Hlavní obsah

Šla vláda v nouzovém stavu proti ústavě? Soud rozhodne

Foto: ČTK, ČTK

Všechny stížnosti k nouzovému stavu řeší plénum Ústavního soudu, tedy všichni jeho soudci v čele s Pavlem Rychetským. Na snímku s ústavním soudcem Jaromírem Jirsou (vpravo).

Reklama

27. 4. 19:47

Hlavně na popud advokátů je Ústavní soud zahlcen stížnostmi proti nouzovému stavu a jednotlivým opatřením na obranu před nemocí covid-19. První rozhodnutí má podle informací Seznam Zpráv padnout v úterý dopoledne.

Článek

Takový nával stížností kvůli krokům vlády ústavní soudci patrně ještě nezažili. Plénum Ústavního soudu se už několik týdnů zabývá celkem deseti podněty, které souvisí s vyhlášením nouzového stavu.

Už minulý týden utrpěla vláda premiéra Andreje Babiše porážku u pražského městského soudu, který na podnět právníka Ondřeje Dostála zrušil část opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví. Podle verdiktu měla vláda ponechat omezení pod krizovým zákonem a nepřesouvat je pod zákon o ochraně veřejného zdraví, kdy opatření nařizuje pouze ministerstvo.

Nyní se ukáže, zda se vláda prohřešila i proti základním právům, která zaručuje ústava.

Seznam Zprávy zmapovaly, kdo se na Ústavní soud kvůli vládním opatřením obrátil. Stěžují si občané, advokáti, ale i jedna pražská městská část.

Všechny stížnosti k nouzovému stavu řeší plénum Ústavního soudu, v němž je k rozhodnutí potřebná většina z celkem patnácti soudců. Každá stížnost má přitom svého soudce zpravodaje, který navrhuje verdikt.

Vůbec první stížnost proti nouzovému stavu byla podána už den po jeho vyhlášení, 13. března. Stěžovatel ji ale vzal zpátky.

Z dalších deseti stížností, které Ústavní soud posuzuje, má asi nejširší záběr ta od pražské advokátky Kláry Dvořákové. Míří proti vícerým usnesením vlády vydaným od 12. března a také proti opatřením, která vydávalo už od 3. března Ministerstvo zdravotnictví.

„Tvrdíme, že systém přijímání mimořádných opatření nerespektuje základní principy demokratického právního státu, které je potřeba respektovat i v době nouzového stavu,“ uvedl pro Seznam Zprávy advokát Štěpán Holub, který svoji kolegyni Dvořákovou před Ústavním soudem zastupuje.

Stížnost míří na zvolenou formu mimořádných opatření a na nedostatek diskuse, která jejich vydání předcházela. Dvořáková ale napadá i jejich právní základ, způsob přijímání, jejich obsah nebo způsob vyhlášení.

„V opatřeních vlády ani Ministerstva zdravotnictví se aktuálně nevyznají ani právníci, natož právní laici,“ uvedl Holub a poukázal na to, že pro občany bylo množství opatření nepřehledné, navíc se s nimi dalo seznámit pouze na internetu.

„Řadu věcí šlo udělat ve formě doporučení namísto tvrdých zákazů. Kritérium přiměřenosti se u většiny napadených mimořádných opatření vytrácí. Většina opatření navíc není odůvodněna, což budí dojem naprosté nepromyšlenosti,“ dodal advokát.

Celkem čtyři z deseti ústavních stížností zformuloval brněnský advokát David Zahumenský, který už krátce po vyhlášení nouzového stavu postup vlády ostře kritizoval. Ve všech případech advokát zastupuje klienty. Jednotlivé stížnost míří proti omezení svobody pohybu, proti povinnému nošení roušek, proti zákazu překračovat hranice a proti zákazu výuky na školách.

„Právě teď rozhodujeme o tom, jaké bude mít výkonná moc limity pro vyhlašování nouzových stavů a pro dozor nad svými občany v budoucnu. Nemůžeme naivně očekávat, že jiné situace nepřijdou,“ uvedl Zahumenský ještě v březnu po podání první stížnosti.

Na několik opatření Ministerstva zdravotnictví a vládní usnesení z března si u Ústavního soudu stěžuje také pražský advokát Zdeněk Strnad. Podobně jako právníkovi Dostálovi, který uspěl u pražského městského soudu, mu vadilo „přehození“ koronavirových opatření z úrovně vlády na Ministerstvo zdravotnictví. Napadl také zákaz vycestování za hranice.

„K takovému zákazu nenajdete jakoukoli oporu v zákoně. Nikdo vám nemůže zakázat, abyste svobodně opustili Českou republiku,“ zdůraznil Strnad pro Seznam Zprávy.

Speciálně proti zákazu přítomnosti otců při porodu se zaměřuje další stížnost, kterou spolu podalo deset párů s pomocí organizace Liga lidských práv. Ministerstvo sice od zákazu později ustoupilo, podle právničky Ligy Zuzany Candigliota je však principiálně správné na stížnosti trvat. „Jde nám o to, aby se to přezkoumalo zpětně,“ uvedla Candigliota.

Dvě stížnosti se týkají pouze opatření, kterým vláda kvůli prevenci před šířením koronaviru zakázala zasedání obecních zastupitelstev. Babišův kabinet toto opatření mezitím zrušil a nahradil mírnějším, které dovoluje zastupitelům jednat, pokud budou navzájem udržovat bezpečnou vzdálenost. Stěžovatelé, konkrétně městská část Praha 7 v čele se starostou Janem Čižinským a pirátský zastupitel na Praze 4 a právník Viktor Derka, však přesto své podněty proti původnímu zákazu nestáhli.

„Výrok bude do jisté míry akademický,“ uznal Derka. Na vyřešení stížnosti mu však záleží, protože vláda podle něj neoprávněně zasáhla do práv samospráv. „Vláda nemá zákonné zmocnění vydat takové opatření,“ řekl Derka Seznam Zprávám.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené