Hlavní obsah

Soláry a větrníky zasype dotační smršť, jaká tu ještě nebyla

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

17. 3. 5:59

Na podporu nízkoemisních technologií půjdou řádově stovky miliard korun. Největší zájem je o dotace solárních elektráren.

Článek

Zatím u nás bylo možné ucházet se o podporu na obnovitelné zdroje v rámci stávajících operačních programů ministerstev průmyslu, životního prostředí a dopravy, případně v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Nejpoužívanější cestou je zatím program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, která má k dispozici ročně čtyři miliardy korun na výstavbu energeticky úsporných budov, modernizaci domovních technologií, střešní solární instalace apod. Slouží hlavně pro malé projekty většinou individuálních investorů.

Letos se ale podnikatelům v obnovitelné energetice otvírají hned tři zcela nové kanály, pěchované stamiliardami korun z českých rozpočtů i Evropské unie.

Modernizační fond

Největším motorem obnovitelné energetiky se od letoška až do roku 2030 stane Modernizační fond, který se plní z výnosů z prodeje emisních povolenek. Bude mít k dispozici minimálně 150 miliard korun, spíš ale ještě víc. Cena povolenek na trhu totiž roste a s ní i příjem fondu.

Modernizační fond je určen přímo k podpoře nových technologií v energetice. Má devět programů, z nichž největší je cílen na podporu obnovitelných zdrojů a na akumulaci energie. Velkou část z povolenkového výnosu získá také teplárenství, přecházející z uhlí na plyn či biomasu. A také projekty zaměřené na úspory energie a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu.

Zájem investorů o podporu z těchto tří prvních programů testovala předběžná registrace projektů, která se uzavírala prvního února. Podle webu Státního fondu životního prostředí podali zájemci předběžně přes devět tisíc projektových záměrů. Celkový předběžný požadavek na podporu dosahuje 669 miliard korun. Zájem tak mnohonásobně převyšuje možnosti fondu.

Nejvíc, přes 95 procent podaných projektů, míří na fotovoltaiku. Nejčastěji jde o soláry na budovách, v menší míře na pozemcích. Objevily se i projekty plovoucích solárních elektráren nebo solárních instalací nad obdělávanými pozemky, které se označují jako agrovoltaika.

Na 500 záměrů s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 113 miliard korun přišlo do předregistrace Modernizačního fondu z teplárenství. Jak řekl minulý týden na konferenci Institutu Equilibrium výkonný ředitel asociace Aku-Bat Jan Fousek, nejvíce žadatelů o dotace z Modernizačního fondu se rekrutuje z velkých podnikatelských skupin, jako je ČEZ, Sev.En Energy Pavla Tykače nebo EPH Daniela Křetínského.

„Ve třech prvních programech začneme žádosti přijímat v červenci,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. „Do konce roku bychom chtěli zároveň v detailu představit zbylé programy Modernizačního fondu a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy,“ dodal.

Pomoc regionům

Na obnovitelné zdroje ale bude možné získat podporu také z Fondu spravedlivé transformace, který je určen na pomoc s adaptací uhelných regionů na dobu po útlumu uhlí.

V Česku je z něj pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj plánovaná podpora ve výši nejméně 44 miliard korun během sedmi let. Kromě výstavby nových „zelených“ elektráren nebo tepláren má financovat také úsporné technologie, výstavbu infrastruktury pro čistou energetiku, digitalizaci, výzkum a vývoj nebo rekvalifikaci lidí.

Dál je tu vznikající evropský plán obnovy po covidové krizi, který bude poskytovat granty a půjčky. Celkově na něj Evropská unie vyčlenila 672 miliard eur.

Anketa

Jaký alternativní zdroj byste si pořídili domů?
Fotovoltaiku
58,3 %
Tepelné čerpadlo
35,4 %
Kotel na biomasu
6,3 %
Celkem hlasovalo 14533 čtenářů.

Pro český Národní plán obnovy je podle předběžných odhadů vyčleněno asi 7,1 miliardy eur. „Z této sumy je zatím pro Českou republiku pevně stanovena na jednotlivé reformy a projekty částka přes 3,5 miliardy eur. Zbývající část pro období let 2023 až 2026 bude přesně určena do června 2022, a to podle statistiky relativního vývoje HDP vůči vývoji průměru EU v letech 2020 a 2021,“ uvádí web vlada.cz.

A konečně se na podporu obnovitelných technologií dá využít také evropský Inovační fond, který financuje demonstrační a experimentální projekty průlomových technologií. Pro celou Unii disponuje v souhrnu 180 miliardami eur.

Pozor na bublinu

Pokud správci fondů nedokážou nebývalý déšť dotačních peněz správně ukočírovat, mohl by vyvolat nový solární boom, podobný tomu z let 2009 a 2010. Případně další podobné rizikové bubliny. Jde totiž o to, aby se nestavěly bezhlavě projekty, jejichž hlavním smyslem je levné dotační peníze včas utratit. Na druhou stranu, bez veřejné podpory se dnes nedají v Evropě stavět vůbec žádné energetické zdroje, tedy nejen soláry či větrníky, ale ani plynové elektrárny nebo jaderky.

Smysluplné využití obnovitelných zdrojů v české energetice má každopádně své hranice. Ani přes štědrou podporu, hrazenou z velké části z Evropské unie, se nedá počítat s tím, že by Česku zajistily do budoucna většinu potřebné elektřiny a tepla.

„V běžných geografických podmínkách, jaké jsou i u nás, se zatím nikde nepodařilo postavit energetiku čistě na obnovitelných zdrojích,“ upozornil minulý týden na konferenci Institutu Equilibrium Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Řada evropských států – například Francie, Švédsko nebo Švýcarsko – dnes kombinuje zelené elektrárny s jádrem. Alternativní scénář, na jaký přechází třeba Německo, je kombinace obnovitelných zdrojů s plynem.

Česko se může vydat jednou z těchto dvou cest, případně odložit útlum uhlí až do druhé půli 30. let a čekat, zda se mezitím nedostanou na trh zcela nové technologie. Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl soudí, že jako nové řešení se mohou prosadit třeba malé modulární jaderné reaktory. Jeden z největších tuzemských hráčů v energetice, majitel mosteckých dolů a skupiny Sev.En Energy Pavel Tykač, zase popsal nedávno v podcastu Insider vlastní vizi, podle níž je budoucnost výroby elektřiny ve vodíku.

Tykač zároveň varoval před tím, aby se v Česku za dotace nestavěly elektrárny, kterým hrozí, že už v okamžiku „stříhání pásky“ budou muset začít připravovat útlum. Třeba proto, že budou ve srovnání s jinými technologiemi neefektivní, příliš drahé nebo z pohledu evropské regulace příliš špinavé.

Nikdo z domácích praktických energetiků či stratégů dnes nepočítá s tím, že by obnovitelné zdroje v Česku v budoucnu vyráběly většinu energie. Možnosti vnitrozemského státu bez velehor jsou omezené. Například ve srovnání se státy na severu Evropy, které mají na Baltském či Severním moři nesrovnatelně větší potenciál větrné energetiky. Nebo vůči alpským a skandinávským státům, schopným využít obrovský podíl vodní energie.

Podle poslední dostupné statistiky podle metodiky Eurostatu činil u nás ke konci roku 2019 podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě 16,2 procenta. Predikce maximálního potenciálu obnovitelných zdrojů u nás se dostávají zpravidla nejvýš ke čtvrtině. Největší šance dávají energetici solárům, které jsou dnes nejlevnější a nejsnáze realizovatelnou technologií.

Solární parky jsou ale schopné vyrábět pouze několik měsíců v roce, podobně jsou na počasí odkázány větrné zdroje. Proto je třeba zároveň s nimi budovat záložní kapacity, které budou jejich sezonní výkyvy vyrovnávat. Uhelné elektrárny, které tuto funkci dosud plní, budou končit. Jedinou reálnou náhradu tak zatím představuje plyn. Technicky to nebude problém, silní investoři jako Tykač už se chystají na budování plynových elektráren určených k tomu, aby vyráběly jen v případě výpadků v síti a část roku stály. Změna ale bude pro spotřebitele nákladná – a to i přes chystaný dotační déšť. A navíc zvýší závislost České republiky na ruském plynu, který k nám proudí přes Německo či Slovensko.

Jaké jsou tedy v Česku pro obnovitelné zdroje hranice? Národní klimaticko-energetický plán ČR do roku 2030 počítá se zvýšením jejich podílu v energetickém mixu na 20 procent. A poradenská společnost Delloite, která kritizuje českou klimatickou strategii jako málo ambiciózní, konzervativní a příliš skeptickou vůči obnovitelným technologiím, tvrdí, že se podíl zelených elektráren u nás může do roku 2030 dostat na necelých 24 procent. Pořád tedy půjde jen o doplněk k jádru, plynu nebo přežívajícímu uhlí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované