Hlavní obsah

Starostové chtějí odklad procesu vzniku NP Křivoklátsko na dobu po volbách

Foto: Ministerstvo životního prostředí

Mapa NP Křivoklátsko.

Reklama

26. 5. 17:52

Starostové obcí chtějí odklad zahájení procesu vzniku Národního parku Křivoklátsko, aby se do rozhodování zapojila vedení obcí vzešlá ze zářijových voleb.

Článek

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) řekla, že se nad tím zamyslí. Aktuálně plánovaný termín zahájení je 9. června, což by znamenalo, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření skončí několik dní před volbami. Zaznělo to na dnešní besedě zástupců obcí z regionu s Hubáčkovou. Několik starostů jednání opustilo už po zhruba půlhodině jednání, podle nich nepřinášelo nové informace. Dnešního projednávání se zúčastnily přibližně dvě desítky zástupců obcí.

Starostové by přivítali delší diskuzi. „To načasování není dobré,“ řekl dnes při jednání s ministryní starosta Zbečna Jiří Těhan. Podle řady starostů by bylo lepší proces zahájit až po komunálních volbách, aby připomínky obcí k vyhlášení národního parku odpovídaly aktuálnímu postoji zastupitelů a obyvatel obcí.

Zástupci obcí si také dlouhodobě stěžují na nedostatek informací o podrobné podobě a režimu fungování v národním parku.

Podle ministryně budou právě 9. června zveřejněné typy zón a další podrobnější informace, avšak některé provozní záležitosti budou rozhodnuty až po vzniku národního parku. „Kudy se bude jezdit, rozhodne až rada národního parku,“ řekla dnes Hubáčková. Rada vznikne až po vyhlášení parku, což bude zřejmě za několik let. Zástupci obcí jsou členové rady, další členy rady podle zákona jmenuje orgán ochrany přírody národního parku.

Obce mimo jiného zajímalo, jaký budou mít podíl na řízení národního parku. „Takže znova zdůrazňujeme, že budou mít vysoký podíl, že budou v radě národního parku, a spousta těch otázek, nakolik mohou potom omezovat turismus nebo omezovat nějakou produkci odpadů, je i o nich, jakmile bude zřízena rada národního parku, tak o tom budou i oni rozhodovat,“ vysvětlila ministryně. Podle ní bude mít v radě národního parku zástupce každá obec zasahující sebemenší částí katastru do národního parku.

Starostka Bratronic Miloslava Knížetová dnes také zdůraznila, že je třeba nejprve získat informace. „Ten prostor je zatím krátký,“ dodala starostka a připomněla, že Bratronice zatím oficiální postoj k národnímu parku nepřednesly.

V dřívějším návrhu národního parku byla i zastavěná část obce Karlova Ves, nyní už je podle Hubáčkové tato část z návrhu vypuštěná. Některé obce se také obávají dalšího nárůstu omezení a turismu. „To, co už teď omezeno je, tam zůstane. To co by chtěli starostové navíc, protože, pokud jsem rozuměla, mají obavu z toho turistického ruchu, tak ano, pak by to ale bylo předmětem jednání o plánu péče, určitě ne při zahájení,“ doplnila Hubáčková.

Vyhlášení národního parku Křivoklátsko je součástí programového prohlášení vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. Záměr MŽP odmítají například Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska. Záměr podle nich může do budoucna přinést řadu problémů. Podle MŽP vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků.

Připravovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém tamějšího hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Veškeré zásahy v lesích v národních parcích mají směřovat ke zvýšení jejich druhové i věkové rozmanitosti. Podle starostů i některých odborníků lze ale systém upravit i za fungování nynější chráněné krajinné oblasti. Jejich argumentem je kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností, proto je třeba v nich právě pro zajištění jejich životaschopnosti hospodařit.

V Česku jsou nyní čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované