rodičům nárok na daňový bonus. Ten lze čerpat v momentě, kdy přesáhne hodnotu 100 korun. „Problémy někdy dělají slevy na dani, například pokud rodiče nežijí spolu, zejména u střídavé péče může být uplatnění slev sporné a problematické,“ upozorňuje Bonaventura.

Při daňovém přiznání lze využít i takzvané odpočty, díky kterým si poplatníci mohou snížit základ daně. Nejčastěji tak jde například o odpočet úroků z hypotéky, penzijní připojištění nebo odpočet za soukromé životní pojištění.

Odečíst od základu daně lze také dary na veřejně prospěšné účely, které mají hodnotu alespoň 1000 korun. Kromě příspěvků na různé sbírky se do této skupiny řadí i darování krve nebo kostní dřeně a kmenových buněk. Celkově si poplatníci mohou takto odečíst až 30 procent ze svého daňového základu.

Slevy na daních pak mohou uplatnit i pracující lidé v invalidním důchodu nebo lidé s průkazem ZTP/P. Invalidita se pak dělí na tři stupně, lidé s prvními dvěma stupni mohou uplatnit roční slevu ve výši 2 520 korun. Pro invaliditu III. stupně je pak roční sleva 5 040 korun. Ten, kdo je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na roční slevu ve výši 16 140 korun.