Hlavní obsah

Rusko ukradlo data o vakcíně AstraZeneca. Pak vznikl Sputnik, píší v Británii

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

11. 10. 19:00

Britské bezpečnostní služby podle britských médií ví, že ruští agenti ukradli společnosti AstraZeneca plán na výrobu vakcíny. Rusko plány mělo využít k vytvoření vlastní vakcíny. Britský ministr vnitra spekulace odmítl potvrdit.

Článek

Za poslední měsíce se objevila řada spekulací, že se hackeři podporovaní ruským státem snažili ukrást data o výzkumu vakcín proti onemocnění covid-19 z akademických a farmaceutických institucí po celém světě.

Britské bezpečnostní služby nyní údajně mají pádné důkazy o tom, že ruští agenti ukradli důležité informace společnosti AstraZeneca. Podle deníku The Sun Moskva získala plán na výrobu vakcíny proti onemocnění covid-19. Rusko plány následně mělo využít k vytvoření vlastní vakcíny Sputnik V.

Klíčové údaje o vakcíně společnosti AstraZeneca měl ukrást zahraniční agent, podle webu The Sun jsou si tím dnes úřady již naprosto jisté. Není však jasné, zdali byli do zmíněné krádeže zapojeni i hackeři. The Sun tvrdí, že ke krádeži plánu došlo osobně.

Britský ministr vnitra Damian Hinds spekulace odmítl potvrdit. Dodal ale, že kybernetické útoky se postupem času stávají čím dál sofistikovanějšími. „Obávám se, že žijeme ve světě, kde se státy snaží provádět průmyslovou a ekonomickou špionáž, kde dochází ke kybernetickým útokům a podobně,“ prohlásil Hinds podle webu Independent. Je podle něj nutné neustále modernizovat, protože se tvář špionáže dramaticky změnila od doby, kdy vyrůstal.

„Nebudu se vyjadřovat ke konkrétnímu případu, který zmiňujete, protože by nebylo správné to dělat podrobně, ale bylo by správné říci, že čelíme hrozbám, které jsou jiné. Jsou sofistikovanější a rozsáhlejší než kdykoli předtím,“ uvedl Hinds dále. Premiér Boris Johnson se k věci dosud nevyjádřil.

Nedávno zesnulý ministr pro bezpečnost James Brokenshire v loňském roce uvedl, že Británie si je „na více než 95 procent jistá“, že se ruským státem podporovaní hackeři při útocích na farmaceutické společnosti zaměřili na Spojené království, USA a Kanadu. Mělo jít o útočníky ze skupiny APT 29, známé také jako Cozy Bear, kteří s velkou pravděpodobností shromažďovali informace o vakcínách a koronaviru.

Rusko na loňská obvinění reagovalo tvrzením, že místní vakcína má před konkurencí dostatečný náskok, takže neexistuje důvod slídit. „Britové tvrdí, že jsou si téměř jistí, respektive na 95 procent, tím, co říkají. Proč ne 96 procent? Nebo 94 procent? Zdá se, že jejich bezpečnostní služby mají velmi zvláštní metody výpočtu,“ řekl tehdy podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Británie se musí vážně zabývat ruskou a čínskou špionáží. Ať už se jedná o krádež od společnosti AstraZeneca nebo o vydírání v oblasti energetiky, ke kterému ze strany těchto autoritářských a totalitních režimů pravidelně dochází,“ řekl britský poslanec Bob Seely, odborník na ruské záležitosti.

Agenti britské tajné služby MI5 podle britských médií již dříve uvedli, že se ruští hackeři pokusili o několik kybernetických útoků na Oxfordskou univerzitu už v březnu 2020. To znamená zhruba měsíc poté, co britští vědci veřejně prohlásili, že zahájili výzkum vakcíny.

V dubnu pak AstraZeneca oznámila start prvních klinických studií, do nichž byli zapojeni lidé. Moskva vývoj vlastní vakcíny oznámila o měsíc později, v srpnu ruský prezident Vladimir Putin v televizním projevu k ruskému lidu prohlásil, že Rusko celosvětový závod o vývoj první vakcíny proti covidu-19 vyhrálo.

Nakonec se zjistilo, že Sputnik V funguje stejným způsobem jako jeho britský příbuzný. Obě totiž podle fungují na bázi tzv. virového vektoru.

Z útoku na projekt, který společnost AstraZeneca vedla ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, v loňském roce obvinili i hackery ze Severní Koreje. Ti se podle agentury Reuters na sociálních sítích LinkedIn a WhatsApp vydávali za náboráře a oslovovali zaměstnance společnosti AstraZeneca s falešnými pracovními nabídkami.

Hackeři poté vědcům rozesílali dokumenty, které vydávali za popisy pracovních míst. Ty ovšem byly zašifrovány škodlivým kódem, pomocí něhož hackeři získali přístup do počítače oběti. Předpokládá se, že pokusy o přístup k citlivým materiálům nakonec byly neúspěšné, napsal web Independent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované