Hlavní obsah

Ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska začala nová návštěvnická sezona

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Turisty čeká program přibližující velikonoční obyčeje. Až do pondělí 18. dubna mají lidé možnost prohlédnout si interiéry roubenek doplněné o ukázky velikonočního pečiva, zdobených vajíček a dalších tradičních předmětů.

Článek

V neděli také zahraje dechový kvintet Mrákotínka z Mrákotína, v pondělí předvedou děti z obce Vinary obyčej vodění jidáše.

Velikonoce jsou pro Muzeum v přírodě Vysočina, které skanzeny Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku provozuje, jedním z vrcholů sezony. Pokud je dobré počasí, může přijít během těchto svátků až 10 000 návštěvníků.

Zároveň se začátkem sezony byla také otevřená výstava nazvané Půlstoletí s vámi věnovanou výročí 50 let existence muzea. V roce 1972 byla zpřístupněná první expozice na Veselém Kopci. „V chlévě jednoho stavení jsou velkoplošné fotografie, které jsme nechali udělat a informace o zlomových okamžicích během 50 let,“ řekla ČTK ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Magda Křivanová. Návštěvníci také mohou skládat na tabuli představu skanzenu, jak by si jej sami přáli. K vidění budou také některé zajímavé exponáty ze sbírek muzea a jeho propagační materiály z minulých desetiletí.

„Kromě toho jsme tam umístili osobní vzpomínky zaměstnanců, ředitele Národního památkového ústavu a zakladatele skanzenu Luďka Štěpána. Prostě osobní zážitky, jak se s námi skanzen vyvíjel,“ uvedla Křivanová. Příští týden také muzeum pokřtí publikaci k výročí 50 let od svého vzniku.

Skanzen, který byl otevřen v roce 1972, přibližuje život drobných řemeslníků a zemědělců v 19. a 20. století. Má zhruba 30 objektů, například mlýn s varnou povidel, olejnu a pilu, sušičku lnu a ovoce, polygonální stodolu se šindelovou střechou či výměnek. Původní koncepci stanovenou v 70. letech a později aktualizovanou, se postupně podařilo naplnit.

Návštěvníci si také mohou na Veselém Kopci prohlédnout prodlouženou výstavu Masopustní obchůzky. Je zaměřená na folklorní tradici doloženou na Hlinecku od konce 19. století. V některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů, v roce 2010 byl obyčej zapsán na seznam UNESCO.

Reklama

Doporučované