Důležitý daňový termín se blíží. Kdo musí přiznat příjmy a jak je to s přeplatky

Do 1. dubna musí daňové přiznání podat každý, kdo ho vyplňuje na papírovém formuláři. Pro listinnou podobu přiznání je to nejzazší datum.

Týká se to nejčastěji zaměstnanců, kteří si kvůli jiným příjmům musí podávat přiznání sami. Například mají příjem z pronájmu nebo jiné výdělečné činnosti. Stejně na tom jsou třeba senioři, studenti či matky na rodičovské, kteří si v loňském roce různým způsobem přivydělávali nad limit 50 tisíc korun za rok.

Daňové přiznání mohou lidé podat osobně na podatelně finančních úřadů nebo ho odeslat doporučeně poštou, přičemž při využití poštovních služeb se za termín podání rozumí den předání na poště. Adresu úřadu v místě bydliště najdou lidé na webu finanční správy.

Pokud kdokoliv podává daňové přiznání elektronicky, a to přes datovou schránku nebo přes portál Moje daně, má ještě čas - musí ho odeslat nejpozději do 4. května 2026. Jestliže přiznání podává za poplatníka daňový poradce, má čas dokonce až do středy 1. července 2026.

Jak upozorňuje finanční správa, termín 1. dubna je ale zajímavý pro všechny poplatníky, tedy i pro ty, kteří podávají přiznání elektronicky. Mohou totiž dostat případné přeplatky o dost dříve.

„Všem poplatníkům, kteří sami nebo prostřednictvím daňového poradce podají daňové přiznání do 1. dubna 2026, vrátí správce daně přeplatek nejpozději do 30 dnů po uplynutí této základní lhůty pro podání daňového přiznání, konkrétně do 4. května 2026,“ uvádí správa.

U daňových přiznání podaných elektronicky po 1. dubnu se už lhůta pro vrácení případných přeplatků prodlužuje až do 3. června 2026. Přeplatky z daňových přiznání, která podá po 1. dubnu daňový poradce, přijdou na účet poplatníka nejpozději 31. července. Vždy je to 30 dní od stanovených termínů pro podání přiznání.

„Pokud poplatníkovi vznikne za příslušné zdaňovací období přeplatek a chtěl by jej vrátit, nesmí zapomenout o jeho vrácení v daňovém přiznání požádat,“ upřesňuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Žádost o vrácení přeplatku je součástí formuláře daňového přiznání a je umístěna na jeho konci. V případě listinného podání je potřeba ji vyplnit a samostatně podepsat (formulář daňového přiznání tedy bude podepsán dvakrát).

Vedle živnostníků, podnikatelů a firem, pro které je podávání daňového přiznání známou povinností, se podání daňového přiznání týká i řady ostatních lidí, kteří mohou tápat v tom, zda se na ně povinnost vztahuje. Jde právě často o zaměstnance s jinými příjmy nebo seniory, studenty, nezaměstnané nebo rodiče na rodičovské.

„U zaměstnanců vzniká povinnost podat daňové přiznání zejména tehdy, pokud měli v některém měsíci současně příjmy od více zaměstnavatelů, z nichž byla odváděna zálohová daň, nebo pokud měli vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy přes 20 tisíc korun ročně - například z pronájmu či kapitálového majetku,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Konkrétně mají povinnost podat daňové přiznání zaměstnanci, kteří:

Pokud měl zaměstnanec vedle mzdy či platu další příjmy, které jsou od daně osvobozené, do daňového přiznání se zpravidla vůbec neuvádějí. Jedná se například o příjmy z prodeje movitých věcí (nábytek, elektronika). U některých příjmů, například u příležitostných příjmů, zároveň platí limit 50 tisíc korun ročně. Pokud tento limit nepřesáhnou, zůstávají od daně osvobozené.

Tedy například, když si bude zaměstnanec příležitostně přivydělávat prodejem přebytků ze zahrady a příjem z toho bude 30 tisíc korun, nic nepřiznává. Ale pokud by tento příjem přesáhl 50 tisíc korun, přiznat už ho musí a podává tedy sám daňové přiznání. Stejně to bude platit, když mu za občasnou výpomoc někdo zaplatí. Opět bude příjem danit až když přesáhne 50 tisíc.

Co když už si zaměstnanec nechal vyřídit daně u zaměstnavatele a nyní zjistí, že měl podávat přiznání sám, protože měl další příjmy? Musí ho podat, i třeba se zpožděním, a tím se roční zúčtování od zaměstnavatele fakticky nahradí.

Jak na to? „Pokud již v práci podepsal žádost o provedení ročního zúčtování, měl by o této nově zjištěné skutečnosti informovat firemní účetní. Pokud již bylo roční zúčtování daně provedeno, vyžádá si od svého zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech. V něm bude výsledek ročního zúčtování uveden. Tento papír pak přiloží k vlastnímu daňovému přiznání, ve kterém uvede všechny své příjmy,“ radí Jana Melicharová, poradkyně společnosti Kodap. A připomíná, že za správnost daňového přiznání je vždy zodpovědný poplatník, nikoliv zaměstnavatel.

Pokud by si to zaměstnanec uvědomil až po daňových termínech, hrozí mu penále ve výši 0,05 procenta z vyměřené daně za každý den prodlení, maximálně však pět procent z celkové daně. Minimální výše pokuty je 500 korun, maximální 300 tisíc korun. Za pozdě zaplacenou daň hrozí úroky z prodlení, které úřad počítá podle aktuální sazby České národní banky.

Když daňové přiznání lidé nepodají vůbec, protože třeba netuší, že ho měli podat, může se stát, že je bude finanční správa kontaktovat a vyzve je k nápravě. Může se totiž o jejich daňové povinnosti dozvědět od jiných institucí - například od zaměstnavatelů, bank či z katastru nemovitostí.

Senioři, studenti, rodiče na rodičovské, nezaměstnaní a další lidé, kteří nemají trvalé zaměstnání, musí sledovat hranici 50 tisíc korun zdanitelných příjmů za rok. Tedy daňové přiznání musejí podat, pokud jejich příjmy z loňska přesáhly 50 tisíc korun. A to například:

Nemáte-li příjmy z jiné činnosti, ale pouze příjmy z pronájmu, týká se vás limit 50 tisíc korun ročně. Do této částky se příjmy z pronájmu nedaní.

„Když jsou příjmy vyšší, obvykle se zdaňuje pouze holý nájem, a to v případě, že jsou vybrané zálohy na energie a služby nájemníkovi pravidelně vyúčtovávány. Kdyby tomu tak nebylo, zdaňuje se celý nájem včetně služeb i energií. Důležité je také nastavení podmínek v nájemní smlouvě,“ vysvětluje Šárka Valentová, další expertka ze společnosti Kodap.

Doporučuje zdaňování příjmů z pronájmu konzultovat s daňovým poradcem, protože existují dvě varianty uplatnění výdajů k příjmům z pronájmu a správný výběr může zásadně ovlivnit výslednou výši daňové povinnosti.

Lidé si mohou přivydělávat různými pomocnými pracemi nebo také například výrobou různých výrobků - marmelád, mastí, dřevěných výrobků nebo různými opravami, šitím, pletením.

„U každé z takových činností, které mohou být koníčkem, je ale nutné posoudit, zda nebyly naplněny znaky pro podnikání a soustavnou činnost. Pak by se nejednalo o nahodilý nebo příležitostný příjem podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů, ale podléhaly by zdanění podle paragrafu 7 zákona, a to i v případě provádění činností bez živnostenského oprávnění,“ varuje Šárka Valentová.

Doplňuje, že posouzení nahodilosti má tedy zásadní dopady na zdanění obdržených příjmů z těchto činností a je vhodné jejich způsob zdanění konzultovat s daňovým poradcem nebo případně pracovníkem finanční správy.

U movitých věcí je příjem z prodeje obecně osvobozen od daně, například jednorázový prodej nábytku, oblečení, dětských potřeb, televize, mobilu. „V případě dopravních prostředků, jako jsou například automobil nebo loď, se při osvobození také posuzuje časový test mezi nabytím vlastnictví k dané věci a prodejem, podmínky zákona jsou ale jednodušší. Pokud doba mezi nabytím vlastnictví a prodejem přesáhne dobu jednoho roku, je příjem osvobozen,“ říká daňová expertka.