Hlavní obsah

Virus zabíjí indiány. Rasista Bolsonaro tomu jen přihlíží, říká expert

Foto: Profimedia.cz

Očkování v Brazílii.

Reklama

18. 2. 12:00
Článek

„Brazílie má od samého počátku krize chaotické vedení. Federální vláda nedělala velmi dlouhou dobu téměř vůbec nic. A v tom v podstatě i pokračuje,“ říká odborník na Jižní Ameriku František Kalenda.

Dopady koronavirové pandemie na Brazílii jsou drtivé. Země je třetí nejzasaženější na světě co do počtu nakažených, obětí evidují víc už jen Spojené státy. A federální vláda v čele s Jairem Bolsonarem, který krizi od jejího počátku popírá a snižuje její závažnost, nechává důležitá rozhodnutí na vedení jednotlivých brazilských států.

„Potom se ale objevují velké rozdíly mezi přístupem různých guvernérů. Brazílie v každém případě trpí ekonomicky, velmi špatně na tom ostatně byla už před koronakrizí. Dlouhodobě jí stoupala nezaměstnanost, potácela se v permanentní ekonomické stagnaci, několik milionů lidí se vrátilo zpátky do chudoby. Těch, kteří se z té extrémní chudoby dokázali předtím vymanit,“ vyjmenovává publicista a výzkumník Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Kalenda v Checkpointu.

Současná pandemická krize v Brazílii zasáhla zejména sektor neformální ekonomiky. Tedy obrovské množství lidí, kteří nemají žádné formální zaměstnání. Místo toho pracují na dohodu, na černo – vydělávají si jednorázově.

Foto: Profimedia.cz

V amazonské metropoli Manaus se už podruhé opakuje obrovská zdravotní krize. Skoro přesně na rok.

„Jakmile dojde na lockdown, což se na úrovni jednotlivých států nebo měst periodicky opakuje, tihle lidé stejně musí nějakým způsobem do práce. A hrozí jim tedy, že se nakazí a že potom třeba nezbyde na jejich příbuzné místo v nemocnici. Ty jsou totiž velmi přeplněné,“ podotýká Kalenda v podcastu.

Kulturní tragédie

Samostatnou kapitolu v brazilském pandemickém příběhu pak tvoří osudy původních obyvatel. „Ti trpí nesrovnatelně vyšší úmrtností a když se nákaza dostala do takzvaných indiánských území, vyvraždilo to ty nejstarší obyvatele. Stařešiny, kteří jsou považováni za zdroje největší moudrosti a znalostí o původních obyvatelích. Je to obrovská kulturní tragédie,“ říká odborník na Latinskou Ameriku.

Federální vládu v čele s Bolsonarem podle něj ale takové kulturní ztráty příliš nezajímají: „Vláda je k určitému zájmu tlačena ústavou, která ukládá ochranu indiánských území jako zodpovědnost právě federální vládě. Ta se ale pod vedením Bolsonara, velkého rasisty, který ze všeho nejvíc nesnáší právě indiány, snaží všemi možnými způsoby na to neodpovídat.“

Foto: Profimedia.cz

Očkovací kampaň v Sao Paulu.

Skrze různé žaloby u brazilského nejvyššího soudu několikrát donutily indiánské skupiny či organizace například spolu s misionáři Bolsonara konat. Ale spíš jen naoko – implementoval třeba programy zaštiťující masivnější testování. „Snaží se to ovšem co nejvíc bojkotovat. Zablokoval třeba v kongresu zákony, které měly uprostřed pandemie zlepšit hygienické podmínky v rezervacích,“ uvádí expert.

Bolsonarův rasistický přístup vůči původním obyvatelům Brazílie není žádnou novinkou. Před rokem se například brazilský lídr dočkal kritiky za výrok: „Indiáni se bezpochyby mění… Čím dál víc se z nich stávají lidé, jako jsme my.“ V devadesátých letech byl ovšem mnohem explicitnější – jako řadový kongresman si tehdy stěžoval na to, že vojáci v Brazílii nevyhladili domorodé komunity.

„Severoamerická kavalerie byla způsobilá, neboť v minulosti zdecimovala původní obyvatele a nyní takový problém ve své zemi nemají,“ uvedl podle britského The Guardian Bolsonaro – kritizoval množství půdy, jež je pro indiány v Brazílii vyčleněno. A nyní se jako prezident snaží všemožnými způsoby tuto půdu postoupit těžařům.

Zpožděné dodávky na výrobu dvou vakcín

Brazílie se stejně jako zbytek světa zapojila do očkovací kampaně. A stejně jako jinde ve světě při vakcinaci naráží na nejrůznější překážky. Kontrakt má země na licenční výrobu dvou vakcín – čínské od společnosti Sinovac a britské od AstraZenecy. Nyní je ale nestíhá vyrábět kvůli nedostatku základních materiálů, jež je potřeba z Číny dovézt.

„Ono se to moc neví, ale ty základní materiály pro obě vakcíny, čínskou i britskou, vyrábí právě v Číně. Takže výroba obou dvou je na nich závislá. A spekuluje se o tom, že zpoždění těch čínských dodávek funguje jako takový trest pro prezidenta Jaira Bolsonara, který se do čínské vakcíny neustále navážel,“ připomíná v Checkpointu Kalenda.

Brazílie řeší i dodávky ruské vakcíny Sputnik V. Očkovací látka z Ruska ale zatím v této latinskoamerické zemi neprošla skrz kontroly úřadů. Nejprve kvůli nedodání požadované dokumentace regulačnímu úřadu Anvisa. Později kvůli nejasnostem ohledně toho, zda má ruská vakcína vyráběná v Brazílii shodné vlastnosti s tou, již jako bezpečnou doporučil medicínský týdeník The Lancet na začátku února. Vyšlo totiž například najevo, že je skladována za jiných podmínek.

„Objevují se ale tendence z části politického spektra, která se pokouší tlačit na regulační úřad, aby ruskou vakcínu co nejrychleji schválil. Třeba aby zkrátil termín na posouzení vakcíny z deseti na pět dní, což je pro Anvisu velmi nepříjemné. Úřad už pod politickým nátlakem upustil od toho, aby třetí fáze klinických testů byla prováděna přímo v Brazílii,“ popisuje lobbistické tlaky kolem ruské vakcíny v Brazílii odborník.

Ruská PR, nebo vakcinační kampaň?

Brazílie ovšem není jediná v latinskoamerickém regionu, která registruje problémy s dodávkami slíbených dávek vakcíny jak od Sputniku, tak i dalších společností. Rusko jako takové se v Latinské Americe domluvilo na distribuci vakcíny s deseti zeměmi.

Například argentinský vakcinační program je v tuto chvíli ale prakticky pozastavený. „Země stále vakcinuje, ale velkou část dostupné látky schovává pro tu druhou povinnou dávku. Pak jsou tam státy, které se s Ruskem domluvily na vakcíně a nedostaly v podstatě vůbec nic. A nebo obdržely jen několik tisíc ‚předváděcích‘ dávek, což se stalo v Bolívii,“ říká výzkumník.

„Někteří Rusko podezřívají z toho, že je to PR kampaň. Země například přispěchala na záchranu Mexika, kterému se zpozdily dávky od výrobců Pfizer a BioNTech, na které se zpočátku spoléhalo. Vypadalo to, že Mexiko zůstane dva měsíce bez jakýchkoliv vakcín, země tak musela na poslední chvíli vyjednávat na všechny strany. Nakonec ze slíbených zhruba 25 milionů dávek Sputniku V je v tuto chvíli slib sedmi milionů dávek. Ty ale dorazí přinejlepším v březnu, v tuto chvíli pořád nedorazila ani jedna,“ shrnuje v Checkpointu František Kalenda.

V podcastu Checkpoint mluví František Kalenda i o tom, jakou podporu má Jair Bolsonaro mezi Brazilci. A došlo i na dalšího výrazného lídra z Latinské Ameriky – nedávno zesnulého argentinského exprezidenta Carlose Menema. Proč ho Kalenda považuje za „ďábelskou postavu argentinské politiky“? A je podle něj Nicolás Maduro nudný lídr?

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené