Hlavní obsah

Reakce Česka byla odvážná. Kreml ztrácí špionážní uzel, říká ruský politolog

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

3. 5. 6:30

Éra Miloše Zemana a jeho známostí v Rusku dle ruského politologa Alexandra Morozova pomalu končí. Vztahy mezi Českem a Ruskem ale šanci na nápravu dostanou, až skončí i Vladimir Putin.

Článek

Rusové jsou zvyklí, že mají vládu, která zakopává o vlastní nohy. Kreml ráznou reakci Česka zjevně nečekal, i proto odpovídá hystericky až směšně, hodnotí poslední dění na rusko-českém poli v rozhovoru pro Seznam Zprávy ruský politolog Alexander Morozov.

Jak hodnotíte současný vztah mezi Českou republikou a Ruskem?

Jde o opravdu hlubokou krizi. Moskva sice možná věděla, že Bellingcat má informace, že v říjnu 2014 ve skladu ve Vrběticích operovali ruští agenti, je však jasně vidět, že i tak byla pro Moskvu obrovská rána, že výsledky vyšetřování oznámili předseda vlády a ministr vnitra. Moskva zjevně nebyla připravená na to, že Praha vyhlásí ultimátum v reakci na nepřiměřené vyhoštění českých diplomatů. Takový odvážný krok ze strany České republiky nečekala. Prohlášení prezidenta Zemana o dvou verzích samozřejmě umožňuje Kremlu vést propagandu pro vlastní obyvatelstvo, ale z pohledu mezistátních vztahů to nic nemění k lepšímu.

Ve výsledku se ukázalo, že Česká republika prakticky nic neztrácí, kdežto pro Moskvu jsou výsledky silně nešťastné: zaprvé, Moskva ztrácí svůj špionážní uzel v Praze, otázka Dukovan je pro Rosatom prakticky uzavřena, zadruhé se vyšetřování nezastavilo, ale naopak posílilo díky informacím z Bulharska. A není známo, co dalšího se o akcích této skupiny ruských agentů na území Evropské unie dozvíme. Proto si myslím, že v Kremlu bují hluboká zášť a z jeho strany by se nemělo očekávat žádné přátelské jednání.

Alexander Morozov

Alexander Morozov je ruský novinář a politolog. Od roku 2011 pracoval jako šéfredaktor časopisu Russian Journal a ředitel Centra pro výzkum médií UNIK. Působil v Německu, Litvě, v současné době na Univerzitě Karlově a v Akademickém ústavu Borise Němcova pro výzkum Ruska.

Foto: Facebook.com/amoro59

Alexander Morozov.

Vede z této situace nějaká neškodná cesta ven?

Nyní vše závisí na tom, zda Evropská unie jako celek zaujme k současnému dění společný postoj. Několik zemí Českou republiku veřejně podpořilo. To je důležité. Dnes to však není jen otázka diplomatických gest. Evropská unie se bude muset mnohem důkladněji definovat v souvislosti s další komunikací s Ruskem. Myslím si, že jakékoli budoucí změny vztahů mezi Českou republikou a Ruskem závisí na vztazích Kremlu s Evropskou unií jako celkem.

Nyní Kreml hrozí vystoupením z Rady Evropy, z jurisdikce Evropského soudu, z Parlamentního shromáždění Rady Evropy, ministr Lavrov jasně prohlašuje, že je Kreml připraven na těžký rozchod s Evropskou unií. A to vytváří dojem, že Moskva v příštích deseti letech nebude mít žádné privilegované vztahy ve vztazích s jednotlivými evropskými zeměmi, včetně České republiky. Ale nemyslím si, že by tímto Česká republika něco ztratila. Upřímně si myslím, že k obnovení lepších vztahů mezi Českem a Ruskem dojde až po odchodu Vladimíra Putina.

Jak na Českou republiku nahlíží přímo Kreml? V Česku se objevují i názory, že je Česko neustále něčím „vazalem“. Nahlíží na nás Rusko touto optikou?

V posledních dnech zcela jasně vidíme, s jakou hysterií jedná mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, jaká směšná prohlášení vydává Leonid Slutský, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy, podle kterého byl skandál s odhalením ruských agentů uměle vykonstruován, aby odvrátil pozornost světového společenství od atentátu na Lukašenka. V ruských médiích se objevuje spousta komentářů, že to Česká republika udělala, aby narušila výběrové řízení, aby zvrátila koupi ruské vakcíny.

Dokonce existují konspirační teorie, že to všechno souvisí se smrtí Petra Kellnera. A samozřejmě existuje mnoho prohlášení, že má v tom všem prsty Washington. Ale to vše je banální rétorika nebo konspirační teorie. Kreml nyní tuto rétoriku šíří ve velkém a cílí i na další země, ne jen na Českou republiku. Putin veřejně prohlásil, že většina států na světě jsou země s „omezenou suverenitou“. Kreml tuto rétoriku v dohledné budoucnosti neopustí. Chápání České republiky v tomto případě nemůže změnit nic.

A jak tento přístup ovlivňuje role Miloše Zemana? Jak si jeho poslední proslov vysvětlujete vy?

Zeman je jedním z evropských politiků s dlouhou historií vztahů s Moskvou. Například jako Schröder. Koneckonců, Zeman v Moskvě zná každého –⁠ jak staré „liberály“ doby Gajdara, tak nové Putinovy přátele a spoustu vedoucích největších státních společností a obecně každého, kdo se za posledních 30 let kdy pokoušel vstoupit na český trh. Moskva se Zemanem počítá, to je jasné. Zemanova éra však pomalu končí. V české politice začínají hrát klíčovou roli lidé ve věku 35–40 let, ti v minulosti s Ruskem neměli žádné úzké vazby, zacházejí s ním jako s jakoukoli jinou zemí, bez „bratrství“ a bez korupčního zájmu.

Zeman se pokoušel manévrovat se zachováním strategie „dvou oken“. Podporoval okno na východ, zatímco vláda podporovala okno na západ. Pravděpodobně si myslí, že takto udržuje rovnováhu. Ale po roce 2014 už s Kremlem nebylo možné udržovat žádnou rovnováhu. Proto podle mého názoru Zeman jednoduše zbytečně obětuje svou pověst. A co je nejdůležitější, v Kremlu za to nic nedostane.

Vyvstává ale otázka jiná. Co nikdo nečekal, tak že se téma „ruského zasahování“ do českých záležitostí najednou stane faktorem parlamentních voleb v České republice. Kreml dosud nepřišel k rozumu a stále neví, zda se to dá nějak využít. Uvidíme, s čím přijdou.

Je odpověď Evropské unie dostačující? Dokážete si vykreslit nějaký nejhorší scénář, který na ose Rusko – Česko – EU může nastat?

Otázkou teď není, co bude Česká republika dělat dál. Nejde jen o konflikt mezi Ruskem a Českou republikou. Česká republika učinila krok –⁠ zcela jasný a odvážný. Nyní je důležité, aby se tento český krok stal vzorem pro akce zemí EU v souvislosti s toxickou infiltrací Kremlu. Podívejte se na materiály vyšetřování: píšou, že ve Švýcarsku existovala materiálně-technická základna GRU v Alpách. Nebo je například Vídeň menším centrem temných aktivit Kremlu, včetně špionáže? Myslím si, že Evropská unie a národní vlády by měly provést audit. Potom bude jasné, co skutečně zlepší vztahy evropských zemí, včetně České republiky, s Ruskem.

Jsou Vrbětice pro Rusko opravdu tak důležité, nebo je hysterická reakce způsobená tím, že jde o další díl do skládačky k Navalnému, sankcím, Ukrajině, Bělorusku…?

Je zjevné, že se situace kolem Kremlu nějak vyostřuje, za což může několik významných událostí během tří až čtyř měsíců, které silně rezonují celým světem. Otrava a zatčení Navalného, zhoršení Donbasu, „český případ“ a provokativní příběh spolupráce mezi FSB a běloruskou KGB při inscenaci spiknutí proti Lukašenkovi. Turbulence se výrazně zvýšila: vyhoštění diplomatů, kaskádovité rozšíření sankcí, a to doslova každý týden. A ve vnitřní politice v Rusku Kreml jasně vyhlazuje civilní organizace a obecně jakoukoli nezávislou veřejnou činnost. Panuje tu pocit, že začala nová etapa izolace a sebeizolace Kremlu.

Jak se po vrbětické kauze proměnila ruská dezinformační scéna?

Kremlu hodně pomohlo Zemanovo prohlášení. Obecně ale platí, že dezinformační kampaň Kremlu týkající se výbuchů v České republice se řídí modelem situace při vyšetřování havárie Boeingu MH17.

(V roce 2014 došlo k sestřelení letu MH17 malajských aerolinek nad východní Ukrajinou, zemřelo všech 298 osob na palubě. Letadlo zasáhla raketa protiletadlového systému BUK. Stopy vyšetřování vedou k ruské armádě a do nejvyšších pater Kremlu, pozn. red.)

Podle nejnovější oficiální tiskové zprávy EU vedou ruská média také další dezinformační kampaně –⁠ zejména s cílem zdiskreditovat západní vakcíny. Jak na tyto informace reagují sami Rusové?

Rusové se z velké části domnívají, že se západní země staví proti ruské vakcíně záměrně. Zároveň se však mnozí –⁠ a to je jasně patrné z polemik na sociálních sítích –⁠ domnívají, že si za to mohou samy ruské úřady: dokumenty k certifikaci nepředložily včas, nesprávně je připravují atd. V Rusku jsou lidé zvyklí na to, že je vláda hloupá a zakopává o vlastní nohy. Všiml jsem si však, že když začnete vysvětlovat, že nikdo v Evropě není proti ruské vakcíně, ale ministerstvo financí v žádné zemi nemůže přidělit peníze z rozpočtu na nákup nelicencovaných léků a pojišťovací medicína takové léky nemůže používat, pak každý okamžitě adekvátně rozumí tomu, o čem je řeč a jaká situace ve skutečnosti je.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené