Článek
Proti pokračování těžby nic nenamítá ani vedení obce. „Zatím jsme oficiální stanovisko neprojednávali, zaznamenal jsem odpor jen u několika jednotlivců. V případě, že zastupitelé budou mít nějaké námitky, vyjádříme se k posouzení EIA,“ řekl starosta obce Bystřec Tomáš Šťastný.
Plošný rozsah kamenolomu je asi 10,9 hektaru. Nejbližší obytné domy obce Bystřec leží zhruba 180 metrů severně. Obvodní báňský úřad v Trutnově vydal v roce 2004 povolení k hornické činnosti v dobývacím prostoru, platné je do 30. dubna 2024. „Změna záměru spočívá v prodloužení platnosti povolení těžby po 1. květnu 2024, vzhledem k tomu, že nedošlo k vytěžení všech vytěžitelných zásob dle zmíněného plánu,“ uvedla společnost Eurovia Kamenolomy v dokumentaci EIA. Ukončení těžby a likvidace lomu se předpokládá nejdříve kolem roku 2036.
Pokračováním těžby nebude kamenolom zahlouben pod povolenou úroveň ani se nezvýší roční množství 300 tisíc tun vytěžené ruly. Nezmění se tedy ani počet nákladních aut odvážejících kamenivo.
Podle České geologické služby z aktuálně využívaných 18 ložisek kameniva v Pardubickém kraji funguje 16 a do roku 2032 zůstanou v provozu pouze čtyři. Třetina má dokonce velmi nízkou životnost a skončí do několika let.
Firmy se snaží těžby v lomech prodloužit či rozšířit, někdy však narážejí na odpor obcí a jejich obyvatel. To je například případ lomu u Žumberku na Chrudimsku. V současnosti v něm může ročně těžit 250 tisíc tun žulového kameniva, po rozšíření od roku 2023 by to bylo 300 tisíc tun. Starostové okolních obcí s prodloužením činnosti lomu nesouhlasí. Společnost Skanska se zase znovu snaží o to, aby mohla dotěžit zásoby kamene v lomu Zárubka u Vrbatova Kostelce na Chrudimsku. Záměr byl v roce 2017 v procesu EIA ukončen vydáním nesouhlasného závazného stanoviska krajského úřadu Pardubického kraje. Nesouhlasily s ním ani některé okolní obce. Firma si nechala zpracovat nové posouzení, ministerstvo životního prostředí dokumentaci vrátilo k doplnění.
