Hlavní obsah

Ostravští vědci budou na Islandu zkoumat dlouhověkost žraloka malohlavého

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

1. 8. 15:05

Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) chtějí s kolegy z Akademie věd ČR rozluštit tajemství dlouhověkosti žraloka malohlavého. Dnes vyrážejí na dvoutýdenní expedici na Island, kde po žralocích budou pátrat.

Článek

Vědci už před pár lety zkoumali DNA medúz a nyní se chtějí zaměřit na žraloka malohlavého, který dosud stál mimo vědecký zájem. V DNA této paryby, která se dožívá přes 400 let, chtějí najít „gen dlouhověkosti“ s možným využitím k vývoji léků. „U žraloka malohlavého nemáme na rozdíl od jiných žraloků k dispozici osekvenovaný genom. Navíc jde z hlediska dožívaného věku o skutečně výjimečného živočicha. A abychom se dobrali některých odpovědí, musíme přímo ke zdroji. Věříme, že jeho DNA může ukrývat zajímavá tajemství,“ uvedl za ostravské členy expedice Jiří Červeň z katedry biologie a ekologie.

Účastníci expedice byli už s předstihem ve spojení s tamním rybářem, který by jim měl pomoci. „I když má lov žraloka malohlavého více než dvousetletou tradici, dnes už se tamní rybáři na něj cíleně nezaměřují. V minulosti byl loven pro olej, ale s příchodem syntetického oleje poptávka klesla a lov ustal,“ uvedl mluvčí fakulty Stanislav Janalík.

Vědci by pro svůj výzkum rádi získali několik různě starých exemplářů žraloka, aby měli dosud nedostupné vzorky pro sekvenaci DNA i data pro svůj výzkum. Vytipovanou mají i žraločí zátoku, aby zvýšili svou šanci na úspěch. „Samozřejmě víme, že můžeme narazit na řadu proměnných v podobě počasí, šikovnosti rybáře nebo náhody. My ale věříme, že se nám naše mise podaří dotáhnout. Pro naše potřeby stačí mít k dispozici relativně malé vzorky tkáně pro genomovou a transkriptomovou analýzu. Jde nám o jejich kvalitu, nikoliv kvantitu, takže letadlem skutečně nepovezeme domů naporcované kusy žraloků,“ doplnil další člen expedice Martin Bartas.

Pokud se žraloky podaří ulovit, budou po šetrném odběru vzorků puštěni zpět do moře. Vědci by jim navíc chtěli připevnit i GPS lokátory, díky kterým budou moci získat informace o hloubkách i místech, kde žijí, nebo o tom, jak rychle se pohybují. Některé vzorky budou analyzovat přímo na místě. Ostravští biologové práci se vzorky trénovali na běžně dostupných žraločích filetech. „Je jasné, že s sebou nevezmeme celou laboratoř. Potřebovali jsme si tak vyzkoušet, bez jakého vybavení se neobejdeme a které naopak budeme moci nechat doma,“ řekla další členka ostravského týmu Adriana Volná.

Žralok, který dorůstá až 7,5 metru, se podle odborníků dožívá více než 400 let, což je výjimečné nejen mezi žraloky, ale i mezi všemi obratlovci včetně lidí. „Musíme se na všechno samozřejmě dívat s nadhledem. Abychom rozlouskli tajemství dlouhověkosti na základě jediné cesty a nasbíraných dat, museli bychom mít hodně velké štěstí a ta souhra náhod by musela být až neuvěřitelná. Spíše počítáme s tím, že naše expedice může přinést další dílek do skládanky, která se řeší řadu let. A taky třeba najdeme nějaké informace, které můžou pomoci při vývoji léků. Žralok malohlavý je totiž kromě své dlouhověkosti zajímavý i tím, že je odolný vůči celé řadě neuro-degenerativních onemocnění nebo rakovině a celý život prožije takřka bez chorob,“ podotkl Červeň.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované