Záhadná střela nad Tureckem. Írán popírá útok

Balistickou raketu odpálenou z Íránu směrem k tureckému vzdušnému prostoru ve středu zničily systémy protivzdušné a protiraketové obrany NATO nad východním Středomořím. Incident vyvolal diplomatické napětí mezi Ankarou a Teheránem, přestože íránská armáda popřela, že by střelu na Turecko vyslala.

Podle tureckého ministerstva obrany radary raketu zaznamenaly při letu nad Irákem a Sýrií, když směřovala k tureckému vzdušnému prostoru. Zbytky záchytné rakety dopadly v turecké provincii Hatay u hranic se Sýrií, nikdo však nebyl zraněn.

Střelu podle představitelů NATO zničila záchytná raketa SM-3 vypuštěná z amerického torpédoborce USS Oscar Austin ve východním Středomoří.

Vysoce postavený americký vojenský představitel a jeden západní představitel uvedli pro americký deník The New York Times, že raketa mohla mířit na leteckou základnu Incirlik na jihu Turecka, kde působí turecké i americké jednotky a další spojenci NATO.

Íránské ozbrojené síly však jakékoli odpálení rakety směrem na Turecko popřely. V prohlášení zveřejněném státními médii uvedly, že Írán respektuje svrchovanost sousedního Turecka a nemá v úmyslu na jeho území útočit, píše katarská stanice Al-Džazíra.

Podle některých tureckých zdrojů Turecko skutečně nemuselo být cílem střely. Jeden turecký představitel uvedl pro agenturu AFP, že raketa pravděpodobně mířila na Kypr, ale odchýlila se od kurzu.

Už v pondělí v ranních hodinách zasáhl bezpilotní letoun typu Šáhid kyperskou základnu britského královského letectva Akrotiri. Několik dalších dronů, které na ostrov mířily, se podařilo zachytit, jak později informoval mluvčí kyperské vlády Konstantinos Letymbiotis. Útok si nevyžádal oběti a nezpůsobil příliš rozsáhlé škody.

Kdo za pondělním útokem stojí, dosud nebylo oficiálně potvrzeno. Podle vysoce postavených kyperských představitelů dron s největší pravděpodobností vypálila libanonská militantní skupina Hizballáh podporovaná Íránem.

Velitel íránských Islámských revolučních gard Sardar Džabári varoval před zintenzivněním raketových úderů na Kypr v reakci na americko-izraelské útoky.

„Američané přesunuli většinu svých letadel na Kypr. Vystřelíme na Kypr rakety s takovou intenzitou, že Američané budou nuceni ostrov opustit,“ uvedl v pondělí podle íránského zpravodajského telegramového kanálu Khabar Fouri.

V reakci na incident a na íránská prohlášení poslalo své lodě ke Kypru hned několik evropských zemí, včetně Británie, Francie, Německa nebo Řecka.

Další možností podle analytiků je, že střelu odpálila některá z íránských jednotek působících autonomně. Írán totiž dlouhodobě rozvíjí takzvanou doktrínu „Mozaika“, která počítá s decentralizovaným velením v případě narušení centrálního řízení.

Regionální velitelé tak mohou jednat samostatně, pokud je komunikace s Teheránem přerušena, upozorňuje server Middle East Eye (MEE).

„Protože nyní celé vojenské reakce fungují decentralizovaně, mohly se v íránských silách objevit některé skupiny, které se rozhodly odpálit rakety směrem na Turecko z důvodů, které zatím nejsou známy,“ řekl pro MEE Orel Toga z Ankarského centra pro íránská studia.

Samostatná zpráva o středečním zachycení podezřelé íránské rakety v syrském městě Kámišlí by podle Togy mohla naznačovat, že „to nebyla neúmyslná chyba“.

Jeho tvrzení podporuje i fakt, že íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v nedělním rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že některé vojenské jednotky se staly „nezávislými a poněkud izolovanými“ a fungují pouze podle předem vydaných obecných instrukcí.

Arakčí dodal, že například útoky na Omán nechtěl Írán provést a jednotky dostaly varování, aby dávaly pozor, kam střely cílí. Tato varování však podle oficiálních vyjádření ománské vlády nezabránilo dalšímu hlášenému útoku na Omán začátkem tohoto týdne.

V podobném duchu íránský prezident Masúd Pezeškján začátkem týdne delegoval pravomoci centrální vlády na provinční guvernéry, aby zajistil nepřerušené poskytování veřejných služeb.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v reakci na incident telefonicky hovořil se svým íránským protějškem a vyjádřil protest. Zároveň varoval, že jakékoli kroky, které by mohly konflikt dále rozšířit, jsou nepřijatelné. Turecko také předvolalo íránského velvyslance.

Prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že Ankara přijímá všechna nezbytná opatření k ochraně svého vzdušného prostoru a postup koordinuje se spojenci v NATO. Zároveň zdůraznil nutnost posilovat odstrašující schopnosti země.

NATO incident odsoudilo a vyjádřilo Turecku podporu. Mluvčí Aliance Allison Hartová uvedla, že Aliance stojí pevně za všemi spojenci a jeho obranné a odstrašující schopnosti, včetně protivzdušné a protiraketové obrany, zůstávají silné.

Případný potvrzený útok na Turecko by znamenal výraznou eskalaci, protože země je členem NATO a vztahy mezi Ankarou a Teheránem jsou dlouhodobě relativně stabilní.

Podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by incident měl aktivovat článek 5 Severoatlantické aliance o kolektivní obraně.