Hlavní obsah

Sociální služby: Domovům pro seniory chybí vakcíny i informace

4. 2. 19:42

Očkujeme prioritní skupiny, tvrdí vláda. Jenže k seniorům se informace i pomoc dostávají pomalu. Vakcínu dostala polovina zdravotníků, ale jen pětina seniorů. Zájem o vakcínu mají tři čtvrtiny a registrovala se jich polovina.

Článek

Po najetí myši nebo kliknutím na vybraný kraj se zobrazí detaily.

Z celé populace zhruba 400 tisíc lidí ve věku nad 80 let zatím dostala vakcínu necelá pětina. V absolutních počtech se jedná o 84 059 osob, přičemž registrovaných je 208 429.

Ochráníme nejzranitelnější lidi do konce března?

Evropská komise přitom doporučuje do konce letošního března proočkovat nejméně 80 procent seniorů ve věku nad osmdesát let.

Podle nejčerstvějších údajů ÚZIS bylo ke dni 3. 2. 2021 (20 hod.) vykázáno celkem 310 340 provedených očkování, z toho pětinu (65 916) představuje druhá dávka. Zhruba třetinu ze všech vakcín dostali lidé ve věkové skupině 80+, dvě třetiny pak připadly na mladší věkové skupiny, což je převážně dáno přednostním očkováním zdravotnických pracovníků.

Velké rozdíly v krajích

Seznam Zprávy přepočítaly vakcinované osoby podle věkových kategorií a podílů v populaci v jednotlivých krajích, jak je zachyceno v úvodní mapě. Přetrvávající nerovnoměrnost distribuce vakcín vede k tom, že mezi kraji jsou velké rozdíly. Například Praha má v tuto chvíli proočkovanou polovinu populace 80 a více let, Olomoucký kraj zhruba třetinu a Plzeňský, Jihočeský a Moravskoslezský kraj pětinu. Naproti tomu Ústecký a Karlovarský kraj nemají proočkovanou ani desetinu seniorů z nejzranitelnější skupiny. Výjimečný je v tom směru Středočeský kraj, odkud zřejmě řada seniorů vyrazila za vakcínou do Prahy.

Seniorům chybí informace i přístup k vakcínám

Podle průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) chybí většině domovů pro seniory vakcíny. Asociace provedla dotazníkové šetření, v němž odpovědělo 295 ze 367 pobytových zařízení sociálních služeb. Ty nejčastěji zmiňují jako zásadní problém fakt, že domovy pro seniory nemají k dispozici vakcíny ani dostatek informací od krajských koordinátorů očkování. Nejméně klientů je v současnosti očkováno v Ústeckém, Karlovarském a Pardubickém kraji.

„V celé třetině pobytových služeb očkování ještě nezačalo,“ uvádí prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

V domovech pro osoby se zdravotním postižením je situace podobná. I zde provozovatelé nejčastěji zmiňují nedostatek vakcíny i málo informací.

O očkování má přitom zájem 73 procent klientů z dotázaných zařízení, která v době průzkumu ještě očkovat nezačala.

Promeškání intervalu mezi dávkami

„Maximální interval mezi podáním první a druhé dávky očkovací látky nebyl stanoven. V případě, že druhá dávka očkovací látky není aplikována v doporučeném odstupu dle SPC očkovací látky, první dávka se počítá a druhá dávka se aplikuje, co nejdříve je to možné (dle doporučení České vakcinologické společnosti),“ uvádí na svém informačním webu Ministerstvo vnitra.

Zkrácený interval mezi dávkami

Při chybné aplikaci 17 nebo 18 dní po první dávce není nutné druhou dávku opakovat. Při chybné aplikaci dříve než 17 dní po první dávce je druhá dávka považována za neplatnou a je potřeba ji opakovat 21 dní po chybně aplikované dávce (dle doporučení České vakcinologické společnosti).

„Druhá dávka vakcíny od společnosti Pfizer má být podána ne dříve než za jednadvacet dnů po dávce první. V tomto rozmezí tedy také lékaři dávky podávají. Významné prodloužení doby mezi první a druhou dávkou nyní není předmětem diskuze,“ sdělila médiím mluvčí Ministerstva zdravotnictví.

Při detailním pohledu na počty vakcinovaných osob v seniorském věku je vidět, že ve skupině 80+ dostal druhou dávku, a je tedy chráněn před koronavirem, jen malý zlomek.

Naproti tomu ve věkové skupině mezi 65 a 79 lety se podíl lidí, kteří dostali už druhou dávku vakcíny, zvyšuje viditelněji.

„Průměrný věk klientů pečovatelských domů je osmdesát let, takže ti budou v mladších věkových kategoriích zastoupeni minimálně,“ říká Milena Johnová, pražská radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví. Jak se stalo, že je v této skupině relativně vysoký podíl očkovaných lidí, když nejde o tzv. prioritizovanou skupinu, nemá vysvětlení. „Částečně by to mohlo být způsobeno vyšším počtem lékařů již v seniorském věku,“ domnívá se.

V tuto chvíli je však nezbytně nutné zajistit očkování pro ty, které chtěla vláda chránit na prvním místě, tedy nejstarší a nejzranitelnější.

Jenže ani v distribuci vakcín směrem k potřebným nefunguje vše. Stát ignoruje hlasy expertů kteří při současném nedostatku vakcín doporučují počkat s očkováním lidí, kteří už nemoc covid-19 prodělali. V naprosté většině už se totiž podruhé nenakazí. Očkovací strategie ale s tímto postupem nepočítá.

„Nejdříve to (očkování – pozn. red.) doporučujeme za 14 dní po vyléčení, ale zejména v případě nedostatku vakcíny je možné očkování odsunout o 90 dnů,“ popsal Seznam Zprávám předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Před očkováním se totiž nezjišťuje množství protilátek v těle. Ani do formuláře Centrálního registračního systému není možné uvést datum, ke kterému se zájemce o vakcínu vyléčil z covidu-19. Právě od data uzdravení se počítá spíše bezpečný odhad 90denní imunity. Bližší termín očkování by potom mohl připadnout někomu potřebnějšímu, například chronicky nemocnému pacientovi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené