Článek
Hlavní město již podepsalo smlouvu s konsorciem firem Metrostav-DIZ, Avers a Syner, které práce za zhruba 2,64 miliardy korun provede. V tiskové zprávě o tom ČTK informoval mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Levé křídlo paláce vyhořelo v roce 2008. Jeho dostavbu dlouhodobě provázely potíže.
Víkendový Knihex nabídne novinky pěti desítek malých nakladatelů
Výběr konsorcia schválili radní města na konci srpna. „Do tří let by měl být Průmyslový palác zase kompletní, citlivě zrekonstruovaný, s moderní vzduchotechnikou nebo zastiňováním a plný chytrých technologií, aby nabídl ještě více možností pro pořádání veletrhů, výstav a dalších společenských akcí,“ uvedl náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Firmy by podle informací města měly staveniště převzít v lednu. Městská firma Výstaviště Praha již začala s přesunem technologií a dalšími nutnými přípravami. Stavba příští rok začne oplocením staveniště, vybudováním příjezdové komunikace a nutných přípojek. Následovat bude vyklizení nebo zabezpečení historických prvků interiéru. „Výsledkem první etapy prací budou rozsáhlé výkopové a zemní práce levého křídla paláce, zajištění stavební jámy a navazujících částí stavby,“ uvedl mluvčí.
Po dokončení bude replika vyhořelého křídla uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.
Obnovu paláce provázely dlouhodobě problémy. Město se mj. soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky, nynější vedení magistrátu ji však v říjnu 2019 zrušilo. Odůvodnilo to tím, že byla vypsána ještě před dokončením projektu, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat. Původní tendr cenu odhadoval pouze na 1,25 miliardy korun. Druhou, již dokončenou soutěž město vypsalo loni v červnu.
Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.