Článek
„Premiéra bude 3. srpna, následovat budou čtyři reprízy,“ řekl Jakub Škrdla. Život a dílo malířky, která zemřela v roce 1993 v Telči na Jihlavsku, jsou podle něho bohaté a inspirující. Chystané představení má navozovat empatie od diváků pomocí různých situací. „Přišlo nám to nejupřímnější, protože pustit se do vytvoření obrazu tak jemného a precizního, jaký byla schopna vytvářet ona, nebo ona a Jiří Mareš (výtvarník, manžel Doleželové), by nám přišlo skoro až nezodpovědné,“ řekl Škrdla.
Představení stojí na několika milnících umělčina život, který začal po první světové válce a před světovou hospodářskou krizí. Promítá se v něm druhá světová válka i komunistický puč po ní a následná ztráta svobody trvající 40 let. „Jak je možné, že člověk v sobě najde tu vnitřní sílu fungovat jako svobodný tvůrce a že v něm ta jiskra a ten náboj nezhasne? To nám přišlo strašlivě cenné,“ řekl Škrdla.
Představení se rodilo s přispěním všech účastníků postupně na základě pohybových, výtvarných či hudebních dílen vedených zkušenými lektory. Zapojit se mohli profesionálové i laici všech věkových kategorií. Už čtyřikrát se divadelních dílen účastnila teprve třináctiletá Estel Gerstnerová z Jihlavy. V letošním představení bude účinkovat v několika scénách. „Budu hrát třeba husu nebo domeček, v další scéně jen doplním, kolik to měří - je to složité popsat,“ řekla Gerstnerová. Už dřív ji zaujala freska, kterou Doleželová vytvořila v jihlavské lékárně, aniž by Gerstnerová o autorce něco věděla. „Byla jsme překvapená, že je to ta freska, kterou jsem jako malá obdivovala,“ řekla Gerstnerová.
Na vizuální stránce představení pracuje především výtvarnice Kristýna Patková, pod jejím vedením vznikaly v uplynulém týdnu v divadelních dílnách masky inspirované malířčiným ztvárněním romských tváří. Dominují jim velké hnědé oči a výrazné rty. Masek musí být připraveno 12, vznikají pomocí sádrových kopyt, modelovací hlíny a hlavně papíru a lepidla. Na každé z nich podle Patkové pracovali alespoň tři lidé, dohromady nejméně deset hodin. Kromě tváří jsou z obrazů odvozené i ornamenty některý kostýmů. „Chci, aby to byla spíš taková podprahová informace, až někdo uvidí její obrazy, že to nebylo vymyšlené,“ řekla Patková.
Stejné worksopy, jejichž cílem je vznik specifického divadelního útvaru využívajícího konkrétní prostor, se po dva roky konaly na statku v Loučkách na Jihlavsku. Později začali divadelníci využívat prostředí nejstarší jihlavské plovárny. První představení tam vzniklo v roce 2016, následovaly další tři ročníky. Uplynulé dva roky se workshop vzhledem k pandemii covidu-19 uskutečnil jen s omezeným počtem lidí na statku ve Vanově u Telče. Letos se vrátil do Jihlavy. Začátek představení pod širým nebem je naplánovaný na 21.00. Poslední se odehraje 7. srpna.
