Článek
Slouží jako napajedla pro zvířata a biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní. Zároveň omezují následky přívalových dešťů pro obyvatele níže položených obydlených oblastí. Přínos pro zadržování vody má i trus velkých kopytníků, informoval dnes ČTK ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Rezervace vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Obývají ji divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. Tůně vybudované za peníze z Operačního programu Životní prostředí a Středočeského kraje jsou zdrojem vody pro velké kopytníky, drobnou zvěř a ptáky i domovem ohrožených druhů korýšů. Podle Dostála však mají také přínos pro zadržování vody v krajině, stejně jako trus velkých kopytníků.
Trus zvířat podle ochránců přírody výrazně přispívá k vytváření organické složky v půdě, která pak funguje jako houba a mnohem lépe vsakuje vodu. „Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva, podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků, nebo prostředky proti parazitům. Díky tomu trus velkých kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organismy, které pak trus rychle odstraňují,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Chrobáci zahrabávají trus hluboko do země, a pomáhají tak k přirozené recyklaci živin a kultivaci půdy. Obohacují tím půdu o organickou hmotu a zároveň ji provzdušňují chodbičkami. Dopravují tím živiny ke kořenům rostlin a prospívají také žížalám a jiným půdním organismům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Chodbičky v půdě stejně jako živá organická hmota jsou pro dobré vsakování vody do země klíčové. Dalším efektem zdravé půdy je to, že výrazně lépe váže uhlík a pomáhá s adaptací krajiny na změny klimatu, dodali ochránci.
