Článek
Běžně se pravoslavní z této oblasti schází v nedalekém Mochově, letos jich ale díky ukrajinským uprchlíkům přibyde a mochovský kostel by nestačil. ČTK to sdělil správce českobrodské farnosti Martin Sklenář.
Loni v březnu vyhlásilo na opravy kostela finanční sbírku město Český Brod, jehož součástí je i Štolmíř. Na transparentním účtu se zatím sešlo přes 126 000 korun. Další sbírku má farnost, do ní se zatím sešlo přes 150 000 korun. Výtěžek sbírek půjde na nezbytné stavební práce, nejvíce naléhavé jsou oprava statiky stavby, krovu a střechy.
„Býval to farní kostel, dnes ho spravujeme z Českého Brodu, bohoslužby míváme jednou za dva týdny ve středu,“ uvedl Sklenář. Kostel podle něj potřebuje zásadní opravy za desítky milionů korun, farnost je ale nemá. „Žádnou dotaci se zatím nepovedlo sehnat, několik let čerpáme z havarijního programu ministerstva kultury na opravu blízké zvoničky, což nám znemožňuje dostat ještě další dotaci přímo na kostel,“ doplnil Sklenář. Ideální by podle něj byly například norské fondy nebo významný sponzor, spoluúčast by farnost pokryla právě ze sbírek. Jen oprava střechy a krovů je vyčíslena na pět milionů korun. Vzácné varhany by potřebovaly opravy za zhruba 15 milionů Kč.
Od roku 2014 se o záchranu kostela snaží také obecně prospěšná společnost M’am’aloca, pořádá zde benefiční a kulturní akce. Právě tato komunita zájem o chátrající kostel povzbudila a má i další plány na jeho záchranu. „Plánujeme otevřít ve Štolmíři pivovar a z každého svatohavelského speciálu, který budeme čepovat, půjde něco na kostel. Přemýšlíme i o tom, že by lidé mohli přispívat na jednotlivé části kostela, třeba že by zaplatili deset tašek nebo trám, jako to bývalo v minulosti,“ sdělil ČTK za M’am’aloca Jiří Stuchl. V benefičních akcích od roku 2014 dosud vybrali přes 86 000 korun.
Ve čtvrtek oslaví v kostele sv. Havla Velikonoce pravoslavná komunita. Sejít by se podle Stuchla mělo až 250 věřících, většinou ukrajinští běženci, kteří uprchli před válečnou agresí ve své zemi. „Roztopíme veřejnou pec a budeme péct pasku a zdobit kraslice,“ doplnil Stuchl.
Kostel sv. Havla je jeden z nejvýznamnějších barokních kostelů Středočeského kraje. V roce 1756 do něj bylo převezeno původní vnitřní vybavení poutního chrámu sv. Prokopa v Sázavském klášteře, například kazatelny, lavice a varhany. Osmnáct metrů vysoký celodřevěný oltář je dílem neznámého autora z roku 1688 a ze stejného období pochází i veškeré původní vybavení kláštera. Hlavní oltářní obraz z roku 1891 od Karla Geigera zobrazuje žehnajícího Krista se sv. Havlem a sv. Janem Nepomuckým. Značně poničené barokní varhany z roku 1688 vytvořil Johann Heinrich Mundt. Jde o třetí nejvzácnější varhany v České republice a jedny ze dvou dochovaných varhan tohoto varhanáře. Poslední větší oprava kostela byla v roce 1935, menší v roce 1956.
