Hlavní obsah

Sankce pro Rusko zatím nebudou. EU chce s Moskvou jednat z očí do očí

Foto: Profimedia.cz

Sobotní moskevské protesty na podporu Alexeji Navalnému.

Reklama

25. 1. 18:21

Evropská unie se neshodla na sankcích vůči Rusku kvůli zatčení Alexeje Navalného. Přestože mnoho členských zemí po tvrdé reakci volalo, proti bylo například Německo nebo Lucembursko. Ve hře je i Nord Stream 2.

Článek

„Vlna zatýkání je něco, co nás velmi znepokojuje, stejně jako zadržení Alexeje Navalného,“ řekl ještě před jednáním ministrů zahraničí šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Ten má v plánu příští týden odletět do Moskvy, aby osobně apeloval na propuštění Navalného z vazby.

Právě Borrellova cesta do Moskvy se stala jedním z argumentů, proč nyní žádné unijní sankce směrem k Rusku nevydávat. Některé členské země totiž již dopředu upřednostňovaly osobní jednání. Ti, kteří jsou k sankcím opatrní, chtějí také počkat na únorový soud s Navalným, kde se opozičník dozví konečný rozsudek.

Co se děje v Rusku?

V sobotu se ve více než stech městech po celém Rusku sešli lidé na podporu opozičníka Alexeje Navalného. Toho ruské úřady zadržely na moskevském letišti. Vracel se z Německa, kde se léčil po otravě novičokem. Podle zjištění investigativců ze serveru Bellingcat vedou nitky atentátu na Navalného až k prezidentu Putinovi.

Navalnyj je ve vězení oficiálně za porušení podmíněného trestu. Ten dostal za údajné finanční podvody. Měl se totiž pravidelně hlásit vězeňské službě, to v době, kdy ležel v kómatu v Německu a následně rehabilitoval, nemohl.

Na jeho podporu se jen v moskevských ulicích sešlo podle agentury Reuters asi 40 tisíc lidí. Policie zadržela více než 1400 lidí, po celém Rusku více než tři tisíce lidí, mezi nimi například i Navalného manželku. Zatýkání provázelo násilí ze strany bezpečnostních složek.

Kritika

Estonsko, Lotyšsko a Litva se k ruským událostem vyjádřily ve společném prohlášení. Po Rusku požadují okamžité propuštění vězňů zatčených při sobotní demonstraci. Vyzvaly i ostatní členy Evropské unie ke společným restrikcím vůči Rusku.

O víkendu se ostře ohradily i další evropské země, mezi nimi i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD): „Odsuzuji brutální násilí i represe proti svobodě slova,“ tweetoval v neděli ministr zahraničí. Premiér ani prezident se k víkendovým událostem nevyjádřili.

Jednou z nejhlasitějších členských zemí v kritice Ruska je Polsko. Prezident Duda podpořil EU ve zpřísnění sankcí. „Jediná cesta, jak odvrátit konflikt, je dodržení mezinárodního práva. Jediný způsob, jak to udělat bez střílení a bomb, jsou sankce,“ řekl Duda pro The Financial Times.

Nord Stream 2

Rusko-unijní vztahy mají i aktuální konkrétní kontury. Ty se týkají především dostavby plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Stavbu dlouhodobě kritizují Spojené státy nebo některé ze zemí EU a také europoslanci, kteří minulý týden vyzvali k zastavení projektu.

Ruská loď Fortuna, která pokládá na dno dánského moře potrubí, je od minulého týdne pod americkými sankcemi. Tento týden přesto práce pokračují. Německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně projekt povzbuzuje. To zopakovala i po událostech spojených s uvězněním Alexeje Navalného. Německý ministr zahraničí Heiko Maas ale vyzval k okamžitému propuštění demonstrantů ze sobotních protestů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované