Hlavní obsah

Rostoucí trend napříč zemí: Mladí řeší problémy sebepoškozováním

Foto: Profimedia.cz

Mladí lidé vnímají sebepoškozování jako vyrovnávání se s problémem. Jde o nadužívanou reakci, varují odborníci. (Ilustrační snímek)

Reklama

4. 9. 13:00

Vedle poruch příjmů potravy se v Česku mezi náctiletými začal hojně šířit i jiný způsob, kterým se snaží vyrovnat s problémy v dospívání – různé formy sebepoškozování.

Článek

Krizová centra, která se dají zjednodušeně přirovnat k psychologické pohotovosti, kde se řeší akutní palčivé problémy, jednohlasně poukazují na smutný trend mezi náctiletými: sahají po různých formách sebepoškozování.

„Je to bohužel hodně rozšířený jev v celé republice. Nevíme, proč tato problematika narůstá. Dřív se řešila porucha příjmů potravy, ne, že by vymizela, ale sebepoškozování začíná převažovat,“ popisuje Pavla Pejšová, která vede v Ústeckém kraji krizové centrum Triangl určené pro děti a mladistvé.

Stejný trend potvrzují i další centra po republice. „Neobrací se na nás s tím, že by se sebepoškozovali, to pro děti není téma, ale za každým druhým problémem je, že si takto pomáhají. Pro ně to není problém, ale způsob vyrovnání se. Zjišťujeme, že je to způsob velmi nadužívaný,“ líčí Hana Regnerová, ředitelka Modré linky se sídlem v Brně. Problém podle ní nabyl takových rozměrů, že s kolegy zvažuje, jak o celém tématu začít mluvit a zároveň mu paradoxně nedělat mezi dospívajícími „reklamu“.

Problematiku sebepoškozování zmiňuje i ředitel pražských center Modré dveře a Cestou necestou. Trend se objevuje i ve statistikách Linky bezpečí, která zaznamenává dlouhodobý růst psychických obtíží u dětí a dospívajících. Loni představovali 25 procent kontaktů, letos už 27 procent. „Nejčastěji se jedná o sebevražednou tematiku sebepoškozování, depresi, úzkosti a smutek,“ vysvětluje Lenka Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí.

Ventil na problémy dospívání

Právě odborníci z krizových center bývají prvními, kdo naráží na různé formy sebepoškozování u mladistvých. Upozorňují na to, že jde o reakci na problémy v dospívání, které se nejčastěji objevují u středoškoláků a vysokoškoláků.

„Hodně to jsou témata náctiletých se svými vrstevníky, která právě řeší sebepoškozováníni,“ říká Pavla Pejšová z krizového centra Triangl a obecně to označuje za „vývojová osobnostní“ témata.

Se sebepoškozováním se setkává od samotného vzniku centra zaměřeného na děti a mladistvé loni v září. „Jestli to je spojené s covidovou dobou? Může, ale nemusí. To ještě nikdo nevyzkoumal,“ tvrdí Pavla Pejšová.

Linky pomoci pro děti a rodiče

Linka bezpečí – pro děti, mládež a studující do 26 let

116 111

Rodičovská linka

606 021 021

Linka důvěry Dětského krizového centra

241 484 149, 777 715 215

Modrá linka

608 902 410, 731 197 477

Linka první psychické pomoci

116 123

Podobně jako neexistuje jednoznačná odpověď na to, v důsledku čeho se začal trend sebepoškozování rozšiřovat Českem, neexistuje ani obecná rada, na co by si měli rodiče nebo samotní dospívající dávat pozor. Důvodem je, že samotné sebepoškozování je reakcí na jiný problém, ventil, který si hlavně mladí zvykli využívat.

„Pokud si člověk vůbec nepřipouští, že je to problém, že to není adekvátní řešení situace, tak se s tím nedá moc dělat. I kdyby na to rodiče přišli, tak je těžké se dostat do bodu, kdy to člověk vezme tak, že to musí řešit,“ říká Hana Regnerová z Modré linky a radí rodičům být všímavý.

Velmi podobně obecně radí přistupovat k psychickým potížím u dětí a mladých i Lenka Zelenková z Linky bezpečí. „Pro porozumění dětským trápením bývá fajn být vnímavý, všímat si dítěte a jeho projevů, udělat si na něj čas pravidelně, nejen v situaci, kdy je problém. Trávit s ním co nejvíc příjemných chvil,“ doporučuje sociální pracovnice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované