Hlavní obsah

Vyhlídky po roce s covidem: očkování každoročně a už navždy

Foto: Pixabay

Koronavirus vytváří nové varianty a je schopen rychlejšího šíření. Co to znamená pro vakcíny a přijatá opatření?

Reklama

1. 3. 6:00

Přesně před rokem 1. března se v Česku potvrdily první tři případy nákazy koronavirem. Do druhého roku s ním Česko nevstupuje optimisticky. Virus hledá způsoby, jak přežít a obejít vakcíny i imunitní systém.

Článek

Rok trvající řešení koronavirové krize zatím Česko přivedlo k její nejkritičtější fázi. Ke kolapsu zdravotnického systému může dojít během dvou týdnů, vakcinace je stále na začátku a na vše vrhají stín obávané nové varianty viru. Co to znamená pro další vývoj?

„Letos se budeme setkávat s jednou mutací za druhou. Je to logický vývoj viru. Hledáme proti němu zbraně, on se začíná bránit a chce přežívat v lidském organismu - to znamená, že hledá cesty, jak se změnit, jak se upravit, aby obešel naše vakcíny, náš imunitní systém a žil si dál svým životem v lidské populaci,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv Roman Chlíbek, vakcinolog a šéf epidemiologické skupiny Ministerstva zdravotnictví.

Česko si už téměř celé podmanila takzvaná britská mutace, která však podle dosavadních údajů účinnost vakcín příliš nesnižuje. Další varianty budí větší obavy. Jedna z nich - jihoafrická - se už na území Česka potvrdila. Právě tato varianta je přitom podle všeho odolnější vůči protilátkám i ochraně vyvolané očkováním.

Varianta z JAR

Už začátkem ledna se začaly objevovat zprávy o takzvané jihoafrické variantě označované jako 501.V2, která zároveň může být nebezpečnější než ta britská. Světová zdravotnická organizace popsala, že varianta z JAR obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. Kromě toho by ale podle zatím nepotvrzených dat mohla způsobovat i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám

Pokud by došlo k masivnímu rozšíření, znamenalo by to podle Chlíbka jasný signál - je třeba reagovat a vakcíny upravit.

„Technicky není zas tak složité vakcínu upravit, vložit tam trochu jiný genetický materiál, který kóduje trochu změněný povrchový protein koronaviru, a do budoucna používat tuto látku. Pokud by to byla dramatická změna, je klidně možné, že lidem teď očkovaným bude doporučeno, aby se třeba s odstupem jednoho roku přeočkovali už jen jednou dávkou - tou upravenou,“ vysvětlil Chlíbek.

Takto upravenou látku by nicméně znovu musela schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Zrychlené a zkrácené zhodnocení se ostatně každý rok musí provádět i u chřipkových vakcín, přestože se upravují pouze minimálně. Celý proces by přitom mohl trvat i dva až tři měsíce.

Pro vakcínu každý rok?

Ještě než se v Česku rozšíření variant potvrdilo, rozběhly se výzkumy zaměřené právě na vývoj buněčné imunity pacientů po očkování - tedy jak dlouho může vakcína chránit. Na otázku hledají odpověď třeba v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA).

„Na základě předběžných dat se dá usuzovat, že očkování bude naočkované jedince chránit minimálně půl roku a snad i rok. Bude tedy pravděpodobně nutné přeočkování do prvního roku od první aplikace. Studie bude pokračovat dál, budeme testovat očkované i po půl roce a v delších časových řadách,“ popsala docentka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA. První fázi studie vědci vyhodnotí v polovině března.

Na trvání imunity po očkování se nyní zaměřují vědci po celém světě - kvůli krátké době, po kterou se očkuje, ale definitivní odpovědi zatím chybí.

„Nedá se vyloučit, že budeme muset revakcinovat - i kdyby nebyly varianty - možná jednou za dva roky. U tohoto viru není rekombinace - to znamená, že bychom neměli vidět tak dramatické změny kmenů jako u chřipky. Na druhou stranu, teď právě pozorujeme, jak virus mutuje. Myslím, že pokud přerušíme komunitní přenos a sníží se množství viru, tak také selekce variant nebude tak dramatická a rychlá. Potom věřím, že nebudeme muset přeočkovávat každý rok, ale třeba jednou za ty dva roky. Ale to vše jsou otázky, na které teprve uvidíme odpovědi,“ míní viroložka Ruth Tachezy. Společně s dalšími vědci o problému debatovala při konferenci Přirodovědecké fakulty UK.

Viru pomáhá každý nakažený

Vědkyně i další odborníci se shodují, že kromě rychlého očkování je třeba dál dbát i na snižování množství viru v populaci a dodržování protiepidemických opatření.

Právě masivní komunitní přenos, který se nyní odehrává i v České republice, viru nahrává a zvětšuje mu hrací pole, v rámci kterého se může dále měnit. V kombinaci s pomalu probíhajícím očkováním hrozí, že se situace bude dále zhoršovat a prosazovat se postupně budou právě nové mutace.

„Pokud se aplikuje jeden druh vakcíny na danou populaci, tak dochází k selekci. To znamená, že virus, proti kterému je vakcína zaměřena, nebo patogen, proti kterému je zaměřena, má menší šanci se v populaci rozšiřovat. Tím pádem viry, které jsou nějakým způsobem jiné, zaberou jeho místo. K tomu bohužel dojde i v případě tohoto koronaviru. Můžeme tomu ale čelit tak, že budeme tento virus marginalizovat - že s maximálním úsilím dosáhneme toho, že budeme mít relativně málo nově infikovaných jedinců v populaci, tím pádem se virus nemá kde množit a mutovat a nebude k mutacím docházet tak často,“ uvádí imunolog Zdeněk Hel. Na vědecká fakta o koronaviru upozorňuje společně s dalšími odborníky v rámci iniciativy Sníh.

Podle Hela je i proto třeba pokračovat ve vývoji takzvaných polyvalentních vakcín, které budou chránit proti různým variantám koronaviru. Opakovaným očkováním se podle něj v budoucnu lidé nevyhnou.

„Budeme muset odpovídat na vznikající varianty viru. Je ale zároveň nepravděpodobné, že virus dovedeme vůbec někdy eradikovat z populace (vymýtit, pozn. red.). Ten s námi zůstane a stane se pátým obíhajícím koronavirem v lidské populaci. Existují viry jako polio, spalničky, HIV, které by byly na eradikaci podstatně snažší, ale ani tam se nám to nedaří. Je tedy v podstatě nemožné, že bychom se kdy tohoto viru zbavili,“ upozorňuje imunolog Zdeněk Hel.

Pod jeden tisíc

Česko vstupuje do druhého roku s koronavirem v kritické situaci. Vláda zavedla další přísný lockdown. Učinila tak poté, co část odborné veřejnosti v posledních dnech zesílila své volání po zpřísnění opatření pro rychlé snížení počtu nových případů nákazy. Odborníci apelovali na vládu například v rámci iniciativy Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky, která vyzývá ke stanovení cíle mít za 40 dní méně než tisíc nových případů denně. Podle nich je ale třeba zahrnout i průmysl a podniky, s tím zatím vládní opatření nepočítá, chce pouze povinně testovat zaměstnance.

Podle demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je právě naslouchání vědeckým poznatkům nyní naprosto klíčové.

„Budoucnost závisí na mnoha faktorech, tedy zejména na tom, zda další vývoj bude řízen na základě vědeckých a nikoliv politických konsenzů, zda se bude dostatečně a všude testovat, efektivně a funkčně trasovat a samozřejmě i očkovat. Očkování ale samo o sobě nebude spásou, a to ani při významném zvýšení proočkovanosti, pokud virová nálož v populaci nebude dostatečně potlačena,“ uvedla odbornice pro Seznam Zprávy.

„V nejbližších týdnech půjde o to snížit virovou nálož v populaci natolik, aby se denní počty nových potvrzených případů dostaly alespoň pod hranici jeden tisíc. Pak by podle mého názoru mohlo dojít k určitému uvolnění těch nejpřísnějších opatření. Rozhodně i v následujícím období, tedy měsících květen až srpen bude třeba se chovat více rozumně než v předešlém létě a velmi bedlivě hlídat situaci na počátku září, kdy lze opětovně předpokládat zvýšené nebezpečí zvyšování virové nálože v populaci,“ shrnuje Dagmar Dzúrová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované