Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři!
Právě otevíráte další číslo našeho zpravodaje Sherlock Senior – jak už víme z minulého čísla, správně mu teď budeme říkat newsletter. A po newsletterech budeme v seriálu o nových mediálních trendech pokračovat s dalším fenoménem, tentokrát s podcasty. Kromě toho nás pak budou zajímat především zemědělské stávky a první vlaštovky kampaně do eurovoleb. Přejeme podnětné čtení!
Aktuální hoaxy: zemědělci a NATO
Zemědělci a dezinformace
V posledních měsících po celé Evropě probíhají protesty zemědělců, jejichž poznávacím znamením jsou často traktory. I v Praze jich už bylo několik a další se chystají – jeden z nich se ale vymykal a dala od něj ruce pryč i Agrární komora a další zavedené zemědělské organizace. Na únorové demonstraci totiž převládala dezinformační scéna.
Podle těchto organizací mezi pořadateli vyčnívali kontroverzní podnikatelé s vazbami na proruskou scénu, na místě pak měli své stánky antisystémoví politici, namísto zemědělských témat se často objevovala spíše protivládní hesla a někteří organizátoři mluvili o ukradeném protestu. I kvůli tomu si někteří zemědělci svou účast na demonstraci nakonec rozmysleli.
Protest reprezentoval především podnikatel Zdeněk Jandejsek. Ten sice stejně jako ostatní demonstranti po celé Evropě protestoval proti Green Dealu, tedy evropské dohodě o klimatické neutralitě, ve svém projevu však zpochybňoval její samotné vědecké základy. Zmiňoval například, že kvůli snižování oxidu uhličitého v atmosféře ho potom nebude dostatek pro fotosyntézu rostlin nebo že v době dinosaurů ho bylo v atmosféře čtyřikrát více, a přesto tu žily miliony zvířat.
Jak ovšem zmiňují vědci, které oslovila Ověřovna Českého rozhlasu, Jandejsek nebere v úvahu fyziologické limity rostlin, a pokud jde o dinosaury, právě vzestup koncentrace CO2 vyvolal masové vymírání pozemského života. To, že Jandejsek zasadil éru vymřelých plazů do doby před sto tisíci lety, zatímco dinosauři vyhynuli již před 66 miliony let, je už spíše detail.
Vědci se však především vymezují vůči samotné teorii, že Green Deal chce snižovat koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – jen chce zastavit její pokračující nárůst. Podobné dezinformace tak nabouraly kredibilitu demonstrantů – vláda jinak bere požadavky zemědělců vážně, ale únorová akce se s velkým účinkem nesetkala.
NATO se nechystá vyslat české vojáky na Ukrajinu
V posledních týdnech se na sociálních sítích, v řetězových e-mailech, ale i v médiích objevilo téma nasazení vojáků NATO do bojů na Ukrajině. Zpráva má mnoho podob – někde se objevuje extrémní varianta, podle které má být povoláno 250 tisíc českých mužů do války, ženy poslány na nucené práce a nakonec i kompletně zničeny země bývalé Varšavské smlouvy. Jinde se zmiňuje mírnější verze, kterou však šíří třeba i europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.
Dezinformace útočí na nejsilnější emoci – strach z toho, že do války na Ukrajině budou zapojeni i Češi osobně. Ačkoli na finanční a materiální podpoře Ukrajině se všechny státy shodnou, o personálních posilách se v rámci NATO vůbec neuvažuje. Zpráva nicméně vychází ze dvou zmínek. Jedna pochází od francouzského prezidenta Macrona, který řekl: „Dnes neexistuje konsenzus na oficiálním vyslání pozemních jednotek, ale (…) nic není vyloučeno. Uděláme vše, co bude potřeba, abychom zajistili, že Rusko nemůže tuto válku vyhrát.“ Za to však obratem sklidil velkou kritiku.
Stejnou myšlenku zmínil i slovenský premiér Fico, který však zřejmě chtěl jen vystrašit své voliče. To je ostatně cílem všech, kteří tuto zprávu šíří – pomocí strachu podkopat důvěru v NATO. Není pak asi třeba dodávat, že oslabení této instituce je jedním z hlavních cílů Ruska, které v ní má svého hlavního protivníka.
Hranice humoru
S nasazením českých vojáků souvisí i karikatura nového magazínu To. Její autoři s ním spojují téma přijetí eura, které prosazuje kandidátka do europarlamentu Danuše Nerudová, a využívají také fotky jejího syna.
Určitě nejde o klasickou dezinformaci, karikatura nicméně stejně jako Fico, Konečná a další autoři dezinformace zmíněné výše zvedá téma nasazení Čechů na Ukrajině, šíří strach a hledá i souvislosti s tématem jednotné evropské měny, které však s válkou nijak přímo nesouvisí. Nad karikaturou vzniklo velké pobouření, které podporují i další protiukrajinské vtipy tohoto časopisu. Stále se nicméně jedná jen o satiru – otázka však je, kde končí humor a začíná manipulace, pokud ve čtenářích pravidelně a cíleně zasívá jednu myšlenku, případně nabízí souvislosti, které ve skutečnosti neexistují.
Pro nás toto téma znamená především jednu věc. Blíží se volby do evropského parlamentu a můžeme počítat s tím, že předvolební kampaň bude jako vždy plná dezinformací, falešných obvinění a nově možná také deepfakes a podvrhů od umělé inteligence. Až do června tedy buďme obezřetnější než obvykle.
Mediální vzdělávání: Nové trendy v médiích / Podcasty
Podcasty jsou snad nejvýraznějším rysem mediálních změn poslední doby. O co vlastně jde? Je to audio pořad, který si však narozdíl od toho v rádiu můžete poslechnout kdykoli – najdete ho totiž ke stažení na internetu nebo v mobilních aplikacích. Před několika lety šlo téměř o neznámý pojem, dnes už ale svoje podcasty mají skoro všechna média, ale i spousta firem nebo třeba jen nadšenců, kteří rádi mluví o svém koníčku.
Nejrozšířenější aplikací na poslouchání podcastů pro telefony i počítače je Spotify, kde ovšem najdete i hudbu. Doporučit můžeme aplikaci Seznam Zprávy, kde najdete podcasty z dílny našich kolegů, nebo Můj Rozhlas, kde jsou naopak pořady Českého rozhlasu. Podcasty ale lze samozřejmě poslouchat i bez aplikace – například na stránce Podcasty.cz. Na této informační stránce pak můžete najít všechny podcasty Seznam Zpráv, ale kromě toho třeba i to, jak vlastně vzniklo slovo podcast.
Podcasty jsou většinou bezplatné. I placená média je často nabízí zdarma, jako takovou reklamu na svůj další obsah. Jejich výroba však stojí mnoho úsilí i času, nezávislí autoři si tedy tuto možnost nemohou dovolit a nabízí pak často část obsahu zdarma a další část formou předplatného. Tento placený obsah se nabízí na aktuálně velmi oblíbených platformách Herohero či Forendors.
Pokud jde o témata, podcasty se věnují širokému záběru nejrůznějších oblastí – od seriózních debat o politice až po odlehčená vtipkování o vaření. Na stránce Podcasty.cz si například můžete vybírat mezi mnoha kategoriemi jako Byznys, Děti, Fikce, Historie, Sport nebo Věda – velmi oblíbený je v poslední době také žánr Krimi. Jistě si tedy svůj oblíbený najdete i vy! Tematicky se tak podcasty nijak neliší od klasických rozhlasových pořadů – je v nich ovšem často víc prostoru na delší a neformálnější diskuze než v klasickém rozhlasovém vysílání.
Které podcasty podle nás stojí zato vyzkoušet?
- Nejoblíbenějšími podcasty Seznam Zpráv jsou publicistický 5:59 pod vedením mnohokrát oceněné Lenky Kabrhelové a Vlevo dole, které přináší odlehčené aktuality ze zákulisí české politiky.
- Nadační fond nezávislé žurnalistiky nedávno spustil svůj podcast o médiích V pressu.
- Svůj podcast má i Elpida, organizace pro aktivní stáří.
Jak jsme zmínili, podcasty jsou dnes skutečně jedním z nejoblíbenějších mediálních formátů. Audio je na velkém vzestupu, lidé si dnes často raději článek poslechnou namluvený a podcasty mimo jiné díky své neformální podobě pomáhají dostávat informace i k těm, kteří třeba neradi čtou a zpravodajství sledovat nechtějí.
Na druhou stranu samozřejmě i tento formát má svá úskalí. Pro podcasty například neexistuje speciální legislativa (jako například zákon o rozhlasovém a televizním vysílání). Zároveň je jich obrovské množství – jednu dobu jich v Česku vznikalo až tisíc ročně. Je tedy velmi těžké všechny uhlídat.
Právě nedostatek kontroly je to, co zajímá i nás z pohledu dezinformací. Stejně jako u newsletterů, i u podcastů platí, že je často tvoří nezávislí autoři. Velmi často tak chybí editorský systém či větší tým zavedeného média, který by omezil chyby a nabídl druhý pohled. Na podcasty se samozřejmě vzahují obecně platné zákony (občanský zákoník nebo zákon o regulaci reklamy), neplatí pro ně ale už tak přísný dohled jako pro tradiční média – rozhlas nebo televizi. Stejně tak provozovat a vlastnit je může kdokoli, zatímco u médií se střet zájmů, vliv politiků nebo skrytá reklama přísně hlídá.
Na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání pak dohlíží Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která má přesně dané kontrolní mechanismy a sankce. U podcastů jsou však tyto procesy mnohem komplikovanější – už jen proto, že je velmi těžké v jejich množství cokoli dohledat a ověřit. I tady tedy platí, že podcasty mohou být skvělým zdrojem a nabídnout odlehčenou a atraktivní formou informace, které by nás jinak nezaujaly. Ideální však je, když je kombinujeme s tradičním zpravodajstvím od médií, která už máme dlouho prověřená.
Může vás zajímat, tentokrát z našich podcastů
Vlevo dole: Jak vznikla roztržka se Slováky? Fico naštval i kliďase Fialu
Premiér Fiala oznámil, že česko-slovenské mezivládní konzultace se v příštích týdnech či měsících neuskuteční. Slovenský premiér Fico mluví o tom, že Praha z ješitnosti ohrožuje vzájemné vztahy. Bývalí diplomaté, které oslovily Seznam Zprávy, hodnotí Fialův krok kladně. Proč a jak k této diplomatické facce došlo, řeší podcast Vlevo dole.
Silná, klidná a bez manželových stínů z minulosti. Kdo je Julia Navalná?
Vdova po Alexeji Navalném, Julia, vystoupila veřejně se slibem, že je připravena zastoupit zesnulého manžela a bude pokračovat v jeho práci. Má šanci sjednotit protiputinovskou opozici nejen v Rusku, ale i tu rozdrobenou po celém světě? V podcastu 5:59 o tom mluví americká novinářka zaměřující se na Rusko Julie Ioffe.
V 69 letech vyhrála svého prvního Lva. Nevěděla jsem, že nejsem slavná, říká
„Snažím se ukazovat, že svět může být jiný,“ říká herečka Simona Peková, která o víkendu získala svého prvního Českého lva. V podcastu Rozhovory Jonáše Zbořila mluví o svém nečekaném úspěchu, o tom, proč svět chřadne, i o neutuchajícím nadšení.
