Hlavní obsah

Rouška proti koronaviru nepomůže, myslí si čtvrtina Čechů

Foto: Profimedia.cz

Odpůrci nošení roušek na demonstraci.

Reklama

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku považují covid-19 za závažné onemocnění, které vyžaduje úsilí celé společnosti, aby se minimalizovalo jeho riziko. Jen necelých 60 procent Čechů si ale myslí, že omezení nejsou přehnaná.

Článek

Roušky, které patří k pilířům přijatých opatření, mají výraznou podporu. Zakrývání nosu a úst považuje za vhodný způsob omezení šíření koronaviru 72 procent populace.

Čtvrtina lidí ale s takovým hodnocením nesouhlasí. K nošení roušek se častěji hlásí lidé od 60 let výše a vysokoškolsky vzdělaní. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytla společnost ppm factum. Více než tisíc lidí oslovila na přelomu srpna a září.

Závažnou nemocí vyžadující spolupráci celé společnosti je covid-19 podle 73 procent lidí, s takovým hodnocením naopak nesouhlasí 22 procent. Ještě větší podíl dotázaných, a to 35 procent, nepovažuje koronavirus za zásadní hrozbu pro zdraví obyvatelstva a řada omezení kvůli nemoci je podle nich zbytečná či přehnaná.

Omezení naproti tomu nevidí jako přehnaná 58 procent lidí. Podporují je častěji hlavně lidé ve věku od 60 let a ženy. „S opačným míněním se lze častěji setkat u mužů a mladých lidí do 29 let. Výše dosaženého vzdělání zde nehraje výraznou roli,“ uvedli autoři průzkumu.

V místech s povinnými rouškami si je nasazuje 73 procent lidí, téměř pětina i tam, kde tato povinnost neplatí. Nenosit roušku nikde, pokud je to možné, by chtělo devět procent dotázaných.

Za člověka ohroženého covidem-19 se rozhodně považuje 13 procent lidí v Česku, spíše ohrožených je podle jejich názoru 27 procent. Dvě třetiny populace se v souvislosti s koronavirem velmi obávají o zdraví svých blízkých.

„Za osobně ohrožené covidem-19 se častěji považují lidé vyššího věku. Obava o zdraví blízkých v souvislosti s covidem-19 je četná ve všech věkových skupinách, zejména ale od 30 let výše,“ uvedli autoři průzkumu.

V průzkumu se společnost ppm factum dotazovala mezi 28. srpnem a 10. zářím 1 033 občanů ČR ve věku od 15 let.

Reklama

Doporučované