Článek
Europoslanci v úterý potvrdili změnu klimatických cílů pro rok 2040, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent v porovnání s úrovněmi z roku 1990. Součástí balíčku byl i odklad emisních povolenek na rok 2028. Pro bylo 413 poslanců a proti 226.
„Budu hlasovat pro klimatické cíle EU do roku 2040. Evropa potřebuje jasný a dlouhodobý rámec, který dává státům i firmám jistotu pro plánování investic a modernizaci ekonomiky. Bez takového cíle bychom jen oddalovali nutná rozhodnutí a prodražovali transformaci v budoucnu,“ řekla před hlasováním pro Seznam Zprávy Byznys europoslankyně Markéta Gregorová.
„Podporuji zákon o klimatických cílech 2040. Klíčové jsou pro mě části o 85 + 5 procentech emisních nároků a odložení systému povolenek ETS2 do roku 2028. Vítám také možnost revize klimatického cíle v návaznosti na data o pokroku EU,“ vyjmenoval hlasované změny v zákonu europoslanec za STAN Jan Farský.
Nyní v měsíce trvajícím procesu stačí pro potvrzení změny klimatického zákona formální „odklepnutí“ Rady EU složené z představitelů členských zemí. Vzhledem k tomu, že na popud lídrů EU vzešel nápad zmírnit klimatické cíle z 90 procent na 85 procent a posledních pět nahradit nákupy uhlíkových kreditů od roku 2036, neočekává se podle informací Seznam Zpráv Byznys, že by se klimatický zákon ještě nad rámec těch již odhlasovaných úprav zásadně měnil.
„Pro klima cíle 2040 čekám stejné potvrzení Radou, jako tomu bylo v listopadu. Zákon se během vyjednávání v trialogu příliš nezměnil (trialog představuje jednání mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou EU, pozn. red.). Proto si myslím, že kvalifikovanou většinou projde. Otázka zní, jestli vláda Andreje Babiše někoho na jednání pošle. Hlasovat může na Radě jenom ministr, toto bude v kompetenci ministrů životního prostředí. Snad se tedy dvojministr Macinka dostaví, byť by zcela jistě hlasoval proti,“ řekl Farský.
Povolenky v centru dění
Jakých změn se tedy zákon dočkal po mnohaměsíčním martyriu, kvůli němuž se ministři a premiéři 27 států Evropy dohadovali na desítkách setkání trvajících často desítky hodin?
Hlavní změna oproti původně navrženým klimatickým cílům spočívá v tom, že „na papíře“ je snížení bezemisní náročnosti 90 procent. De facto si mohou členské státy nakoupit pět procent z těchto 90 zelenými investicemi mimo EU, a emisní požadavky tak o pět procent snížit. Kompromisní mechanismus se nazývá systém uhlíkových kreditů. Převedeno do politické praxe umožňuje odpůrcům tvrdit svému publiku, že snížili požadavky na pokles oxidu uhličitého o pět procent, příznivcům pak dává příležitost interpretovat vše tak, že požadavky zůstaly de facto stejné.
Druhá změna spočívá v plánovaném odsunu systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. V původní verzi měl vstoupit v platnost již v roce 2027. Právě tento krok proboural na podzim 2025 během dlouhých jednání blokační menšinu členských zemí, která změny v klimatickém zákonu odmítala. Česká republika podle vyjádření politických představitelů odmítá zahrnout systém do národní legislativy a usiluje o jeho odsun na rok 2030.
„Zavedení ETS2 jde proti zájmům českých občanů, zdraží to život nejen domácnostem, ale i firmám. My budeme vždy hledat nejlepší řešení pro občany, ať už jde o úplné odmítnutí, nebo minimálně odsunutí na rok 2030,“ odpověděl na dotazy Seznam Zpráv Byznys europoslanec za ANO Ondřej Knotek.
„Europoslanci ODS hlasovali proti návrhu. Zatím to problém ještě není, protože revize systému ETS2, jak ji pod naším tlakem navrhla Evropská komise, ještě není schválena. Evropský parlament ji bude teprve projednávat. Návrh obsahuje odklad účinnosti na rok 2028 a už koncem loňského roku jsem avizoval, že se ještě budeme snažit pozměňovacím návrhem ten vstup v platnost odložit až do roku 2030. Andrej Babiš v neděli uvedl, že se na úrovni vlád bude snažit o totéž. Tak teď uvidíme, jaké budou jeho vyjednávací schopnosti,“ dodává pro Seznam Zprávy europoslanec za ODS Alexandr Vondra.
Navzdory odporu návrh prošel a chybí jen poslední krok v podobě potvrzení Radou EU k jeho plnému přijetí.
