Hlavní obsah

Schillerová se plete. Stát lidi musí odškodnit, mají jasno advokáti

Foto: ČTK

Ministryně financí podle právníků žongluje s paragrafy - ale ne moc šikovně.

Reklama

27. 3. 6:20

Lidé, na které dopadla opatření proti epidemii, mají nárok na odškodnění. Krizový zákon to podle právníků říká jasně.

Článek

Ministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek vysvětlovala, proč podnikatelé nemůžou čekat odškodnění za obchody, restaurace a živnosti zavřené kvůli koronaviru.

Krizový zákon, jímž vláda v polovině března zmrazila ekonomiku státu, podle Schillerové skutečně umožňuje žádat o odškodnění. Ale jen v omezených případech: například, když v nouzovém stavu potřebují úřady někomu načas zabavit auto nebo mu nařídí odstraňovat škody – typicky při povodních.

„Ale my nikomu nebereme majetek. Nikoho nikam neposíláme,“ prohlásila Schillerová na vládní tiskové konferenci.

Jenže ministryně financí, vystudovaná doktorka práv, podle advokátů jen nepříliš šikovně žongluje s paragrafy.

Zákon o krizovém řízení sice v paragrafu číslo 35 skutečně říká, že když stát v nouzi někomu zabaví majetek, musí následovat odškodnění. A je pravda, že zabavování aut nebo nemovitostí se kvůli epidemii koronaviru neděje.

Následuje ovšem hned paragraf 36. A ten jednoznačně určuje, že na peníze má nárok každý, koho vyhlášení krizového stavu poškodí. „Třeba hostinský, kterému se jednak zkazily suroviny. Ale také přišel na dlouhé týdny o příjmy, protože mu stát jeho podnik zavřel,“ řekl pražský advokát Jan Vych.

Klíčový paragraf 36

O tom, že krizový zákon umožňuje odškodňování, se doposud téměř nemluvilo. Ale debatu odstartovala sama vláda, když nouzový stav prodloužila už ne podle krizového zákona, ale zákona o ochraně veřejného zdraví. A ten s odškodňováním nepočítá.

Nárok na odškodnění podle krizového zákona je jasný také podle advokáta a vysokoškolského učitele Petra Bezoušky z kanceláře PRK Partners. A připomíná ještě Listinu základních práv a svobod.

„Píše se v ní, že nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu,“ uvedl Bezouška.

Foto: Archiv

Co říká zákon o situacích, když lidem vznikne škoda kvůli krizovým opatřením

Na druhou stranu i právní experti připouštějí, že koronavirová epidemie je naprosto mimořádná událost, s níž nepočítali ani poslanci, když v roce 1999 krizový zákon schvalovali. Tehdy to bylo v reakci na dva roky staré, tragické povodně.

„Myslím, že nikdo nepočítal, k čemu může dojít,“ dodal advokát Bezouška.

Při povodních nebo dalších živelních katastrofách sice úřady mohou někomu načas zabavit majetek nebo zavřít firmu. Většinou navíc jen v pár okresech nebo krajích. Ale plošná epidemie a státem vyhlášená opatření dolehla na statisíce lidí po celém Česku, kteří náhle přišli o živobytí.

Podle ministryně Schillerové by proto stát stejně nedokázal tolik lidí odškodnit. „To by byly biliony,“ spočítala.

Čekání na rozsudek

Advokát Vych si myslí, že i z toho důvodu není velká šance uspět s odškodněním u soudu.

Protože kdyby se skutečně každý podnikatel, který utrpěl zásahy proti koronaviru, domáhal peněz, stát by to mohlo ekonomicky položit. „Takže by soudy možná stejně rozhodly, že je taková žaloba proti dobrým mravům. Nebo by sice nějakou náhradu přiznaly, ale jen v menší části,“ řekl Vych.

„Spíš bych očekával, že stát se k tomu postaví čelem. Kdyby stát oficiálně řekl, že uhradí pouze vybrané druhy nákladů a nebude nahrazovat ušlý zisk, spousta lidí by to přijala. Snad nikdo nemá potřebu se na současné krizi napakovat, ale jde mu o ekonomické přežití,“ dodal advokát Daniel Zinrák.

Advokáti na druhou stranu nepochybují, že určitá část lidí (byť ne velká) bude náhradu po státu požadovat.

Mají na to podle krizového zákona půl roku od vyhlášení nouzového stavu, tedy od 15. března. Nárok musí vypočítat a podpořit doklady. Například právě znehodnocenými zásobami v restauraci nebo propočtem, kolik by jejich firma utržila nebýt nouzového stavu.

Když neuspějí, zbývá jim jediná možnost: žaloba k soudu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené