Článek
Ve Sněmovně dnes pokračuje rozvolňování rozpočtových pravidel a do diskuze se hlásí s jedním podstatným příspěvkem Česká národní banka. Nejmocnější státní instituce přes ekonomiku.
V prognóze, kde její početný aparát pravidelně každý čtvrtrok odhaduje vývoj všech podstatných hospodářských parametrů, tento týden odhadla pro příští rok schodek veřejných financí 3,1 procenta HDP.
Nemusí to nastat, záleží na vládě, která svůj rozpočet 2027 teprve připravuje. Ale trend k většímu utrácení je zjevný. A cokoli, co začíná trojkou, staví ekonomy v tomto bodě do pozoru. Podobně jako když se jede v obci přes 50 km/h nebo když teploměr ukáže přes 37 stupňů.
Dokud návrh rozpočtu není, i centrální banka si musí realitu domýšlet. Z dílčích informací, které jsou k dispozici, to ale není tak těžké. Znepokojivý obrázek už se skládá dohromady:
- Andrej Babiš pro příští rok avizoval větší schodek než letos, tedy více než 310 miliard. V poměru k výkonu ekonomiky, s jakým počítá pro letošní rok ministerstvo financí, to dává už letos 3,45 procenta HDP. Takže výchozí letová hladina je dost kritická.
- Tato čísla se týkají jen rozpočtu centrální vlády. Celkovou bilanci veřejných financí (o kterou v procentech k HDP jde a kterou okolní svět sleduje) vždy vylepšovaly obce a kraje. Jenže s tím je pomalu konec, bez Prahy jsou obce a kraje už v minusu. Zdravotní pojišťovny, další velká mimorozpočtová kapitola, jsou na tom ještě hůř.
- Vláda v programu výslovně píše, že s celou bilancí zůstane „bezpečně pod hranicí tří procent“. Ale také v něm má bezpočet nákladných slibů. Některé už uvedla do praxe (dotování elektřiny, úlevy pro živnostníky), jiné přidává za pochodu (nižší daň na naftu), další jsou v plánu na příští rok (nižší DPH na limonády jako úleva za start EET).
- Spuštění EET je optikou daňového poplatníka bodem útěchy. Peníze vybrané navíc ale nebudou na vše ostatní stačit.
- S převahou je požere jediná nová položka, splátkový kalendář na dostavbu Dukovan. S první splátkou za 18,3 miliardy se původně počítalo už letos, vláda ji však po volbách o rok odsunula, aby měla peníze na jiné věci. Což za rok už nepůjde.
- Stejně jako nelze v NATO okecat krácení armádního rozpočtu.
Kvůli tomu všemu dnes ve Sněmovně pokračuje rozprava k rozvolnění dosavadních rozpočtových limitů. Vláda z nich chce vyčlenit investice, což v praxi neznamená nic prostšího než zlegalizovat větší utrácení na dluh. Ve výkazech se nic neošidí, schodek i dluh v procentech HDP se budou dál počítat stejně, protože na to jsou naštěstí závazná unijní pravidla. Doma si ale vláda před zákonem rozváže ruce.
Což nás konečně přivádí k „jediné skutečně pravicové straně v České republice“, jak o sobě Motoristé dosud na webu mluví. Najde-li se někdo, kdo bral vážně jejich program, může si teď hezky sesumírovat, jak moc naletěl.
Nejde jen o billboardové slogany, i když i ty by se měly ve slušné společnosti brát plus minus jako závazek. Sliby jako „země bez dluhů“ nebo „pohlídat Babiše“ zní po půl roce jako dobrý vtip.
Ještě zábavnější je podrobnější program, kde se psalo o vyrovnaném, až přebytkovém rozpočtu do čtyř let. I o precizní legislativní mechanice, jak dluhům předejít. S přísudkem „zavedeme“ (nikoli „navrhneme“ či „považujeme za správné“, jak strany uvádějí u nejistých bodů v zájmu zachování zadních vrátek) Motoristé slibovali pro rozpočet trojí schvalovací režim (viz box) a pro deficit nad tři procenta nutnost jeho schválení ústavní většinou.
Je-li prognóza ČNB správná, už letos by podle těchto receptů nastala kuriózní situace, kdy by vláda musela jít kvůli rozpočtu pro pomoc třeba k ODS nebo k Pirátům. Jenže to byl jen slib. V praxi Motoristé předvádějí pravý opak a místo brzdicích mechanismů jdou hlasovat spolu s ANO a SPD pro jejich rozvolnění.
Co slibovali Motoristé k rozpočtu před volbami 2025
Upravíme vztah mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou v oblasti rozpočtové politiky a zavedeme pro vládu povinnost usilovat o dlouhodobě vyrovnané hospodaření veřejných financí.
Zavedeme tři úrovně rozpočtových režimů podle navrhované výše schodku veřejných financí vůči HDP, které ovlivní potřebnou většinu pro schválení státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně:
Motorista Boris Šťastný říká, že slibované hlídání Babiše skončilo podpisem vládního programového prohlášení. Což je prazvláštní vysvětlení, když Motoristé do programu prosadili jen symbolické body. Třeba ústavní zákaz zavedení eura, na což ale koalice stejně nemá hlasy.
Nabízí se tedy otázka, k čemu tedy vlastně nejmenší koaliční strana ve vládě je? Jako výtah pro comeback starých tváří kolem Václava Klause, pro jehož institut dříve Petr Macinka pracoval? Nebo kvůli tomu, aby sponzor institutu Pavel Tykač ušetřil na uhelných rekultivacích či aby jeho uhelné elektrárny nemusely do šrotu?
Obojí je ve hře. Na rozdíl od programových slibů.
