Poslední čas na zúčtování daní. Co přinést účetním, abyste nepřišli o úlevy

Blíží se jeden ze zásadních daňových termínů. Zaměstnanci, kteří chtějí, aby za ně daňové povinnosti vyřídil zaměstnavatel, musejí požádat nejpozději do 16. února o roční zúčtování daní. Je to jistá obdoba daňového přiznání.

Zaměstnavatelé své lidi kvůli tomu obvykle hromadně zvou do účtárny, ale nemusí to být pravidlem. „Častým omylem je domněnka, že roční zúčtování daně provede zaměstnavatel automaticky. O jeho provedení je ale nutné výslovně požádat do stanoveného termínu. Ten je běžně 15. února, ale protože letos připadá tento den na neděli, mají zaměstnanci den navíc,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Tuto žádost zaměstnanec podá v účtárně vyplněním příslušného formuláře. Poté spolu s účetními vyplňuje druhý formulář – „prohlášení poplatníka“.

Každý, kdo včas nestihne u zaměstnavatele podat zmíněnou žádost, musí si za uplynulý rok sám podat daňové přiznání.

Požádat zaměstnavatele o roční zúčtování mohou jen zaměstnanci, kteří:

Vedle žádosti o vyřízení daňové povinnosti by neměli zaměstnanci zapomenout do účtárny donést ještě důležité dokumenty.

„Pokud jste pracovali loni i pro jiné zaměstnavatele než pro toho současného, musíte od nich přinést potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025. Právě v těchto tiskopisech jsou uvedeny klíčové daňové údaje,“ připomíná Gabriela Ivanco.

Dobré je doložit i všechny částky, které chcete uplatnit jako daňové odpočty a slevy. Díky nim totiž můžete získat zpět část ze záloh na dani, které vám zaměstnavatel loni ve mzdě strhával. Daňové odpočty a slevy si níže projdeme podrobně.

Zaměstnanec tedy přinese do 16. února potvrzení o odpočtech a slevách. Účtárna mu příjmy a výdaje za loňský rok přepočítá. A případný daňový přeplatek z odpočtů a slev mu vrátí – většinou ve mzdě za březen, tedy v dubnu.

Daňové odpočty tedy snižují roční základ daně. Většině zaměstnanců přinese každá tisícikoruna daňového odpočtu daňovou vratku 150 korun, zaměstnancům s velmi vysokými příjmy (se sazbou daně 23 procent) dokonce 230 korun.

Když tedy zaměstnanec uplatní třeba odpočty v celkové výši 20 tisíc korun, může získat 3 tisíce korun zpět na dani. Zaměstnanec s vysokou mzdou pak 4600 korun.

Často si lidé snižují základ daně o příspěvky, které si posílají na spoření na stáří, a to na:

Účtárně musí přinést zaměstnanec potvrzení o uhrazených příspěvcích, které vystaví příslušná instituce – nejčastěji banka nebo pojišťovna. „Pokud zaměstnanec uplatňuje tuto odčitatelnou položku poprvé, dokládá se i uzavřená smlouva,“ uvádí Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.

Poplatník si může od základu daně odečíst příspěvky na všechny tyto produkty spoření dohromady až do výše 48 tisíc korun ročně, které si na ně poslal sám. Nepočítají se peníze, jež na spoření poslal například zaměstnavatel. Na dani mohou tedy lidé ušetřit až 7200 korun (15 procent ze 48 tisíc).

Zatímco například u DIP si lze ze základu daně odečíst vše, co si zaměstnanec na toto spoření sám poslal, u spoření na penzi se státní podporou je to jinak.

„V případě penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření, kdy klienti dostávají státní příspěvek, platí omezující podmínka, že lze daňově uplatnit pouze příspěvky, které převyšují částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek na tyto produkty. Pro rok 2025 tato částka činí 1700 korun měsíčně,“ vysvětluje Michal Jelínek.

Vklady do 1700 korun měsíčně tedy odečíst z daní nelze, protože na ně lidé berou už státní příspěvek. Pokud si tedy spoříte právě tuto částku nebo nižší, daňovou úsporu nezískáte. Ten, kdo si však posílá na penzijní spoření například 3 tisíce korun měsíčně, může si z daňového základu odečíst 1300 korun za každý měsíc, za rok celkem 15 600 korun.

U životního pojištění lze odečíst jen příspěvky poslané na smlouvy, které obsahují spořicí složku.

Z daňového základu si odečtete také zaplacené úroky z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. Potvrzení dostanete od banky většinou s předstihem. Jestli jste ho ještě nedostali, kontaktujte banku, většinou se dá stáhnout či vytisknout z webu po přihlášení. Když zaměstnanec uplatňuje tuto odčitatelnou položku poprvé, dokládá i uzavřenou smlouvu.

Od základu daně lze odečíst úroky z úvěrů sjednaných od ledna 2021 maximálně do výše 150 tisíc korun. Při placení úroků jen po část roku, například když jste si vzali úvěr vloni v létě, nesmí uplatňovaná částka překročit 12 500 korun za každý měsíc (dvanáctinu ze 150 tisíc korun).

„Pokud například zaměstnanec uhradil úroky ve výši 120 tisíc korun, a to pouze za polovinu roku, je možné daňově odečíst pouze 75 tisíc korun, nikoli celou částku 120 tisíc korun,“ vysvětluje Jelínek.

Pro úvěry sjednané před koncem roku 2020 platí dvojnásobné částky – celkově lze odečíst ze základu daně až 300 tisíc korun, tedy měsíčně 25 tisíc korun.

I dary si lze odečíst ze základu daně. „Nárok na uplatnění odčitatelné položky z titulu poskytnutí daru se prokazuje potvrzením o přijatém daru podepsaným příjemcem daru. Pokud je k dispozici i darovací smlouva, je vhodné doložit poskytnutí daru i darovací smlouvou,“ uvádí Michal Jelínek.

I zde však platí limity. Nejmenší možná částka, kterou je možné odečíst, musí překračovat dvě procenta základu daně nebo jeden tisíc korun. A výše uplatnitelných darů má i svůj strop, může být v daném zdaňovacím období nejvýše 30 procent ze základu daně.

„Je možné uplatnit jen dary, které byly fakticky poskytnuty do konce roku, za který je dar jako odčitatelná položka uplatňován. Pokud je darovací smlouva uzavřena na konci roku, ale finanční částka či nepeněžitý dar je poskytnut až následující rok, je možné tento dar uplatnit až v roce, ve kterém došlo k faktickému darování,“ upřesňuje daňový expert Jelínek.

V případě společného daru manželů (ze společného jmění) může daňový odpočet uplatnit buď jenom jeden z nich, nebo každý poměrnou část. Limity se posuzují u každého z manželů zvlášť.

Speciálním darem je pak darování krve, její složky či kostní dřeně. Za každý odběr krve si lze snížit daňový základ o 3 tisíce korun. Dárci kostní dřeně si mohou odečíst 20 tisíc korun, stejnou částkou se oceňuje i darování orgánu od žijícího dárce. Zaměstnavateli donesete potvrzení od transfúzní stanice.

Slevu na poplatníka, na kterou má nárok každý, vám už jistě zaměstnavatel uplatňuje v měsíční mzdě. A zřejmě i slevu na dítě – ta je významná, takže se raději zeptejte. Tyto slevy se dají uplatnit totiž buď každý měsíc, nebo najednou při ročním zúčtování daní.

Jednou za rok se pak dá využít sleva na manželku či manžela. „Pokud měl manžel nebo manželka v loňském roce vlastní příjmy do 68 tisíc korun a zároveň pečoval či pečovala o dítě do tří let věku, lze v ročním zúčtování uplatnit slevu na dani ve výši 24 840 korun,“ říká k roku 2025 Gabriela Ivanco z Mazars.

Rodičovský příspěvek se do limitu příjmů nezapočítává, protože jde o dávku státní sociální podpory. Naopak mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) se mezi příjmy započítává.

Daňoví experti doporučují, aby si lidé, než o tuto slevu požádají, dobře spočítali příjmy manžela či manželky. Aby byl limit 68 tisíc korun dodržen. Vedle mateřské a příjmů ze zaměstnání se do limitu totiž počítají také kapitálové příjmy, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, ošetřovné, stejně jako starobní, invalidní a vdovské důchody.

„Na rozdíl od daňových odpočtů, které pouze snižují základ daně, sleva na manželku či manžela snižuje přímo vypočtenou daň z příjmů, a přináší tak daňovou úsporu v plné výši. K uplatnění této slevy je potřeba předat mzdové účetní čestné prohlášení manželky nebo manžela, že splňuje všechny zákonné podmínky, a zároveň uvést potřebné osobní údaje o sobě, manželovi či manželce a dítěti,“ připomíná Ivanco.

Daňové přiznání za rok 2025 musí zaměstnanec podat sám v případě, že:

„Zaměstnanec, který podává daňové přiznání za rok 2025 sám, musí tak učinit nejpozději do 1. dubna 2026. Pokud se zaměstnanec rozhodne pro elektronické podání, například prostřednictvím portálu Finanční správy, prodlužuje se lhůta do 4. května 2026. Nemá-li datovou schránku, může přiznání podat osobně na finančním úřadě nebo ho zaslat poštou na místně příslušný finanční úřad,“ radí Gabriela Ivanco.

Podnikající zaměstnanci musejí do jednoho měsíce od podání daňového přiznání odevzdat také přehledy pro správu sociálního zabezpečení a svou zdravotní pojišťovnu. „V jejich případě je administrativa nejsložitější, protože do daňového přiznání uvádějí všechny své zdanitelné příjmy, tedy jak ze zaměstnání, tak z podnikání, zatímco do přehledů pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu zapisují pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti,“ doplňuje Ivanco.

Pokud si zaměstnanec podávající daňové přiznání neví rady, může využít služeb daňového poradce, obrátit se na infolinku Finanční správy či místně příslušný finanční úřad. Anebo využít interaktivní formuláře dostupné na portálu Moje daně na stránkách Finanční správy, které výpočet daně výrazně usnadňují.