Článek
Milé čtenářky a milí čtenáři!
V lednu rezonovalo v médiích, na internetu i v řetězových e-mailech téma Istanbulské úmluvy, které projednávali – a neschválili – čeští senátoři. V debatách při tom však padalo mnoho mýtů, proto je tu tedy náš zpravodaj, který je zkusí uvést na pravou míru. V tomto čísle také startuje nový seriál – tentokrát o nových mediálních trendech. Média totiž už dávno nejsou jen noviny a televizní zprávy. Jaký vliv mají všechny změny posledních let na důvěryhodnost, nezávislost a dezinformace? Dozvíte se dále. Přejeme podnětné čtení!
Aktuální hoaxy – tentokrát ty o Istanbulské úmluvě
Lednové rozhodnutí Senátu o Istanbulské úmluvě bylo natolik silným tématem, že jsme se rozhodli věnovat mu samostatnou kapitolu v našem zpravodaji. Takzvaná Istanbulská úmluva, dokument s oficiálním názvem Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí se snaží posílit právní opatření, ochranu, přístup k podpoře pro oběti a stíhání útočníků. Česká republika několik let zvažovala její ratifikaci, minulý měsíc ji nakonec odmítl Senát ČR.
Projednávání tohoto dokumentu provázela vyostřená kampaň, která se navíc časově i tematicky setkala s medializovaným případem opakovaně znásilňované dívky, jejímuž nevlastnímu otci soudy nakonec daly pouze podmínku. Související debaty byly proto emotivní a často plné zavádějících informací a mýtů. Samotní senátoři potvrdili, že jim e-mailové schránky před hlasováním zaplavily desítky dezinformačních zpráv. Pojďme se podívat, které padaly při debatě v Senátu.
1. Cílem Istanbulské úmluvy je zrušení muže a ženy či zavedení třetího pohlaví
Nikoli, cílem je ve zkratce boj proti násilí na ženách. Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, tzv. zločiny ze cti a mrzačení genitálií. Upozorňuje na fakt, že ženy bývají nejčastěji obětí domácího a sexuálního násilí a také obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.
2. Úmluva diskriminuje muže
„V Úmluvě je explicitně řečeno, že obětí domácího násilí může být kdokoliv, to znamená i muži. Takže Istanbulská úmluva by pomáhala i mužským obětem,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy socioložka Eva Svatoňová, která upřesňuje, že dokument se zaměřuje i na seniory nebo děti. „Úmluva pouze pojmenovává problém a faktem je, že v tuto chvíli jsou opravdu nejčastějšími oběťmi ženy a nejčastějšími pachateli muži. Pojmenovává problém, který ve společnosti už existuje, není to tak, že by nějaký problém vytvářela, naopak se ho snaží řešit,“ doplňuje Hana Stelzerová, ředitelka České ženské lobby.
3. Vše už máme v právním řádu zakotvené, úmluva tedy není třeba
Komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší namítá: „V úmluvě se hovoří přesně i o místech, která se ukazují jako bolesti českého systému. Třeba se vyžaduje školení policistů, soudců a znalců, kteří dnes znásilněným někdy nerozumí, nevěří nebo nevědí, jak k nim přistupovat. Úmluva třeba žádá krizová lůžka v azylových domech.“ V České republice je dlouhodobý nedostatek specializovaných pobytových a krizových služeb pro osoby ohrožené domácím a sexuálním násilím. U nás se zároveň stále nedostává pobytových služeb pro oběti domácího a sexuálního násilí, vzniknout by tedy měla centra s lékařskou pomocí pro ohrožené osoby, dostupná by měla být právní a psychologická podpora i azylové domy.
4. Úmluva zavádí genderovou ideologii
Odborníci se shodují, že především v tomto momentě se kritici snaží vytvořit z úmluvy strašáka pomocí vágních a nicneříkajících pojmů. Podle socioložky Svatoňové je patrné, že diskuzi o úmluvě zanesly teze, které přišly i z krajní pravice nebo konspirační scény. „Když se mluví o ‚genderové ideologii‘, tak se mluví o nějakém smazávání přirozenosti, ničení rozdílu mezi muži a ženami. To v úmluvě nikde není.“ Hana Stelzerová doplňuje: „Úmluva v jednom momentě, v závorce jedné věty, říká, že diskriminovat není možné nikoho z žádného důvodu ani pro jeho genderovou identitu. Takže vzali tohle jedno sousloví a vzniklo z toho tvrzení, že úmluva něco zavádí.“
5. Úmluva by nám zakázala velikonoční pomlázku
Kritici namítají, že úmluva bude trestat zavedené české tradice, mimo jiné tradiční velikonoční pomlázku – dokument skutečně bojuje proti některým tradicím, jejichž součástí je násilí. Jde však o přímé násilí, jako je například ženská obřízka. Zde už se dostáváme do oblasti spíše absurdních námitek, v Senátu padaly například i teorie, podle kterých státní orgány získají pravomoc odebírat děti z rodin nebo odsuzovat za znásilnění bez důkazů.
Tyto varianty by odporovaly nejen zásadám trestního řízení, ale i zdravému rozumu. Faktem nicméně je, že všechny tyto dezinformace, konspirační teorie a obavy získaly navrch a úmluva schválena nebyla. Nám tedy zbývá jen poslat alespoň kvíz iDnes.cz, ve kterém se můžete otestovat, nakolik byste mýtům podlehli vy sami. Závěrem do dokumentu můžete také sami nahlédnout a zvážit, nakolik byla jeho kritika oprávněná.
Mediální vzdělávání: Nové trendy v médiích
Herohero, podcasty, Substack, Forendores, newsletter, blogeři, influenceři… Možná to jsou pro vás cizí slova, možná se s nimi naopak setkáváte na každém rohu. Na každý pád jde ale o výrazy, které brzy nahradí zavedené pojmy jako deník nebo televizní zprávy. Postupně ovládají mediální scénu, je tedy na čase si je představit i v tomto našem zpravodaji.
Svět médií se nám mění před očima. Noviny už téměř nespatříte, zato zprávy na telefonu si čte každý. Namísto televizních zpráv si kdekdo už raději poslechne podcast. Rozhovor si lidé pustí do sluchátek, protože nenajdou čas si jej přečíst. A bude už nejspíše připravený nikoli v zázemí velké redakce, ale v kavárně, z pera jediného novináře na volné noze. Zdá se, že končí čas velkých redakčních týmů, které pro nás pečlivě připravovaly informace ze světa a my je sledovali v rádiu, televizi nebo v novinách. Namísto toho se mediální scéna rozdrobila na tisíce zdrojů, autorů, technologií a platforem.
Rádi bychom si tedy v následujícím seriálu představili jednotlivé klíčové trendy v žurnalistice. Popíšeme, jak teď lidé vlastně konzumují informace, zajímat nás samozřejmě bude i to, jestli nám jsou tyto trendy pomocníkem, nebo naopak rizikem v boji proti dezinformacím. A čím můžeme v tomto zpravodaji začít jiným než právě newsletterem.
Newsletter
Newsletter je pravidelná elektronická komunikace přímo odesílaná zájemcům, nejčastěji prostřednictvím e-mailu. Typickým příkladem newsletteru je například právě Sherlock Senior, který právě čtete a kterému jsme doposud kvůli větší srozumitelnosti říkali zpravodaj. Newslettery zažily velký rozvoj po roce 2020, mají však kořeny v samotném zrodu elektronické pošty. První z nich byly často textové, postupně často přibývaly multimediální prvky, ankety, obrázky a další. Vždy však jde narozdíl od klasického plošného média o obsah vytvořený pro konkrétní komunitu lidí, kteří se o něj sami přihlásili, a to často s tematickým zaměřením.
Výhody
1. Obsah na míru
Jednou z klíčových předností newsletterů je obsah přizpůsobený vašim potřebám a zájmům, tzv. personalizovaný obsah. Odběratelé obdrží relevantní a zajímavé texty k tématům, které odpovídají jejich zájmům a potřebám.
2. Přímá komunikace
Newslettery nabízejí možnost přímé komunikace mezi odběratelem a tvůrcem obsahu. Tato dvoucestná komunikace vytváří prostředí pro dialog, zpětnou vazbu a vzájemnou interakci.
3. Rychlé informace
Newslettery jsou důležitým nástrojem pro marketing a reklamu, nás však zajímá především oblast zpravodajství: Zpravodajské newslettery poskytují rychlý a přehledný způsob distribuce aktuálních informací, což je klíčové v době, kdy rychlost hraje významnou roli.
4. Podpora novinářské nezávislosti
Autoři některých zpravodajských newsletterů jsou nezávislí na tradičních médiích a získávají finanční podporu přímo od svých odebírajících čtenářů, což posiluje jejich nezávislost. Z těch nejvýraznějších českých nezávislých newsletterů můžeme zmínit například novináře Davida Klimeše nebo Jakuba Zelenku, mezi oblíbené platformy patří třeba Substack nebo Patreon. Podívat se můžete také na přehled všech newsletterů Seznam Zpráv a přihlásit si pravidelnou zásilku tématu zdravotnictví, podnikání, vědy, anebo třeba každodenní zpravodajský souhrn Tečka.
Rizika
Je namístě ovšem zmínit, že newslettery skýtají i svoje rizika. Za jedno z nejpodstatnějších považujeme poslední zmiňovaný aspekt, tedy podporu nezávislosti. Právě ta se totiž snadno může stát i nevýhodou.
V posledních letech vidíme velký úpadek vlivu velkých tradičních médií. Přitom právě ona byla vždy nejdůvěryhodnějším zdrojem ověřených informací. Novináři odcházejí z redakcí a zakládají si svoje autorské projekty, také čtenáři již namísto všeobecné dávky informací raději sáhnou po tematicky zaměřeném výběru od svého oblíbeného autora.
Nezávislí autoři newsletterů mohou být skvělí novináři se skvělou zpravodajskou nabídkou, mohou to však také být náhodné internetové celebrity, které své informace nijak netřídí, nekontrolují a nikomu se nezpovídají. Skrze své newslettery pak mohou všem odběratelům posílat souhrn zpráv, které neprochází žádným editorským systémem, navíc nejsou veřejně dostupné, je tedy těžké je dohledávat a podrobit zpětné kontrole. Zároveň jde většinou o publicistické texty a komentáře spíše než o fakta a klasické zpravodajství.
S autorským výběrem zpráv souvisí také druhé klíčové riziko – tedy obsah na míru. Čtenáři zpráv se snadno mohou uzavřít do své bubliny, kde konzumují jen obsah, který si sami vybrali. Takový obsah často pouze potvrzuje jejich stávající názory. Čtenář se pak již nevystavuje odlišným pohledům, nesetká se s různorodými perspektivami, nemusí tak svoje názory obhajovat a znovu promýšlet. Čtením podobných zpráv se pak názor stále upevňuje a posiluje se odolnost vůči faktům. Dezinformace v komunitě pak kolují a šíří se bez kritického posouzení.
Jak je zřejmé, posilování nezávislosti a obsahu na míru tak může být jak klíčovou výhodou, tak i nevýhodou newsletterů. V ideální situaci by tak měly být pouze doplňkem pro klasické zpravodajství z tradičních médií. V takovém případě se mohou stát skvělým pomocníkem, stejně jako je pro vás, doufejme, i Sherlock Senior.
Může vás zajímat
Roztržka v koalici kvůli dezinformacím: „Naprostá tragédie“
Když minulý týden prezident Pavel zkritizoval kabinet Petra Fialy, že v oblasti boje s dezinformacemi „nedělá ani minimum“, nebylo to pro vládní politiky překvapením. V koalici čím dál častěji zaznívá kritika, jak Úřad vlády s otázkou dezinformací nakládá, a sílí volání po radikálnějším řešení.
Konspirace o střelbě v Praze v řetězových mailech. Našli jsme autorku textu
Dezinformace o střelbě na filozofické fakultě se šíří i řetězovými e-maily. Tématem se zabývá nový díl pořadu Terén. Reportérka Seznam Zpráv vypátrala autorku jednoho z textů, která konspiruje o možném zapojení tajných služeb.
„Historicky první akt o AI“. Státy EU se po několika letech dohodly
Po dvou letech jednání se Evropská unie v pátek shodla na regulačním rámci pro umělou inteligenci. Členské státy tímto krokem reagují na popularitu nástrojů, jako je ChatGPT, které s sebou vedle výhod nesou i rizika.
