Hlavní obsah

Neobhajitelné, řekl vládě soud. Na odškodné za krizový stav je větší šance

Foto: Profimedia.cz

Soud řekl: Nouzový stav je příliš vážná věc, aby o ní rozhodoval jeden úřad. Musí to dělat vláda.

Reklama

O zmrazení byznysu měla rozhodovat vláda, ne ministerstvo, řekl soud. Obchodníci tak budou moci chtít odškodnění za období od poloviny března. Ale není vůbec jisté, zda uspějí.

Článek

Právník Ondřej Dostál sepsal - jak sám říká, doma v obýváku v Rokycanech - žalobu, která teď může pomoci možná až tisícům podnikatelů a živnostníků.

Dostál v čtvrtek uspěl u soudu s tvrzením, že vláda vyhlásila protizákonně část opatření, jimiž kvůli epidemii koronaviru zavřela obchody, služby a omezila pohyb lidí.

Vláda má čas do příštího pondělí, aby opatření „opravila“ - což stoprocentně udělá. Čtvrteční rozhodnutí Městského soudu v Praze může mít ale podstatnější dopad: dává podnikatelům šanci požadovat po státu odškodnění za to, že ze dne na den přišli rozhodnutím politiků o živobytí.

To, když museli zavřít své obchody a omezit řemesla.

„Ano, tohle je jeden z dopadů toho rozsudku,“ potvrzuje právník Dostál.

Ministerstvo nemělo právo

Když se i v Česku začala nekontrolovaně šířit nákaza, vláda vyhlásila v polovině března faktické zmrazení života podle krizového zákona. O pokračování nouzového stavu od 17. března už ale rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Hned se také objevil důvod téhle kličky: podle krizového zákona stát musí odškodňovat lidi a firmy, jimž nouzovým stavem nastala nějaká újma. A jak přiznala ministryně financí Alena Schillerová, škody by mohly dosáhnout bilionu korun - a na to stát nemá.

Aktuální rozsudek tedy umožňuje, aby o náhradu škody za období mezi 17. březnem a „opraveným“ vládním rozhodnutím (termín má vláda do 27. dubna) žádali podnikatelé, kteří museli zavřít. „Doba, kdy je možné žádat o odškodnění, se prodlouží,“ souhlasil advokát a vysokoškolský učitel Petr Bezouška.

Zavřít musela většina obchodů, podle rozhodnutí ministerstva směly dál fungovat jen například potraviny, prodejny krmiv, čerpací stanice, drogerie, lékárny nebo trafiky a zásilkovny. Ze služeb pak dostali výjimku například stavaři, realitky či servisy počítačů.

„Prakticky velká část maloobchodu a služeb nemohla fungovat,“ řekl právník Dostál. A ostatně tento stav platí dodnes, větší rozvolnění vládních restrikcí má nastat během května.

Odškodnění není vůbec jisté

Na druhou stranu by to podnikatelé s náhradou škody podle krizového zákona měli extrémně těžké. Předně by museli doložit, jaký nárok jim vznikl. Například hospodský, kterému se zkazily zásoby.

Právníci ale upozorňují, že není jisté, že by s takovou žalobou mohli uspět. Krizový zákon sice nepřipouští výjimky - zkrátka říká, že kdo utrpěl státním zásahem v této době škodu, má za ni dostat kompenzaci. Jenže zákon vznikl v reakci na povodně, ne na pohromu, která zasáhne ekonomiku celého státu.

Například podle advokáta Jana Vycha je možné, že soudy by při posuzování takové žaloby odkázaly na dobré mravy. Tedy že by žalobu zamítly s tím, že pandemie je výjimečnou situací a stát by mohl odškodněním zbankrotovat.

Přesto se dá čekat, že někteří podnikatelé tuhle cestu podstoupí.

Nejprve se ale s nárokem musí přihlásit u Ministerstva financí, které bude mít šest měsíců na rozhodnutí. „Pokud ministerstvo nárok neuzná, bude se teprve moci obrátit na příslušný soud,“ řekl Petr Kadlec z advokátní kanceláře Havel & Partners.

Soudce: Opatření jsou správná

Soudce Štěpán Výborný zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví s tím, že nouzový stav je příliš vážná situace a znamená příliš velké omezení práv lidí, než aby o něm mohl rozhodnout jeden úřad - tedy Ministerstvo zdravotnictví. Správně to měla podle soudce udělat pouze vláda.

„V opačném případě by zmizel rozdíl mezi výjimečným a normálním stavem, neboť způsob odpovědi na výjimečnou situaci by byl zcela standardní,“ prohlásil soudce Výborný.

Z tiskové zprávy, kterou po rozsudku vydal Městský soud v Praze, je navíc zřejmé, že soudce nezkoumal, proč jednou nouzový stav vyhlásila vláda a podruhé pouze ministerstvo. Tedy nerozebíral, jestli za tím byla snaha státu vyhnout se odškodňovacím sporům.

Soudce Výborný se přesto nad touhle otočkou pozastavil.

„Z jakého důvodu vláda následně správný postup opustila, soudu není zřejmé, respektive tento její postup není nikterak právně obhajitelný,“ poznamenal soudce.

A také vypíchl, že proti uzamknutí byznysu a omezení pohybu lidí nic zásadního nemá - ačkoli ho podle něj nařídil nesprávný úřad - Ministerstvo zdravotnictví.

„Soud nemíní nikterak rozporovat, že jím uplatněný postup se jevil (a jeví) z hlediska zvládnutí nastalé hrozby efektivní. Efektivita však není měřítkem zákonnosti a účel nesvětí prostředky,“ dodal soudce Výborný.

Reklama

Související témata:

Doporučované