Článek
Společně připravují večer tvořený komickými jednoaktovkami V studni a Polapená nevěra. Obě jsou tlumočeny do českého znakového jazyka, v druhé přímo účinkují tlumočníci, kteří jednotlivé postavy doprovázejí a doplňují na scéně. Premiéra bude 16. března, řekli dnes divadelníci novinářům.
Večer otevře opera V studni Viléma Blodka z roku 1867 o dívce, o kterou se uchází jednak její vrstevník, jednak starší muž. „Zasadili jsme operu do domova pro seniory. Ale není to tak, že bychom si chtěli dělat legraci ze seniorů, je to právě naopak. Stavíme na kontrastu mladé a starší generace,“ uvedl režisér Marek Řihák.
Z postavy dívky Lidunky je zdravotní sestra, dvoří se jí jednak lékař, jednak šarmantní senior. Divadelníci se snaží s nadhledem ukazovat různé mezigenerační rozdíly, ale také problémy v komunikaci a ve vztazích. Tlumočník stojí stranou a zprostředkovává dění na jevišti neslyšícím divákům.
Druhá polovina večera náleží opeře Polapená nevěra z roku 1957. Otmar Mácha ji složil na text stejnojmenné staročeské frašky. Režisér Vojtěch Orenič se rozhodl dějově prostou hříčku obohatit o další vrstvy a překvapivé momenty, včetně zapojení tlumočníků, kteří „stínují“ jednotlivé postavy. Operní zpěv a znakový jazyk se tak stávají rovnocenným výrazovým prostředkem.
„Český znakový jazyk je pro mě hodně divadelní, hodně sdělný. Při znakování se předává spousta informací mimikou, gesty. Má i velkou melodii, hudebnost. Propojení hudebního divadla a znakového jazyka mi přišlo logické a přirozené,“ řekl ČTK Orenič. „Naším úkolem je působit jako jedna postava,“ uvedla Magdalena Kovářová, která tlumočí postavu Doroty v podání Bedřišky Ponížilové.
Tlumočníci se snaží prostřednictvím znaků a výrazu předat sdělení i emoci, které nese zpěv. „Bohužel v Česku je tlumočených divadel velmi málo. V Brně jsou to maximálně dvě tři představení za rok,“ uvedla tlumočnice a neslyšící Veronika Slámová.
Komponovaný večer mohou zájemci po premiéře zhlédnout v březnu ještě pětkrát, a to v Divadle na Orlí. Termíny jsou na webu divadla.
