Hlavní obsah

Muzeum v Brně představuje historii hornické činnosti na Vysočině

Foto: Getty Images

Brno.

Reklama

29. 12. 2021 9:32

Zlato, stříbro a později také třeba uran dobývali v minulosti havíři na Českomoravské vrchovině. Jednotlivá ložiska i hornickou činnost připomíná výstava Stříbrná a zlatá Vysočina, kterou připravilo Moravské zemské muzeum v Brně.

Článek

Výstava začala v prosinci v Dietrichsteinském paláci, potrvá do září příštího roku, informovala mluvčí muzea Barbora Onderková.

Na Vysočině se v různých obdobích těžil stavební i ozdobný kámen, štěrk, písek, cihlářská hlína i krystalický vápenec k pálení vápna. Ve 13. století stoupl význam ložisek drahých kovů, především zlata a stříbra. V Jihlavě vznikl první „horní řád“, jehož zásady se pak šířily do celé Evropy.

Ložiska drahých kovů na Vysočině však nebyla velká ani obzvlášť bohatá na rudu. Havíři je prakticky vydobyli po několika desetiletích těžby. Lidé se k nim i poté vraceli, poslední pokusy o dolování stříbra a zlata se datují k počátku 20. století.

„Na výstavě se návštěvníkovi prezentujeme současný stav pozůstatků historické důlní činnosti, respektive toho, co přetrvalo staletí následné lidské činnosti v krajině,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.

Návštěvníci uvidí rudní minerály, z nichž se získávalo stříbro, vzorky ryzího zlata a četné další přírodniny. Výstava dále představuje deset významných historických důlních revírů a některé menší lokality, nechybí předměty nalezené při archeologickém výzkumu hornických sídlišť, mince a fotografická i písemná dokumentace.

V muzeu lze navíc vstoupit do imitace důlního díla a prostřednictvím virtuální reality nahlédnout do středověkého hornického sídliště Buchberg u Utína nedaleko Havlíčkova Brodu ze 13. a 14. století. K výstavě po Novém roce vyjde také kniha jako výsledek dlouhodobého bádání.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované