Článek
Radnice přitom nemá k řešení dostatek pravomocí, uvedlo vedení města na webu. Poslanci se situací v takzvaných ghettech a jejich okolí zabývat chtějí. Zřídili kvůli tomu zvláštní podvýbor. Zvláštní odbor ve svém úřadu vytvořil od ledna také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Situace v sociálně vyloučených lokalitách v našem městě, kterých pomalu přibývá, je dlouhodobě neutěšená. Proto vyzýváme vládu a zákonodárce, aby tuto situaci začali co nejrychleji koncepčně řešit,“ uvedla starostka Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO).
Jurečka od ledna vytvořil na ministerstvu nový odbor, který se specializuje na problematiku sociálního vyloučení. Jedno oddělení má navrhovat řešení, druhé má připravovat návody pro uvedení opatření do praxe. Nyní se konají výběrová řízení. Ministr už dříve řekl, že kroky musí být provázané a že chce na nich víc spolupracovat s ostatními resorty, a to hlavně s ministerstvem školství a pro místní rozvoj. Svůj zvláštní podvýbor pro sociálně vyloučené poprvé zřídil v lednu i sněmovní sociální výbor. Skupinu tvoří zatím šest členů. Čtyři jsou z ANO, jeden z SPD a jeden z poslaneckého klubu Pirátů. Experti na sociální problematiku opakovaně zdůrazňují, že řešením není jen represe, ale mimo jiné sociální bydlení a intenzivní sociální práce s vyloučenými.
V Bílině lidé od loňského léta právě kvůli špatné situaci ve vyloučených lokalitách podepisují petici za odvolání vedení města kvůli nečinnosti při řešení potíží s problematickými obyvateli. Petici podepsalo více než 600 lidí ze zhruba patnáctitisícového města. „My jako vedení města odmítáme nést výhradní odpovědnost za něco, co zákonnými nástroji nemůžeme ovlivnit. Naše možnosti jsou velmi omezené a velmi těžce vymahatelné, a je velmi obtížné lidem vysvětlit, že pro řešení takto složitých situací nemají obce v rukou téměř žádné kompetence,“ uvedla starostka
Pravomoci k adekvátním zásahům a obraně obyvatel nemají podle radnice policisté ani strážníci, proto se vedení města rozhodlo oslovit zákonodárce otevřeným dopisem vykreslujícím situaci v Bílině. „Jsme přesvědčeni, že odpovědnost za situaci nesou hlavně ti, kteří vytvářejí pravidla pro sociální dávky a také legislativní prostor pro takzvaný obchod s chudobou. Oni jsou také těmi, kteří špatně nastavená pravidla mohou ovlivnit a změnit,“ uvedla Bařtipánová.
Současná situace je podle radnice důsledkem dlouholetého sestěhovávání tzv. nepřizpůsobivých obyvatel z jiných míst v České republice. Tito lidé podle vedení města svým způsobem života, nerespektováním pravidel slušného občanského soužití, chování a nerespektováním zákonů, více a více ztěžují život ostatním obyvatelům města.
Radnice nyní připravila projekt Pod ochranou města. „Jde o soubor pravidel a programů, které jsou dalším pokusem v rámci omezených možností špatnou situaci zmírnit,“ uvedla starostka. Projekt město pilotně vyzkouší v části bílinského sídliště Za Chlumem. Program chce zapojit do součinnosti všechny strany, které mohou přispět ke zlepšení. „Budeme komunikovat s problematickými rodinami, majiteli bytů, ve kterých tyto rodiny bydlí, zapojíme úřad práce, sociální odbor, policii a společně postupnými kroky hledat a činit nápravu,“ řekla Bařtipánová. Pokud se program ukáže jako efektivní, v dalším roce se rozšíří na více lokalit v Bílině. „Bílina je krásné město a my chceme, aby bylo bezpečné. Chceme, aby zde lidé chtěli žít a aby žili spokojeně,“ dodala starostka.
Na sever Čech do vyloučených lokalit jezdí pravidelně členové dané vlády už řadu letu. Většinou si prohlédnou místa v doprovodu starostů a primátorů, kteří jim dopodrobna vylíčí neutěšenou situaci, a zase odjedou. Konkrétní legislativní změny, které by vedly ke zlepší situace, zatím chybí.
Tzv. sociálně vyloučenou lokalitou může být jak celá čtvrť, tak třeba i jen jedna ulice či dům, kde se koncentrují sociální problémy, takové místo většina obyvatel často vnímá jako problematické. Ve vyloučené lokalitě mnohdy žije skupina obyvatel s omezeným přístupem ke vzdělání či zaměstnání. Navíc jsou tito lidé často zatíženi exekucemi.
