Článek
Oprava interiéru divadla skončila v říjnu, od té doby se pracovalo na vybavení prostor.
Změny k lepšímu pocítí podle Marcely Procházkové z Městského informačního a kulturního centra diváci i vystupující soubory. „Díky pohodlnějším a rozměrnějším křeslům i širším uličkám mezi jednotlivými řadami dojde ke zvýšení komfortu pro diváky. Ti se u nás budou cítit lépe i zásluhou nové vzduchotechniky, která přinese lepší vytápění a odvětrání sálu,“ řekla.
Účinkující soubory podle Procházkové zase ocení novou dřevěnou podlahu na jevišti. Předchozí byla ze smrku a během vrtání pro upevnění kulis se štípala. „Současná je z olšového dřeva, u něhož by k tomu už docházet nemělo,“ doplnila s tím, se opravou prošla i hydroizolace v přízemí, a to na chodbách i v sále.
Spolu s výměnou sedadel v hledišti i lóžích bylo opraveno také hygienické zázemí v prvním patře, měnily se vrchní vrstvy podlah, opravoval se akustický obklad stěn a akustický podhled stropů v lóžích. Byl také obnoven původní středový vstup do hlediště v přízemí, čímž se počet diváků snížil z 678 na 554.
„Nový je také systém nuceného větrání jeviště a hlediště, který bude rovněž sloužit jako hlavní způsob vytápění s inteligentním způsobem řízení. Očekáváme od něj optimalizaci provozních nákladů,“ dodal Petr Mynář z odboru investic a správy majetku. Vyměněné jsou rovněž všechny přívodní kabely do elektrických rozvodných skříní, v sále i na chodbách se bude chodit po kobercích. V zákulisí byla kovová vrata nahrazena rolovacími z plastu.
Budova městského divadla byla postavena v roce 1928 a představuje ojedinělý příklad expresionistické divadelní architektury v českých zemích. Jejím autorem je vídeňský architekt Leo Kammel, žák Jana Kotěry, který nárožní objekt zdramatizoval ostrými štíty a klínovými motivy dekorativních výplní. V průběhu let byly k divadlu postupně přistavěny skladiště a kanceláře, měnila se také jeho kapacita. Původních 1009 míst pro diváky se po různých úpravách zmenšilo zhruba na polovinu.
