Hlavní obsah

Soud zrušil opatření, které nařizuje nosit roušky venku nebo v obchodě

Foto: Getty Images

Soud zrušil nařízení, podle kterého se musí nosit roušky na veřejnosti.

Reklama

aktualizováno •

Soudce Městského soudu v Praze Aleš Sabol řekl, že v opatření vydaném ministerstvem zdravotnictví chybí důvody, proč se kvůli šíření koronaviru zpřísnilo nošení roušek. Opatření proto k 21. listopadu ruší. Verdikt je pravomocný.

Článek

Pražský městský soud zrušil jedno z mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, které bylo 19. října vydáno kvůli nárůstu počtu nakažených koronavirem v Česku.

Lidem nařizovalo nosit roušky na veřejnosti, v prostorách úřadu, v městské hromadné dopravě nebo na zastávkách. Ochrana nosu a úst začala být povinná také v autě, pokud v něm člověk nejel sám nebo se členy své domácnosti.

V rozsudku, který zveřejnil Městský soud v Praze na své úřední desce, soudce Aleš Sabol zdůvodňuje, že v opatření chybí konkrétní a srozumitelné úvahy, pro něž je nutné trvat na nošení roušek.

„Mimořádné opatření především zcela postrádá uvedení důvodů, pro které odpůrce (ministerstvo zdravotnictví) zpřísnil dříve zavedená opatření a přistoupil ke stanovení povinnosti nošení roušek i ve venkovních prostorech,“ napsal Sabol.

Nošení roušek se ruší k 21. listopadu.

„Do té doby je dostatek času na to, aby epidemiologická skupina ministerstva zdravotnictví a ostatní experti podali dostatečné důkazy, abychom na to mohli zareagovat. Nemyslím si, že by mělo být naším záměřem ustoupit od nošení ochranných pomůcek,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za hnutí ANO).

Ministerstvo podle Kryštofa Berky z tiskového oddělení navíc zváží, zda podá proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Soud v rozsudku vytkl ministerstvu několik chyb - úřad málo vysvětluje a nedokládá údaje, ze kterých čerpá. Podle Sabola například úřad vedený ministrem Janem Blatným nevysvětlil, z čeho dovozuje, že nošení roušek zdvojnásobuje účinky ostatních protiepidemiologických opatření.

Navíc v opatření také chybí zdůvodnění, proč určité skupiny roušky nosit nemusí. Výjimku dostali třeba děti do dvou let, učitelky v mateřské školce, sportovci, soudci nebo třeba moderátoři.

„Úvahy týkající se důvodů pro jejich přijetí (výjimek) by ovšem v odůvodnění alespoň rámcově zaznít měly, aby si o nich jeho adresáti již z odůvodnění mohli učinit obrázek a snáze tak pochopili, proč má určitá skupina osob či činností stanovenou výjimku (a jiná nikoli),“ uvedl Sabol.

Soud také ministerstvu vytkl, že do opatřeních od 19. srpna jen postupně kopírovalo dřívější odůvodnění. Přitom podle mimořádného nařízení ze srpna bylo nutné roušky nosit jen v některých budovách a MHD nebo vlacích. Postupem času - když rostl počet nakažených koronavirem - pak docházelo ke zpřísňování.

„Takto významný, v mnohém již relativně plošný zásah do autonomní sféry jednotlivců pak podle názoru soudu vyžaduje také tomu odpovídající odůvodnění, které ovšem v nynější věci na popsaný vývoj přijatých omezení nijak nereaguje,“ napsal soudce.

„Nutno podotknout, že v této souvislosti nezohledňuje ani možné negativní dopady dlouhodobého nošení roušek například v pracovní době či během školní výuky,“ doplnil Sabol.

Ministerstvo podle soudu má přitom k dispozici několik servisních organizací - Státní zdravotní ústav nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky. A proto by ministerstvo podle Sabola mělo vždy vážit, jaká opatření bude v této souvislosti vydávat.

„Široká míra uvážení správního orgánu ovšem na druhé straně klade také vyšší nároky na odůvodnění daného aktu tak, aby bylo možné zajistit řádnou kontrolu dodržování mezí takového uvážení a vyloučit jakékoliv prvky svévole,“ napsal Sabol.

Reklama

Doporučované