Hlavní obsah

Sněmovna schválila insolvenční novelu. Na osobní bankrot zřejmě dosáhne víc dlužníků

Zaplatí osobní bankroty dlužníků stát? Duel Patrika Nachera s Danielem Hůlem. (Video: Seznam)

 

Reklama

26. 10. 2018 13:48

Lidé v dluhové pasti snadněji vyhlásí osobní bankrot. Po vyhlášení bankrotu by splatili během pěti let 30 procent dluhů, v některých případech i méně.

Článek

Sněmovna schválila insolvenční novelu, která má zmírnit podmínky oddlužení. Více lidí by se tak mohlo dostat z dluhů a vrátit se do běžného ekonomického života. O úpravě zákona nyní bude jednat Senát.

Novela prošla oproti původnímu vládnímu návrhu z dílny bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) řadou změn. Autorem či spoluautorem hlavních sněmovních úprav je Patrik Nacher (ANO).

Novelu podpořilo 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo. Poslanci za ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se hlasování zdrželi.

V novém zákoně by měla být upravena podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit během pěti let alespoň 30 procent svých závazků. Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.

Předloha ve sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení. V první z nich splatí dlužník věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Kabinet původně navrhoval polovinu závazků. Ve druhé variantě uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky.

Pokud by zaplatil méně, o jeho oddlužení by rozhodoval soud. Ten by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci.

Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.

Původní vládní novela obsahovala pětiletou variantu oddlužení s jinými parametry. Vedle ní kabinet ještě navrhoval variantu sedmiletého splácení, v níž by dlužník nemusel splatit věřitelům vůbec nic. Sedmiletou variantu ale poslanci vypustili.

Sněmovna také z vládní verze vyškrtla ustanovení, podle kterého by soud nepovolil vstup do osobního bankrotu lidem, kteří dluží víc než tisícinásobek existenčního minima, tedy zhruba 2,2 milionu korun. Pozmění se i pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále převyšují jistinu, se stanou podřízenými. To znamená, že je lidé budou splácet jako poslední.

Dolní komora nepodpořila individuální poslanecké pozměňovací návrhy, které by vedly k dalšímu zmírnění, nebo naopak zpřísnění podmínek oddlužení. Do zákona se nedostalo ani zakotvení definice nepoctivého záměru dlužníka, který by ovlivnil možné zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a následné zrušení oddlužení, zvýšení odměn za sepsání insolvenčního návrhu a možnost exekutorů působit jako insolvenční správci, pokud by byl v konkrétním případě vyloučen střet zájmů.

Na začátku roku byla v České republice desetina obyvatel nad 15 let v exekuci, jejich počet navíc stále roste. Celková výše dluhů přesahuje 300 miliard korun. V průměru lidé dluží asi 65 000 korun bez dalších nákladů, jako jsou úroky, pokuty nebo penále.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované