Článek
Archeologové pracují s hypotézou, že by mohlo jít o polotovary tzv. monoxylů, člunů dlabaných z jednoho kusu kmene. Pokud se to potvrdí, půjde o nález evropského významu. ČTK to dnes řekli archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha, ředitel Archeoparku pravěku Všestary a archeolog Radomír Tichý. Každý kmen má délku okolo 11 metrů, dohromady váží asi 25 tun.
Podle Tichého, organizátora námořních expedic Monoxylon v dlabaných člunech, nesou kmeny zřejmě stopy po opracování broušenými kamennými nástroji, které se používaly v neolitu a eneolitu.
„Záseky i opracování kmenů naznačují, že by mohlo jít o použití teslic. Nevypadá to, že by byly použity k opracování těchto kmenů kovové nástroje. Přírodní vlivy bych vyloučil téměř s jistotou. Z toho, co nyní víme, by mohlo jít skutečně o pravěký nález z období 5500 až 2000 před naším letopočtem. Pokud se to potvrdí, půjde o nález evropského významu. Nálezy polotovarů monoxylů jsou v Evropě výjimečné,“ řekl Tichý.
Byl u vzniku všech pěti plavidel-monoxylů, která všestarští experimentální archeologové vyrobili, z toho tři čluny postupně využili při plavbě na moři. Při výrobě některých z nich použili i repliky neolitických kamenných nástrojů a postup pečlivě zaznamenali. Kromě toho ve všestarském archeoparku dělají už několik let rozsáhlý experiment související s neolitickými kamennými broušenými vrtanými nástroji. Získali tak praktické poznatky o výrobě a využití těchto nástrojů a vědí, jak opracované dřevo kamennými nástroji vypadá.
Mezi vědci převažuje názor, že nalezené kmeny jsou duby. Nalezeny byly v těsné blízkosti v hloubce asi dvou metrů pod úrovní terénu ve štěrkopísku, v nánosech dnes již neexistujícího toku řeky. „V okolí nebyl žádný archeologický materiál, který by nález pomohl datovat, zatím se nemáme čeho chytit. Vzhledem k okolnostem, k hloubce, kde byly kmeny nalezeny, je ale nepravděpodobné novověké stáří,“ řekl ČTK Bláha. Bližší určení stáří bude podle něj možné až po odebrání vzorků, výsledky budou k dispozici nejdříve na začátku roku 2024.
Staveniště je mezi Zborovskou ulicí a areálem nemocnice. „Je to v místech, kde až do nedávné minulosti byla říční koryta, která se často měnila. Jde o oblast pod dnešním soutokem Labe a Orlice. Regulace pod soutokem proběhla až na začátku 20. století,“ řekl Bláha.
Jeden kmen, který má obvod téměř čtyři metry, je opracován méně. Oba mají průměr od jednoho do 1,5 metru. „Jeden kmen je dochován v celém obvodu, ale na několika místech jsou zhruba do poloviny kmene záseky, jako kdyby tam někdo začal s opracováváním a chystal se odštípat dřevní hmotu. Druhý kmen zachycuje fázi, kdy je kmen zhruba do poloviny průměru odštípán, polovina průměru kmene je pryč, už to připomíná člun,“ řekl Bláha.
Podle vědců by mohlo jít o dvě fáze výroby monoxylu, chybí třetí – odebírání dřevní hmoty z vnitřku budoucího člunu. „Polotovary monoxylů jsou pouze jednou z možností, se kterou pracujeme. Jsme na samém začátků zkoumání, stále máme více otázek než odpovědí,“ řekl Bláha.
Z Královéhradeckého kraje jsou známé dva nálezy dokončených monoxylů, jeden byl objeven ve 20. letech 20. století při regulaci řeky Orlice na okraji Hradce Králové ve štěrkopískové vrstvě a druhý v říčních nánosech Labe u Jaroměře. Jejich stáří vědci dosud neznají. „Pokud by se naše hypotéza potvrdila, že jde o polotovary monoxylů, získali bychom řadu od zahájení prací až po finální výrobek. Pokud by se potvrdilo, že jde o polotovary monoxylů, šlo by o nález evropského významu,“ řekl Bláha.
Monoxyly se na území České republiky používaly od pravěku až do 19. století, v novověku jako jednoduché rybářské loďky. Nálezů dokončených monoxylů je v ČR několik.
