Hlavní obsah

S covidem začala radit Smejkalova MeSES. Toto jsou první tři doporučení

Foto: Profimedia.cz

Poradní orgán ministerstva zahrnuje kromě vedoucího Petra Smejkala také sociology nebo ekonomy.

aktualizováno •

Skupina expertů pod vedením epidemiologa Petra Smejkala vydala první várku doporučení. Zdůrazňují zejména riziko nových mutací koronaviru, na jejichž odhalování je třeba se zaměřit.

Článek

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vznikla při ministerstvu zdravotnictví o víkendu a kromě Petra Smejkala v ní jsou další odborníci na epidemiologii, ale i ekonomové, sociologové a právníci. Mezi známá jména patří imunolog Zdeněk Hel, epidemiolog Rastislav Maďar, viroložka Ruth Tachezy, právník Jan Kysela či ekonom Štěpán Jurajda (přehled jmen najdete na konci článku).

Za nejurgentnější a nejzásadnější kroky pro úspěšný boj s pandemií experti považují navýšení kapacity očkování, testování a trasování, omezení rizika šíření nových mutací a jejich kvalitnější diagnostiku. K tomu je třeba zlepšit tyto tři oblasti:

1. Hlídání mutací

Snižování počtu nových mutací koronaviru je podle Smejkalovy skupiny klíčové. Zvlášť velký problém mohou přinést varianty s potenciální odolností vůči existující imunitě. Počet nově nakažených totiž nyní klesá i díky velkému počtu již imunních.

„Momentálně považujeme za zásadní zabránit přítomnosti a rozšíření variant viru P.1 a B.1.351, nazývaných jihoafrická a brazilská. Navrhujeme zamezit novým infekcím od cestujících ze zemí s vysokým rozšířením těchto variant ustanovením povinné karantény v rozsahu 14 dní, organizované státem ve vyčleněných zařízeních hotelového typu,“ přibližují experti ve svém doporučení.

Karanténa by se podle nich nevztahovala na už očkované lidi nebo ty, kteří v posledních 90 dnech nemoc covid-19 prodělali. Připomínají, že podobný postup už využívá mnoho jiných zemí včetně Austrálie či Velké Británie.

„Toto opatření se dotýká pouze malého množství obyvatel ČR, kteří nutně potřebují cestovat do Afriky či Jižní Ameriky, a je velmi efektivní v omezení importu nových mutací viru na území ČR,“ dodávají odborníci.

2. Detailnější PCR testy

Kromě toho zmiňují, že je třeba u PCR testování podpořit rozšíření diferenciální diagnostiky umožňující jihoafrickou a brazilskou variantu odhalit. Cestou by podle Smejkalovy skupiny mohlo být zvýšení úhrady za PCR testy, které tuto diagnostiku umožňují, a pokles úhrady za ostatní testy.

Kromě toho doporučují vyčlenit finance na sekvenování, aby bylo možné dle doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) týdně sekvenovat alespoň 1 000 vzorků.

Mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ve středu pro ČTK uvedla, že rozšířili kapacitu pro ověřování mutací koronaviru, nyní přijímá 500 až 700 vzorků týdně, dříve to byly desítky. K podrobné analýze viru využívá i laboratoře v zahraničí.

3. Prodloužené očkování

Mezi dalšími jednotlivými body, na které je třeba se zaměřit, potom experti na první místě jmenují prodloužení doby aplikace druhých dávek vakcín na 42 dní (šest týdnů) u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna a na 84 až 91 dní (12 až 13 týdnů) u AstraZenecy.

Zmiňovaný šestitýdenní interval pro vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna je přitom podle odborníků v souladu s doporučením České vakcinologické společnosti i mezinárodních organizací CDC a WHO. Pro vakcínu společnosti AstraZeneca je maximální umožněný interval podle WHO 12 týdnů.

„Jedna dávka vakcíny prokazatelně snižuje riziko závažného průběhu, hospitalizace a úmrtí. Cílem prodloužení intervalu mezi dávkami je zabránit zbytečným úmrtím a ulevit přetíženému zdravotnímu systému. Při dostatečné proočkovanosti rizikové části populace a zvýšené dostupnosti dávek se předpokládá, že se interval mezi dávkami v budoucnu zase zkrátí. Stejný postup byl již úspěšně realizován v Izraeli a Velké Británii,“ popisují experti z MeSES.

Apolitické rady

Petr Smejkal, který je zároveň novým členem Rady vlády pro zdravotní rizika, už dříve uváděl, že chce vytvořit tým odborníků po vzoru německého Institutu Roberta Kocha a pomáhat vládě při postupu proti epidemii. Odmítal, že by se chtěl stát tváří boje proti koronaviru nebo novým ministrem.

„Doporučení budou apolitická a podložena zkušenostmi z jiných zemí, odbornou literaturou a doporučeními mezinárodních institucí. Podobné skupiny úspěšně fungují v jiných zemích, například ve Velké Británii Sage nebo ve Švýcarsku Swiss National COVID-19 Science Task Force,“ upřesňuje nyní.

Skupina bude pravidelně zveřejňovat výstupy pro ministerstvo na webových stránkách www.meses.cz. Postupně chce zveřejnit dokumenty například pro fungování škol, testování a trasování nebo pro uvolňování opatření.

Členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace

MUDr. Petr Smejkal

vedoucí skupiny, lékař a hlavní epidemiolog v institutu IKEM

PhDr. Martin Buchtík, Ph.D.

sociolog, ředitel ústavu STEM

Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D.

imunolog, University of Alabama, Birmingham, USA

MUDr. Daniel Dražan

praktický lékař pro děti a dorost, člen výboru České vakcinologické společnosti

Doc. MUDr. František Duška, Ph.D., AFICM, EDIC

proděkan 3. lékařské fakulty UK, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace,

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

profesorka demografie, Přírodovědecká fakulta UK

Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D.

profesor ekonomie, CERGE-EI, člen NERV

Mgr. Jan Kulveit, Ph.D.

Senior Research Scholar, Future of Humanity Institute, Oxford University

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.

vedoucí katedry politologie a sociologie, Právnická fakulta UK

Ing. René Levínský, Ph.D.

výzkumník, CERGE- EI, ředitel Centra pro modelovaní biologických a společenských

procesů

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS

epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity

RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.

viroložka, vedoucí katedry genetiky a mikrobiologie, Přírodovědecká fakulta UK

Související témata:

Doporučované