Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Společnost SpaceX Elona Muska podle zdrojů agentury Reuters cílí na vstup na burzu Nasdaq už 12. června. Firma minulý týden zveřejnila dokumentaci k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Finální cenové rozpětí ani přesný objem nabídky ale zatím nebyly oficiálně potvrzeny.
Podle Reuters by nabídka mohla SpaceX ocenit zhruba na 1,75 bilionu dolarů. Agentura už dříve uvedla, že firma plánuje od investorů získat přibližně 75 miliard dolarů. Pokud by se takový objem potvrdil, šlo by podle výnosu z nabídky o největší IPO v historii.
O samotné velikosti transakce už se napsalo hodně. SpaceX je pro investory výjimečná kombinací několika příběhů najednou: raket, Starlinku, plánů na lety k Marsu a nově také výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci. Jenže kolem chystaného vstupu na burzu se rýsuje ještě jeden, méně nápadný, ale pro trh velmi důležitý motiv. Týká se akciových indexů.
Rychlá cesta do indexu
Nasdaq na jaře schválil změnu pravidel, která platí od 1. května. Dříve musely nově zalistované firmy obvykle splnit nejméně tříměsíční obchodní historii a na běžné zařazení do Nasdaq-100 mohly čekat až do prosincové roční obměny indexu.
Nová pravidla ovšem umožňují mimořádně velkým nově zalistovaným firmám dostat se do technologicky silně orientovaného indexu Nasdaq-100 výrazně rychleji než dříve. U IPO se podle nové metodiky firma vyhodnotí po sedmém obchodním dni.
Pokud její plná tržní kapitalizace odpovídá umístění mezi 40 největšími současnými členy Nasdaq-100 a firma splní další podmínky, Nasdaq ji typicky oznámí po desátém obchodním dni a do indexu přidá po 15 obchodních dnech.
Nasdaq změnu oficiálně vysvětluje širší proměnou trhu, kdy největší technologické firmy zůstávají soukromé déle a na burzu vstupují už jako obři. Podle Reuters ale nové pravidlo zároveň míří přesně na typ obřího IPO, jakým má být SpaceX, a sama SpaceX by měla o rychlé zařazení do Nasdaq-100 stát.
Nejde přitom jen o SpaceX. List Financial Times upozorňuje, že podobná situace se může týkat celé vlny očekávaných velkých IPO, například firem Anthropic nebo OpenAI. Pokud by se tyto společnosti po vstupu na burzu rychle dostaly do indexů, pasivní fondy by do nich musely automaticky přesouvat miliardy dolarů.
To by mohlo jejich ceny podpořit, ale zároveň by fondy kvůli zachování složení indexu musely prodávat část jiných akcií, aby si na nové pozice uvolnily místo.
Proč na tom záleží
Pro běžného investora to může znít technicky, princip je ale jednoduchý. Když se akcie dostane do velkého indexu, fondy a ETF, které tento index kopírují, ji v praxi musejí nakoupit nebo v ní navýšit pozici. U pasivních fondů nejde primárně o úsudek manažera portfolia, že je akcie levná, ale o povinnost držet portfolio co nejblíže složení indexu.
Pokud by se tedy SpaceX krátce po IPO dostala do Nasdaq-100, vznikla by po jejích akciích automatická poptávka ze strany pasivních fondů. A u firmy s hodnotou v bilionech dolarů může jít o miliardy.
Právě tento mechanismus vyvolává kritiku. Financial Times upozornily, že nová pravidla Nasdaqu mohou SpaceX fakticky pomoci zajistit kupce pro její akcie krátce po vstupu na burzu. Obava kritiků je jednoduchá: Pokud se SpaceX rychle dostane do indexu, fondy navázané na Nasdaq-100 budou muset její akcie nakoupit bez ohledu na to, zda jim cena připadá výhodná.
To může cenu akcií krátkodobě podpořit a zároveň vytvořit příležitost pro rané investory, aby své akcie prodávali ve chvíli, kdy je po nich zvýšený zájem daný pravidly indexových fondů. Nejde o žádnou složitou konstrukci, ale o běžnou logiku trhu. Pokud investoři dopředu počítají s nákupy ze strany indexových fondů, může se toto očekávání promítnout už do poptávky v IPO i do prvních dnů obchodování.
Když nakupuje fond za vás
U SpaceX je tento efekt o to důležitější, že podle dosavadních informací má firma v IPO nabídnout akcie za zhruba 75 miliard dolarů. Při ocenění 1,75 bilionu dolarů by tak šlo přibližně o čtyři procenta společnosti. Pokud by se na trhu obchodovala jen relativně malá část firmy, automatická poptávka ze strany indexových fondů by mohla mít na cenu výraznější dopad, než kdyby byl k dispozici větší objem akcií.
Pro drobného investora je v tom skryté riziko. Pokud má peníze v ETF navázaném na Nasdaq-100, nerozhoduje přímo o tom, zda chce SpaceX koupit za konkrétní cenu. Fond to udělá za něj, protože musí kopírovat index. Může se tak stát, že běžný investor získá SpaceX do portfolia až ve chvíli, kdy už cenu předtím podpořilo očekávání nákupů ze strany velkých fondů.
Jinak řečeno, profesionální investoři mohou sázet na růst ceny před zařazením do indexu, zatímco pasivní investor může přes ETF nakupovat až poté, co se část tohoto růstu odehrála.
Pokud by se SpaceX později dostala i do indexu S&P 500, dopad by byl ještě širší. S&P 500 je nejsledovanější index velkých amerických akcií a podle jeho složení investují fondy spravující biliony dolarů po celém světě.
S&P 500 je zatím opatrnější
U tohoto indexu je ale situace opatrnější. S&P 500 tradičně vyžaduje delší dobu obchodování po IPO a splnění dalších podmínek, včetně ziskovosti. Přesto se i zde diskutuje o tom, zda by extrémně velké nově zalistované firmy neměly mít cestu do indexu rychlejší než dříve.
Zastánci změn říkají, že pravidla se musejí přizpůsobit realitě. Největší technologické firmy dnes zůstávají soukromé mnohem déle než v minulosti. Když potom vstoupí na burzu, nepřicházejí jako malé růstové společnosti, ale jako obři s hodnotou srovnatelnou s největšími veřejně obchodovanými firmami světa. Pokud je index dlouho ignoruje, nemusí dobře odrážet skutečnou podobu trhu.
Kritici naopak tvrdí, že čekací lhůty měly smysl. Dávaly trhu čas zjistit, jakou cenu má firma bez prvotní IPO euforie, a chránily pasivní investory před tím, aby se stali nucenými kupci ve chvíli, kdy je cena nejnapjatější.
IPO SpaceX tak nebude jen testem víry ve vesmírnou ekonomiku, Starlink nebo Muskův plán propojit kosmickou infrastrukturu s umělou inteligencí. Bude i testem toho, jak dnes funguje moderní akciový trh.
Investoři se budou ptát nejen na to, zda SpaceX skutečně ospravedlňuje ocenění v bilionech dolarů, ale i na to, kolik poptávky po jejích akciích vznikne proto, že je investoři opravdu chtějí, a kolik proto, že je fondy budou muset koupit.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
