Hlavní obsah

Sliby chyby aneb Nevěřte Tálibánu. Množí se svědectví proti němu

Foto: Profimedia.cz

Přehlídka zvláštních jednotek hnutí Tálibán v afghánské provincii Zábul.

Reklama

20. 8. 16:40

Změnilo se islamistické hnutí Tálibán k lepšímu? Vyjádření jeho mluvčích a dobývání země bez větších masakrů tomu nasvědčuje. Přicházejí ale i opačné zprávy o vraždách novinářů, členů hazárské menšiny i o strachu afghánských žen.

Článek

Ženská práva podle islamistů

Co slibuje Tálibán

Tálibán se již několikrát po převzetí moci nechal slyšet, že plánuje respektovat práva žen v zemi. Na první tiskové konferenci hnutí jeho mluvčí informoval, že ženy budou moci –⁠ na základě pravidel a předpisů Tálibánu –⁠ provozovat aktivity v různých sektorech. „Pokud má mezinárodní společenství obavy, chtěli bychom je ujistit, že k žádné diskriminaci žen nedojde, ale samozřejmě vše bude probíhat v našem rámci,“ pronesl mluvčí Zabíhulláh Mudžáhid s tím, že afghánské ženy budou jistě rády žít v systému šaría.

Jak vypadá realita

Opak je ale pravdou, podle dostupných svědectví se ženy bojí a od budoucnosti v novém systému čekají to nejhorší. Během dřívější vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 dívky nesměly navštěvovat školy a ženy nemohly pracovat. Na veřejnosti pak musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Systém šaría navíc ženy nechrání před domácím násilím a jejich manželé rozhodují prakticky o všem. V případě porušení pravidel opět dochází k násilí, někdy i ke kamenování.

Na Twitteru se v posledních dnech objevila řada videí, kde se k momentální situaci v zemi vyjadřují i samotné ženy. „Více než pět let jsem pracovala v modelingu, abych si vybudovala kariéru. Nevím ale, co s námi Tálibán udělá, protože svět mlčí. Prosím, nenechávejte afghánské dívky napospas, nevěříme Tálibánu. Prosím, pomozte nám,“ říká jedna z žen, jejíž obličej byl kvůli bezpečnosti skryt.

Svou budoucnost pak ženy vzaly o něco víc do svých rukou, když vyšly do kábulských ulic v čele protestů proti Tálibánu. Po boku mužů pokřikovaly různé slogany a nesly afghánské vlajky. Lidé se však mají na pozoru a s příchodem Tálibánu bylo možné vidět, jak někteří zamalovávají výlohy obchodů, na nichž se nachází snímky právě něžného pohlaví. Na afghánských ulicích mohou lidé vidět také výlohy, na kterých jsou začerněny jen ženské hlavy.

„Ahoj, jsem Marzia. Jsem jedna z afghánských dívek, které odmítly opustit svou vlast, zůstávám s mými lidmi. Natočila jsem tohle, abych vám řekla, že situace žen v Afghánistánu se zhorší, když je teď Tálibán u moci,“ zní další ze vzkazů, dívka zároveň apeluje na mezinárodní organizace, aby ženská práva podpořily. „Celý svět na nás zapomněl.“

Přístup k etnickým a náboženským menšinám

Co slibuje Tálibán

Mluvčí Tálibánu Suhail Šahín v rozhovoru pro stanici NPR řekl, že hnutí slíbilo Hazárům svobodu: „Jsou to muslimové a my je ani jiná etnika žijící v Afghánistánu nebudeme diskriminovat, jsou to bratři. Stejně jako jiná etnika jsou jako různé květiny v zahradě. Mohou v této zemi žít v míru a přispět k její rekonstrukci, prosperitě a rozvoji.“

Jak vypadá realita

Hazárové jsou třetím největším etnikem v Afghánistánu. Kvůli tomu, že na rozdíl od Tálibánu vyznávají šíitský islám, se stali v devadesátých letech terčem perzekucí i konkrétních masakrů. Nyní se bojí, že se bude situace opakovat.

A podle prvních zpráv je to dost dobře možné. Agentura AP s odvoláním na Amnesty International (AI) tento týden informovala o zabití šesti hazárských mužů ve vesnici Mundaracht v provincii Ghazní ve dnech 4.–⁠6. července. Brutalita vražd byla podle AI „připomínkou minulého chování Tálibánu a strašlivým znamením toho, co může vláda Tálibánu přinést“. Některé z obětí byly zastřeleny, další umučeny bojovníky Tálibánu k smrti, po níž jim ještě amputovali končetiny.

Amnesty International navíc upozorňuje, že o dalších úmrtích nemusí svět vědět, protože Tálibán v některých oblastech přerušil telefonní spojení, aby zabránil zveřejnění snímků z místa. Pro úplnost je nicméně třeba říci, že k výše zmíněným vraždám došlo ještě před dobytím celé země Tálibánem, a tedy i před jeho sliby.

Amnestie pro spolupracovníky USA

Co slibuje Tálibán

„Chtěl bych ujistit všechny spoluobčany, ať už byli tlumočníky nebo spolupracovali s armádou, že (pro nás) jsou důležití. Nikomu se nebudeme mstít,“ prohlásil na tiskové konferenci po dobytí Kábulu mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. „Chtěli bychom, aby tu zůstali… Chtěli bychom vás ujistit, že nikdo nebude klepat na jejich dveře a ptát se jich nebo je vyslýchat, pro koho pracovali a co tlumočili,“ tvrdil mluvčí.

Jak vypadá realita

Členové Tálibánu chodí ode dveří ke dveřím, hledají bývalé spolupracovníky zemí NATO a svržené afghánské vlády a vyhrožují jejich rodinným příslušníkům. Podle serveru BBC to uvádí zpráva norské organizace, která zpracovává zpravodajské informace pro OSN. Tálibán si podle norských expertů vede seznam lidí, které se snaží najít. Podle šéfa organizace, jež zprávu vypracovala, je přitom každý člověk na seznamu ve velkém nebezpečí, protože není vyloučeno ani to, že je začnou tálibové hromadně popravovat.

Bývalá reportérka BBC Nasrín Nawaová pak na Twitteru zveřejnila video z popravy policejního velitele v provincii Bagsís Hadžího mully Achakzaie, který se tálibům vzdal.

Obavy mají i novináři

Co slibuje Tálibán

„Soukromá média mohou pokračovat svobodně a nezávisle ve svých aktivitách,“ slíbil mluvčí Tálibánu Habíbulláh Mudžáhid. Zmínil nicméně, že se země řídí islámskými hodnotami a že obsah médií by s nimi měl být v souladu. „Média by měla být nestranná. Mohou nás kritizovat, abychom se zlepšovali,“ tvrdil.

Jak vypadá realita

„Po tiskové konferenci Habíhulláha Mudžáhida jsem byla plná naděje. Teď je jasná, že mezi slovy a činy je propast,“ napsala na Twitter televizní reportérka Haisba Atakpalová, která točila reportáže i po dobytí Kábulu táliby. Už druhý den poté ale tálibové zbili jejího kameramana a stříleli do vzduchu, aby dvojici zastrašili.

O tom, že tálibové pronásledují v Kábulu novináře, informoval i zpravodaj rádia Svobodná Evropa Frud Bezhan. Islamisté zastřelili rodinného příslušníka jednoho z novinářů serveru Deutsche Welle, dalšího spolupracovníka redakce unesli, násilnou smrtí zemřel i Túfan Omar, šéf soukromého rádia Paktia Ghag.

Dva neznámí muži, zřejmě tálibové, pak 2. srpna zabili v Džalalabádu tlumočníka Amdadulláha Hamdarda, který občas přispíval do týdeníku Die Zeit.

O sexuálních menšinách tálibové nemluví

I když první tisková konference hnutí Tálibán byla obsáhlá, zcela vynechala tématiku sexuálních menšin v Afghánistánu a jejich nynější osud. Ani před příchodem Tálibánu ale život členů LGBTQ komunity nebyl lehký. Pokud byl někdo identifikován jako homosexuál, mohl být zatčen a postaven před soud. V případě Tálibánu jde také o zakázaný „styl života“ a mnohdy je trestán smrtí.

Jaká je realita

Web BBC se dokázal spojit s Abdulem (pro mladíkovu bezpečnost je jméno smyšlené), jednadvacetiletým gayem z Afghánistánu. Ten měl tento týden skládat závěrečné zkoušky na univerzitě a pokračovat ve svém běžném životě, během kterého navštěvoval svého přítele. Místo toho už několikátý den sedí zavřený doma a z okna sleduje bojovníky Tálibánu v ulicích.

„I když vidím Tálibán jen z oken, cítím se opravdu vyděšeně. Moje tělo se při pohledu na ně začne třást,“ cituje britský web Abdula. „Civilisté jsou zabíjeni. Nemyslím si, že před nimi někdy promluvím. Když jste gay v Afghánistánu, nemůžete se k tomu přiznat ani své rodině, ani svým přátelům. Kdybych se rodině přiznal, možná by mě zmlátili, možná by mě zabili.“

Německému deníku Bild se podařilo promluvit s tálibánským soudcem Gulem Rahimem, který novinářům zodpověděl otázky nejen ohledně systému šaría. „V případě homosexuálů mohou být jen dva tresty: buď ukamenování, nebo musí stát za zdí, která na něj spadne. Stěna musí být vysoká 2,5 až 3 metry,“ popsal osud, který nejspíše potká příslušníky sexuálních menšin v „novém“ Afghánistánu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované