Hlavní obsah

Reportáž z města, kde nechtějí gaye, wifi ani 5G sítě. Jak se v něm žije?

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Východopolský Kraśnik - jedna ze zón „bez ideologie LGBT“.

Reklama

26. 10. 6:30

Seznam Zprávy vyrazily do východopolského Kraśniku. Jak se žije ve městě, které se prohlásilo za zónu „bez ideologie LGBT“ a krátce bylo i zónou bez technologie 5G a wifi?

Článek

Od zpravodaje z místa.

Cestou autem do Kraśniku poslouchám vysílání zpravodajské stanice veřejnoprávního Polského rozhlasu. Je to ideální průprava na cestu do „zóny bez ideologie LGBT“, vysílá se totiž zrovna publicistický program Michała Rachoně, známého moderátora provládních veřejnoprávních médií. Dozvídám se tak třeba to, že je Západ v úpadku a že krize víry znamená krizi rozumu a nástup zhoubných levicových ideologií. „Člověk, který má rozum, musí být zákonitě konzervativní,“ říká host Rachoňova programu, profesor historie Grzegorz Kucharczyk.

Má Polsko bouchnout do stolu?

Hned poté následuje rozhovor s expertem z Varšavské univerzity o tom, že Evropskou unii vedou levicoví ideologové. Pokud by se zavedla podmínka dodržování pravidel právního státu pro čerpání unijních peněz, muselo by si prý Polsko vybírat mezi suverenitou a tím, že přijde o prostředky.

„Je už čas bouchnout pěstí do stolu?“ ptá se moderátor a odkazuje se na slova předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, nově vicepremiéra. Kaczyński nedávno prohlásil, že je Polsko připravené vetovat nový unijní rozpočet na léta 2021-2027 nebo koronavirového Fondu obnovy, pokud budou trvat „hrozby a vydírání“ ze strany EU. „Musíme bránit polskou identitu, naši svobodu, suverenitu. Nenecháme se terorizovat penězi,“ prohlásil nejvlivnější polský politik.

„Kaczyńského hlas je velmi důležitý a ve správné chvíli. Jsme před klíčovým vyjednáváním. Vnucují nám svoji politickou ideologii, jako vzor toho, jak se mají interpretovat evropské hodnoty,“ dozvídám se k tomu od profesora z rádia ve chvíli, kdy už dojíždím do svého cíle: Kraśniku v Lublinském vojvodství na východě země.

Kraśnik je provinční maloměsto, má asi 35 000 obyvatel a za normálních okolností by mezi ostatními ničím nevynikal. V chladném podzimním dni se ve vzduchu povaluje smog z domácích kotlů. Centrum je uklizené a opravují se a staví se nové silnice. Podle přímo zvoleného starosty Wojciecha Wilka z Občanské platformy tvoří většinu obyvatel katolíci s konzervativními názory. „Ale samozřejmě jsou také Kraśničané s liberálními a levicovými názory. Krajní pravice u nás podporu nemá,“ píše mi v e-mailu.

Předloni se město dostalo do médií kvůli soše někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, která společně s památníkem připomíná oběti letecké katastrofy u ruského Smolenska z roku 2010. Monument tu odhalil premiér Mateusz Morawiecki. Záhy se ale socha stala terčem kritiky a posměšků, prezident podle škarohlídů připomínal spíš než sebe hobita z Pána prstenů a jeho oblečení odhadovali posměváčci na 50. léta. V nápise na památníku bylo navíc špatně vyskloňované slovo „republika“.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Socha polského prezidenta Lecha Kaczyńského v Kraśniku.

Loni na konci května se stal Kraśnik jednou ze „zón bez ideologie LGBT“, tedy domnělé ideologie, kterou podle polských konzervativců prosazují sexuální menšiny. Zastupitelstvo přijalo usnesení ve „věci zastavení ideologie LGBT samosprávným společenstvím“. Deklarací se tak město přidalo k desítkám dalších obcí, okresů a také krajů, které se do loňského jara začaly prohlašovat zónami bez LGBT. Geograficky se už takové deklarace týkají zhruba třetiny polského území.

Ve vypjaté atmosféře kampaně před loňskými volbami do evropského parlamentu šlo o reakci na krok liberálního varšavského primátora Rafała Trzaskowského. Jeho „Charta LGBT+“ si stanovila cíle na podporu sexuálních menšin v zemi, ale také kvalitní sexuální výchovy na školách v souladu se standardy Světové zdravotnické organizace.

Vládnoucí konzervativci záhy začali protestovat: Trzaskowski prý chce sexualizovat děti, standardy WHO nahrávají pedofilům a sexuální menšiny chtějí svými požadavky na práva rozvrátit model tradiční polské rodiny. Odtud pak vznikl nápad na „anticharty LGBT“, které se začaly ve velkém aplikovat na východě země, kde má vládnoucí strana PiS velkou podporu a většinu v řadě obecních i krajských zastupitelstev.

Z města se stal přes noc vtip

Výjimkou není ani Kraśnik. Město se ale letos proslavilo ještě mnohem víc a stalo se doslova a do písmene celonárodním memem. Smršti koláží, nepřeložitelných slovních hříček a dalších internetových vtipů se smálo celé Polsko. Zastupitelstvo města totiž vyjádřilo souhlas s peticí organizace Polsko bez 5G požadující zákaz zavádění technologie sítě páté generace a také bezdrátového internetu wifi. Titíž zastupitelé, kteří už loni schválili deklaraci proti LGBT, letos 22. září přijali petici proti 5G. Po devět dní trvajícím výsměchu celému městu pak svoje stanovisko změnili na zamítavé. Co je 5G a wifi, museli do města přijet vysvětlit ministerští úředníci.

„Zastupitelé byli uvedeni v omyl,“ tvrdí mi šéf zastupitelského klubu strany PiS Jarosław Jamróz. Stanovisko k petici prý dělala zastupitelka sympatizující se záměry anti5G hnutí. „Neměli jsme informace od ministerstva digitalizace a specialistů, kteří tvrdí, že 5G neškodí tak, jak někteří říkají. První kladné stanovisko k petici jsme přijali kvůli starosti o zdraví obyvatel. Když nám pak paní ředitelka z ministerstva přijela vysvětlit, že 5G není škodlivé a další okolnosti, tak jsme seznali, že i tak nemá zastupitelstvo na 5G žádný vliv a civilizační pokrok nejsme schopni zastavit,“ vysvětluje místní politik důvody, proč napodruhé zastupitelstvo uznalo petici za neopodstatněnou.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Centrum města Kraśnik.

Anti5G odvolali, antiLGBT zůstává

Sám se prý vtipům na účet Kraśnika smál, a rozhodně nebyl sám. „Smál jsem se tomu, protože to ukazuje na to, jak lidé myslí… Že po 5G naroste někomu druhá hlava. Myslím, že to tak není, je to prostě nová technologie, které bychom měli jít naproti a zkoušet ji,“ říká mi před jedním z kraśnických supermarketů patnáctiletý školák Kacper. Na rozdíl od postarší paní, kterou potkávám u sochy Lecha Kaczyńského, Kacper nesouhlasí ani s usnesením o antiLGBT. „Ti lidé nesmí být diskriminováni, jsou to také lidé, možná poznali nějakou lásku a nezáleží to na nich. Nesmí se diskriminovat,“ říká mi.

Zatímco podporu petice proti 5G zastupitelé odvolali, za usnesením antiLGBT si dál stojí. Zastupitelstvo, ve kterém mají většinu konzervativci, v září zrušení deklarace odmítlo. „Není to ani příkaz, ani nákaza. Je to prezentace našeho stanoviska, protože jsme chtěli protestovat proti možným lektorům ve školách a sexuální výchově dětí v nižších třídách základní školy. Proto jsme přijali deklaraci, která míří proti ideologii LGBT,“ říká mi Jamróz.

„Jen jsme chtěli protestovat proti agresi levicových uskupení, která si dovolují urážet naše náboženské křesťanské symboly, protože se ví, že jsme většinově katolickou křesťanskou společností,“ pokračuje Jamróz. Dostává prý řadu telefonátů od lidí, kteří mu děkují za to, že se v Kraśniku postavili vlivům „civilizace, která válčí s křesťanskou civilizací, a lidem, kteří podporují sexuální deviace“. Sama deklarace ale podle něj necílí proti nikomu ani individuálně, ani kolektivně.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Autobusové nádraží v Kraśniku.

Jenže to jasně rozporuje místní LGBT aktivista Cezary Nieradko, který usiluje politiky přesvědčit o tom, aby deklaraci odvolali. „Je přijatá jako manifest názorů zastupitelstva města. Ze samého jejího názvu Zóna bez… je jasné, že je diskriminační a homofobní. Neexistuje nic jako ideologie LGBT, zkratka LGBT se týká lidí: leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů. Je to prostě zóna bez určitých lidí,“ říká mi.

„Gayům se tu žije dost těžce“

Sám prý zažil kvůli své sexuální orientaci diskriminaci a lidem LGBT se v Kraśniku žije dost těžce. „Dochází k násilí v rodinách kvůli homosexuální orientaci, církev zřetelně diskriminuje a vměšuje se do politiky. Zastupitelé šíří mezi lidmi, že jde o nepřirozenost a zvrácenost. Žije se tu zle, já sám jsem zažil několik homofobních incidentů,“ popisuje.

S tím Jamróz z PiS nesouhlasí. Prý neví v Kraśniku o případu, že by někdo z důvodu odlišné sexuální orientace dostal výpověď v práci nebo byl vyhozený ze školy. „Bydlím v Kraśniku od narození, je mi přes 60, mám tři děti, osm vnoučat a nezdá se mi, že by to usnesení kohokoli diskriminovalo. Kdyby tu nebyl vliv vnějších sil… To nebyli Kraśničané, kdo protestoval, byl to jeden mladý člověk, kterého do toho nějakým způsobem uvrtal zastupitel ze strany Moderní. On sám nebyl šikanovaný, i když mu prý někdy v lékárně neprodali léky, nebo jeho kamarád, když doma řekl, že je gay, tak ho zbil otec. Kdyby tu věc nezveličoval ten zastupitel, tak by se nic nedělo, vždyť takové deklarace přijalo spoustu samospráv,“ dodává konzervativní zastupitel na účet aktivisty Nieradka a liberálního zastupitele Pawła Kurka.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Kraśnické náměstí Svobody s pomníkem Józefa Piłsudského.

Kraśnický učitel informatiky Kurek je zastupitelem zvoleným za menší liberální stranu Moderní. Jasně odmítá, že by kohokoli k něčemu naváděl. „Obyvatel města prostě přišel za zastupitelem města a poprosil ho o pomoc. A já se o ni pokouším,“ říká o tvrzeních zastupitele Jamróze. Kurek se spolu s Nieradkem pokusili letos v únoru jako vůbec v první polské obci deklaraci proti LGBT zrušit. Kurka ale podpořil jen jeden zastupitel. Znovu se o to zastupitel pokusil v září.

V sázce je 240 milionů

„To se seběhlo s výrokem norské ministryně zahraničních věcí, která uvedla, že samosprávy s deklaracemi proti LGBT nedostanou peníze z Norských fondů. A to se sešlo s mým návrhem na zrušení deklarace. Celé Polsko se pak ptalo, jestli je usnesení důležitější než peníze pro město, nebo ne,“ vysvětluje zastupitel Kurek. V případě Kraśniku jde o nezanedbatelnou dotaci až 40 milionů zlotých, tedy 240 milionů korun.

Zastánci deklarace o LGBT se ale ztráty financí nebojí a zrušit ji odmítli. Šéf klubu PiS Jamróz mluví podobně jako jeho stranický předseda Kaczyński o vydírání ze strany EU i Norska. „Pokud by bylo hlavním kritériem, jestli samospráva přijala usnesení antiLGBT, nebo ho odmítla, no tak k čemu by byl celý ten projekt,“ říká zastupitel.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Obchod s náboženskými předměty v centru města.

O riziku ztráty peněz dobře ví starosta Wilk, který pochází z Jamrózovy hlavní politické konkurence: Občanské platformy. Starosty a primátory totiž v Polsku volí lidé přímo, v zastupitelstvu tak nemusí mít většinu. Město bude na konci října přihlašovat svůj projekt do Norských fondů. „Jsme si vědomi toho, že existuje nebezpečí jejich ztráty kvůli usnesení o LGBT. Napsal jsem dopis norské ministryni zahraničních věcí s vyjasněním mého stanoviska. Zdůraznil jsem, že polské samosprávy musí respektovat antidiskriminační ustanovení polské ústavy a také unijní právo v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU,“ píše politik.

Článek 2 uvádí, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“. Jestli Kraśnik v budoucnu přijde o unijní peníze, ještě není jasné, o pojistce spojené s právním státem se totiž dál tvrdě vyjednává.

O peníze ale už na konci července přišla šestice polských měst, ve kterých platí usnesení proti LGBT. Výpadek peněz obcím z ministerského fondu nahradil ultrakonzervativní ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě Zbigniew Ziobro. Kraśnik mezi dotčenými obcemi není. Město zatím kvůli svému postoji k LGBT přišlo „pouze“ o partnerství se severofrancouzským městečkem Nogent-sur-Oise.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené