Hlavní obsah

Rádci, jak utratit bankovní miliardy, zvolili předsedu. Pavla Kysilku

Pavel Kysilka.

Reklama

Bývalý šéf České spořitelny a viceguvernér ČNB Pavel Kysilka se postavil do čela Národní investiční rady. Její zástupci budou radit Národnímu rozvojovému fondu, za co utratit miliardy vybrané od velkých českých bank.

Článek

Předsedou Národní investiční rady (NIR), která je poradním orgánem Národního rozvojového fondu, se stal bankéř Pavel Kysilka. Rada je složena ze zástupců investorů, jimiž jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank, a státu. Vedle předsedy ji tvoří osm členů, minulý týden měla první zasedání. Jednala o projektech, které by mohly být z rozvojového fondu financovány.

První investice by se podle Kysilky mohly uskutečnit v horizontu několika měsíců. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která je mateřskou společností fondu, o tom informovala v tiskové zprávě.

Kysilka působil jako viceguvernér České národní banky, generální ředitel České spořitelny, stál u zrodu ČMZRB a nyní je členem její dozorčí rady. Dalšími členy NIR jsou Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.

Na prvním jednání NIR podle Kysilky probírala projekty vhodné pro investice, například z dopravní infrastruktury, sociální oblasti nebo ze sportu a kultury.

Mluvčí ČMZRB Marie Lafantová dříve ČTK řekla, že v posledních dvou měsících banka navázala spolupráci s městem Pardubice a Moravskoslezským krajem. „Podílíme se na přípravě projektu dálnice D35 a jednáme s dalšími veřejnými subjekty, které projevily zájem o financování svých infrastrukturních projektů například ve formě PPP. V současné době projekty vyhodnocujeme nebo je pomáháme připravit tak, aby bylo možné využít financování Národního rozvojového fondu,“ uvedla.

Na vzniku Národního rozvojového fondu se v září 2019 dohodli zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank. Česká národní banka fondu v listopadu udělila licenci a ten vznikl 1. února letošního roku. Banky zapojené do jeho příprav slíbily do projektů investovat až sedm miliard korun, mělo by se tak povést přilákat další finanční zdroje. Podpořeny by tak v první fázi mohly být projekty až za 35 miliard korun.

Reklama

Doporučované