Hlavní obsah

V NP České Švýcarsko policie experimentálně odstraňuje souše trhavinou

Foto: Profimedia.cz

Pravčická brána.

Reklama

V Národním parku České Švýcarsko provádí policie experimentální odstraňování souší vzniklých po kůrovcové kalamitě s využitím trhavin.

Článek

Neobvyklá metoda by mohla najít uplatnění v těžko přístupných místech nebo tam, kde by lesnická technika způsobila neúměrné škody. „Odstřelování by mohlo předejít uzavírání některých turistických cest nebo urychlit otevření nyní dočasně uzavřených tras. Zkoušky policie provede zhruba na 40 místech, kde se souše nacházejí,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Cílem experimentu je ověřit, do jaké míry odstřel simuluje přirozený rozpad souše. Pro rozpadající se smrkové souše v parku je charakteristické, že se stromy do dvou až tří let po odumření zlomí ve výšce jednoho až tří metrů. „Okamžik, kdy ke zlomení dojde, není v pozdějších fázích rozpadu stanovitelný,“ řekl mluvčí. Nepokácené souše tak mohou ohrozit návštěvníky národního parku. Řízenými odstřely by se podle Salova mohlo předejít uzavření některých cest či jejich částí.

Novou metodu doprovází hluk, který je sice srovnatelný s úderem blesku, ale i tak se stromy odstřelují v období, které není pro živočichy tak citlivé. Přípravy trhacích prací jsou navíc spojené s větším pohybem lidí v lese, který může zvířata odhánět. „Obecně vzato živočichové snáší lépe jednorázové či krátkodobé vyrušení, než dlouhodobé nebo periodické rušení, byť o nižší okamžité intenzitě. Pokud se metoda osvědčí, mohla by v některých případech být upřednostněna před nasazením lesnické techniky, kterou provází škody v porostech, na cestách a rovněž rušení hlukem,“ doplnil Salov.

Do jaké míry připadá využívání trhavin k odstraňování souší v blízkosti turistických tras v úvahu, ukáže následné vyhodnocení přínosů i negativních vlivů.

Smrkové lesy jsou zhruba na polovině území parku. Vysázeny byly na začátku minulého století poté, co stromy tehdy napadla bekyně mniška. Ještě předtím, než stromy začal likvidovat kůrovec, se park pokoušel smrčiny udržet v zeleném stavu. Podařilo se tak asi u jedné čtvrtiny lesů. V oblasti Hřenska bylo vytěženo asi deset procent porostu, u Jetřichovic asi šest procent a na Krásnolipsku zůstaly lesy bez významného odlesňování. Ponecháno samovolné obnově bylo zhruba 90 procent odumřelých lesů na území parku.

Reklama

Související témata:

Doporučované