Hlavní obsah

Rudé vlajky, hrdí lidé, květiny, ale i krev. Češi žijící v Číně popsali atmosféru oslav 70. narozenin

Foto: Bára Viznerová

Slavilo se napříč celou zemí, ve větší či menší míře.

Reklama

3. 10. 2019 11:15

15 000 vojáků, 580 vojenských strojů, 160 letadel. To je jen část bilance oslav k 70 letům založení Čínské lidové republiky. Co se dělo v hlavním městě Pekingu i mimo něj, na to jsme se zeptali českých a slovenských studentů, kteří si v rámci studia v zahraničí oslavy zažili na vlastní kůži.

Článek

Modré nebe v Pekingu

Peking se na oslavy připravoval dlouhé týdny. Mimo pompézní přehlídky a slavnostní program slibovalo město, mnohdy zahalené do smogového oblaku, modré nebe bez mraků. A povedlo se.

„Přípravy v Pekingu byly znatelné po více než tři týdny. O víkendech se pravidelně uzavíraly ulice a některé stanice metra. Takže se mi třeba stalo, že jsem nemohla vystoupit tam, kde jsem zrovna potřebovala. Musela jsem potom docházet pěšky asi hodinu a půl,“ řekla pro Seznam Zprávy studentka Lucie, která je v Pekingu na pracovní stáži.

Ve sváteční den byly potom zavřené obchody, restaurace i ulice v okolí. „S tím ale všichni počítali,“ dodává Lucie. Ulici vedoucí na náměstí Nebeského klidu 1. října ucpala několikakilometrová kolona, všude létaly vrtulníky a stíhačky. „Na samotnou slávu z náměstí jsme se koukali v televizi. Byl zážitek vidět vrtulníky formující ve vzduchu číslo 70, to bylo ve své podstatě krásné. Ať je čínská politika jaká chce, pompézní akce Číňané umí.“

Foto: Lucie Hůrková

Přípravy oslav v Pekingu vyvrcholily. Foto: Lucie Hůrková.

Hrdé Čcheng-tu

O dva tisíce kilometrů jižněji plány na azurové nebe selhaly, bujaré oslavy ale nikoli. Hlavní město provincie S'-čchuan sice zahalilo temné počasí, všude ale převažovala svítivě rudá. Jednotlivci v početném davu měli obličeje nabarvené načerveno a polepené vlaječkami.

„V 7:50 se na náměstí v Čcheng-tu věšela vlajka a proběhlo taneční vystoupení dětí. Všude bylo hrozně moc lidí a tlačenice, ale vůbec mi to nevadilo, protože dav byl z oslav nadšený. Nálada byla dobrá i přes to všechno,“ popsala pro Seznam Zprávy oslavy Šárka Twardziková. I tady dávali Číňané najevo, jak moc jsou na svou zemi hrdí. „Samozřejmě všichni postují na WeChatu, že jsou šťastní a hrdí na to, že jsou Číňané. Národní hrdost jde tady cítit ze všech stran,“ dodává.

Dav se potom přemístil do slavné obchodní ulice, kde se promítal hlavní přenos oslav z Pekingu.

„Pekingské oslavy se promítají ve všech kavárnách a v restauracích, je to úplně všude.“

Foto: Šárka Twardziková

Lidé v Čcheng-tu dávali najevo, jak jsou šťastní a hrdí. Foto: Šárka Twardziková

Patnáct hodin čekání na ohňostroj v Nankingu

Významné historické a kulturní město Nanking, ležící na dolním toku řeky Jang-c-ťiang, se stejně jako Peking na slávu připravovalo celé týdny.

„Na to, že byl svátek oficiálně 1. října, už asi před dvěma týdny se začaly vyvěšovat vlajky na všechny restaurace a domy. Na stromové aleje zavěsili lampiony a bílá a červená světýlka. Přes noc pracovní směny vysazovaly červené květiny do různých tvarů, celé město se začalo vyklízet a zkrášlovat,“ řekla o přípravách na příchod narozenin Bára Viznerová pro Seznam Zprávy. Výzdobu města podle ní doplňovala i všudypřítomná národní hrdost.

„Děti s rodiči na skútrech mávaly vlajkami. Bylo vážně zvláštní pozorovat, jak strašně jsou Číňané hrdí na to, kdo jsou. Podporují stranu, jsou nadšení, pyšní. A takhle se chovali téměř všichni. Sjednocení v podpoře strany,“ popsala překvapivou zkušenost přímo z oslav.

Nadšení Číňané projevovali různě. Někteří z nich se například rozhodli držet si ideální místa pro ohňostroj celých 15 hodin dopředu.

„Kolem páté hodiny ranní jsem se šla projít k místnímu jezeru. Šokovalo mě, že od tak brzké ranní hodiny bylo u jezera úplně narváno. Lidé si drželi místa na ohňostroj, který začínal v osm večer, policisté stavěli barikády. Odpoledne se začalo odstavovat metro, celá linka nejezdila vůbec. Lidé měli stejnokroje, během dne nacvičovali synchronizační pochody a představení,“ popisuje a dodává, že nejvíce lidí se do centra sjelo na večer. Od těch nejmenších miminek v kočárku po obyvatele v důchodovém věku.

Unavené děti rodiče pokládali do trávy, kde spaly.

Očekávaný ohňostroj byl ale mírným zklamáním, dodává Bářina spolužačka.

Šanghaj a tajfun

Zatímco spousta měst oslavovala, východní Čína se připravovala na příchod tajfunu. Osmnáctý letošní tajfun Mitag zasáhl východní pobřeží a spoustu potenciálních návštěvníků od oslav odradil. Větrná smršť poznamenala i Šanghaj. „Obchody jsou normálně otevřené, jen všechno vypadá tak nějak svátečně. Akorát je všude více lidí. Nějaké oslavy proběhly jen v centru města, ale nás nejspíš čeká tajfun,“ říká studentka Východočínské pedagogické univerzity Martina S.

Pozornost na sebe tajfun stáhl i v jiných provinciích, například v severovýchodním Liao-ningu. Ani tam oslavy neprobíhaly tak pompézně jako v jiných městech. „Vlaječky v ulicích ale nechyběly,“ popisuje Lucie Tongelová, studentka na Dalianské univerzitě. Kvůli státnímu svátku měli studenti ve školách mimořádné týdenní volno.

Tibetská náhorní plošina a odstavené VPN

Daleko od Pekingu, na okraji Tibetské náhorní plošiny, leží Si-ning. Ve městě se silným zastoupením národnostních menšin, zejména Chuejů a Tibeťanů, byly oslavy o poznání slabší.

„V šest ráno nás vzbudily ohňostroje. V televizích úplně všude opakovali pekingskou přehlídku, běžela i v autobusech, restauracích či na letišti. LCD obrazovky kolem cest přály Číně šťastných 70 let,“ říkají Adam Kupka a Martina Frolíková, kteří také v Číně studují.

„Žádná paráda se tu neděla, ale všichni byli u svých televizí a koukali na přenos. Chtěli jsme zrovna vrátit auto do půjčovny a zaměstnanec se vším hrozně spěchal, aby mu neunikla ani minuta z přenosu. Po skončení přehlídky už lidé vyšli ven, převážně na procházky,“ dodávají.

Studenti v Si-ningu, Šanghaji i Nankingu navíc během oslav zaznamenali přerušení přístupu k VPN, která jim umožňuje spojení se západním světem.

Pročínský vs. prodemokratický Hongkong

Jestli v Číně existuje město, kde se neslavilo ani trochu, je to Hongkong. 1. říjen byl pro bývalou britskou kolonii podle místní policie „nejnásilnějším dnem“ celého období protestů. Prodemokratičtí protestanti si na den oslav založení Čínské lidové republiky připravili časově náročný program, v blízkosti Victoria Harbour jim ho ale narušili jiní demonstranti.

Okolo 200 pročínských protestantů v červených tričkách v blízkosti Victoria Harbour zpívalo oslavné písně k narozeninám jejich země. Mezi nimi byla i bývalá čínská atletka Mandy Chanová.

„Jsem hrdá Číňanka, hrdá na to, že žiju v Hongkongu, a hrdá, že Čína dnes slaví 70. narozeniny. Přeji si, aby se děti v Hongkongu probudily, protože netuší, jaká bude budoucnost. Vím, že se probudí, je to jen otázka času,“ řekla pro Reuters.

Bilance „oslav“ v Hongkongu je děsivá. Postřelený osmnáctiletý mladík, 269 zatčených, více než 100 lidí muselo být převezeno do nemocnice, bez úhony nezůstalo 30 policistů. Ti navíc použili 900 gumových projektilů a 1 400 dávek slzného plynu. Za první dva měsíce protestů jich přitom policisté použili 1 000.

Nezájem Tchaj-wanu

Dalo by se očekávat, že Čínská lidová republika do svých oslav zapojí i Tchaj-wan. Tchajwanka, která si nechává říkat Trinity, pro Seznam Zprávy ale tyto domněnky vyvrátila.

„O oslavách se tady jenom mluví. Nic se neděje a určitě se nic neslaví. Lidi na Tchaj-wanu tyto oslavy příliš nezajímají. Mohou si klidně myslet, že jsme Číňané, ale nebudeme slavit narozeniny ČLR. Tchaj-wan své narozeniny slaví 10. října,“ vysvětluje.

I Tchaj-wan v době čínských oslav navíc zasáhl tajfun. Následně v rybářské oblasti spadl sto čtyřicet metrů dlouhý obloukový most, po kterém zrovna přejížděl kamion.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené