Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dočasné uzavření příjmu žádostí v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ), určeného pro úsporné bydlení, vyvolalo pozornost. Mnozí byli překvapeni či zaskočeni rychlostí, s jakou byl program pro letošní rok pozastaven. Co se tedy vlastně stalo? A co to říká o našem přístupu k energetickým úsporám?
Ve skutečnosti nebylo rozhodnutí tak náhlé, jak by se mohlo zdát. Ministerstvo životního prostředí i Státní fond pro životní prostředí (SFŽP) k uzavření přistupovaly ve třech postupných krocích – nejprve 6. listopadu skončila možnost žádat o dotaci na zateplení bytových domů pro fyzické osoby, 8. listopadu pak byly uzavřeny dotace pro SVJ a bytová družstva a nakonec 10. listopadu i pro všechny ostatní žadatele.
Důvod? Obrovský nárůst podaných žádostí, který přišel doslova během několika dní. Veřejný prostor totiž zaplnily obavy, že program s nástupem nové vlády skončí definitivně, a výsledkem byla doslova lavina žádostí. To, co bylo původně plánováno jako plynulé dočerpání prostředků do konce roku, se zrychlilo do té míry, že by bez zásahu došlo ke kolapsu celého systému.
Zajímavou otázkou, která se v této souvislosti nabízí, je, zda měl fond znovu použít své počítadlo – tedy online nástroj, který například v loňském roce ukazoval, kolik peněz v dané výzvě ještě zbývá. Lidé díky němu věděli, na čem jsou, a mohli si žádost načasovat bez zbytečné paniky. Letos jej však fond nezpřístupnil. A důvod je zcela pochopitelný – kdyby se počítadlo objevilo v situaci, kdy už je veřejnost nervózní, vedlo by to k okamžitému zahlcení systému a dalšímu přilévání oleje do ohně. Odhady mluví o tom, že by prostředky bývaly mohly být rozebrány během pouhých 24 hodin.
Z hlediska rovného přístupu by to tedy nebylo zcela spravedlivé – šanci by dostali jen ti nejrychlejší a technicky nejzdatnější. Na druhou stranu, právě absence počítadla byla pro řadu lidí šokem. Netušili, že prostředky docházejí, a o to větší bylo jejich zklamání. Otázka tedy zní: měl SFŽP raději riskovat paniku, nebo nechat veřejnost v nejistotě? Z hlediska krizového řízení asi zvolil menší zlo. Ale do budoucna představuje tato zkušenost samozřejmě výzvu. Právě transparentní komunikace a předvídatelnost jsou totiž klíčové pro udržení důvěry ze strany veřejnosti.
Navzdory těmto okolnostem ukázala současná situace, že Češi mají obrovský zájem o komplexní renovace a pochopili, že dílčí opravy domu nestačí. Že nemá smysl instalovat fotovoltaiku na dům, kde uniká teplo netěsnícími okny a nezateplenou fasádou. Že zateplení není „nudné“ ani „méně sexy“ než technologie, ale že je to ten nejzákladnější krok, který má okamžitý dopad na komfort i náklady domácnosti.
NZÚ na to reagovala již svými posledními změnami, jimiž výrazně zvýhodnila právě komplexní renovace, tedy řešení domu jako celku – od obvodových konstrukcí přes okna až po zdroj vytápění. A to je správný směr. Moderní dům totiž musí být systémem, nikoliv nahodilou sbírkou technických zásahů. Právě proto je klíčové, že stát začne od příštího roku poskytovat takzvané renovační pasy. Ty žadatelům jednoduše vysvětlí, co má smysl opravit, v jakém pořadí a s jakým přínosem.
Přes všechna úskalí je jasné, že NZÚ nekončí. Právě naopak – financování je zajištěno až do roku 2030, především díky Modernizačnímu fondu. K tomu by se měly přidat prostředky z emisních povolenek a v budoucnu i z připravovaného Sociálně klimatického fondu.
