Nesouhlasím, že se jen rozhazovalo, říká končící náměstek k čistkám na resortech

Ve státním rozpočtu chybí sto miliard a stát přebíráme téměř v situaci, kdy je ohroženo jeho fungování. Zhruba s takovou rétorikou nastoupila k moci nová vláda Andreje Babiše. V jakém stavu předchozí vláda státní kasu předala? A jak se budeme mít v roce 2026?

Hostem Ptám se já byl končící náměstek na Ministerstvu financí, někdejší člen Bankovní rady České národní banky Tomáš Holub.

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na tom, že ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje přes sto miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ještě před Vánoci označila za pravděpodobné, že schodek rozpočtu na rok 2026 se bude muset zvýšit. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Odvedl resort financí pod vedením exministra Zbyňka Stanjury (ODS) skutečně tak špatnou práci? „Resort financí funguje velice profesionálně,“ reagoval v Ptám se já končící náměstek ministra financí Tomáš Holub.

„Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba pěti procent během covidu na necelá dvě procenta. To není žádná náhoda, je to výsledek konsolidačního úsilí,“ pokračoval Holub s tím, že rozpočet na příští rok má „jednu vadu na kráse“. A to rozpor mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Což ale nepopírala ani Fialova vláda.

Podle Aleny Schillerové, která finance vedla i v předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO), peníze chybí hlavně právě na dopravě a na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Samozřejmě, když přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala víc peněz, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard,“ uvedl Tomáš Holub.

„Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl na půl, řekl bych.“

Kam se bude ubírat hospodaření státu? Jak chce Babišův kabinet své sliby ufinancovat? A udrží vláda nízkou inflaci?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na začátek rozhovoru je třeba říci, že ho předtáčíme. A to v pátek 18. prosince. Vy jste podal ukončení pracovního poměru na Ministerstvu financí do rukou Zbyňka Stanjury v poslední den jeho ministrování. Je to tak? - V zásadě to tak je. Pan bývalý ministr Stanjura mě odvolal k datu 15. prosince. Ještě jsem se s ním účastnil předání resortu nastupující nové vládě, a pak jsem tam fakticky skončil.

2:00 Nechtěl jste s jeho nástupkyní Alenou Schillerovou strávit na resortu ani den? - O tom to asi nebylo. Já jsem to vždy vnímal jako nějaké dočasné angažmá. Které se semlelo tak, že z předchozí vlády odešli Piráti, stáhli své politické náměstky a pan ministr Stanjura měl jedno volné místo. A byl schopný se domluvit, že na něj vezme nestranického odborníka. Ale teď to vnímám tak, že nastupuje nová vláda a pravděpodobně bude chtít mít pozice náměstků skutečně obsazeny politicky. Takže na to já bych nebyl ta správná osoba.

3:00 Jak probíhalo předání Ministerstva financí? Protože minimálně verbálně na mediální a politické úrovni to vypadalo velmi vyostřeně. Odcházející vláda se dohadovala s tou nově nastupující ohledně předání státního rozpočtu, nastupující vláda obviňovala tu končící z toho, v jak špatné situaci zanechala stát, jak špatný rozpočet sestavila. - Předání samotné pak bylo mezi šesti očima, to znamená nový premiér Babiš, nová ministryně Schillerová, končící ministr Stanjura. Já u toho rozhovoru nebyl. Vnímal jsem to tak, že paní Schillerová se s panem Stanjurou pak bavili poměrně delší dobu. Ale brífink ministryně Schillerové po tom jednání na mě působil zhruba podobně, jak vy říkáte. Postrádal jsem tam nějakou snahu po volbách a převzetí moci deeskalovat napjatou volební atmosféru. Spíš mi to přišlo zatím dost konfrontační.

4:00 A v jakém stavu byste řekl, že jste předali resort financí a vůbec státní kasu? - Ten resort funguje velice profesionálně. Byl jsem tam sice jenom rok, ale můžu to srovnávat se čtvrt stoletím působení v České národní bance. Skutečně jsem na Ministerstvu financí potkal a poznal řadu velice dobrých odborníků, s kterými se mi velmi příjemně spolupracovalo. Jsou to profesionálové. To ministerstvo odvádí dobrou práci a já jim samozřejmě přeju, aby v tom mohli pokračovat.

4:30 Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba 5 procent během covidu na necelá 2 procenta. A ta necelá 2 procenta byla dosažená jak v minulém roce, tak velmi pravděpodobně tak skončí i rok 2025. A to navzdory tomu, že nastupující vláda se snaží stav veřejných financí vylíčit jako neudržitelný. To není žádná náhoda, že to bylo kolem 2 procent, je to výsledek konsolidačního úsilí. Samozřejmě pro řadu lidí jsou 2 procenta stále málo. Představovali by si i lepší situaci veřejných rozpočtů. Nepochybně konsolidace nebyla dotažená úplně do konce, ale je to rozhodně lepší výchozí úroveň, než jaká byla před čtyřmi lety.

6:00 A připravený státní rozpočet na rok 2026, o kterém se vedla tak plamenná debata a ještě možná povede v souvislosti s tím, že si nová vláda chystá vlastní státní rozpočet, byl tak špatný? Chybělo v něm těch 100 miliard korun, jak říká Alena Schillerová? - Rozhodně ne. Ten rozpočet měl jednu vadu na kráse, kterou nikdo nepopírá. Myslím, že ani vláda, která odešla, to nepopírala. A to je nekonzistence mezi jejím návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který má ambice v příštím roce stavět ještě více dálnic, než kolik je prostředků ve státním rozpočtu. U Státního fondu dopravní infrastruktury je skutečně rozpor zhruba v řádu 37 miliard korun. On počítá, že dostane o tolik vyšší dotaci od státu a ve státním rozpočtu na to ty peníze rozepsány nebyly. Ale to já spíš vnímám tak, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je nekonzistentní s předchozím návrhem státního rozpočtu, ne naopak. Státní fondy by se měly vždy podřizovat státnímu rozpočtu a možnostem státu.

7:00 Je samozřejmě chvályhodné, že jsme schopni stavět dálnice rychleji než v minulosti, že povolovací procesy se zrychlily. Na druhou stranu dopravní stavby nejsou mandatorní výdaje a měly by se nějakým způsobem vejít do reálných finančních možností státu. Ne všechno, co si asi ten fond naplánoval, že bude realizovat v roce 2026, nutně musí realizovat.

8:00 Alena Schillerová říká, že si chce udělat audit na Ministerstvu financí. A mimo jiné i audit, který by se dotkl právě, jak ona říká, špatného hospodaření, špatné přípravy státního rozpočtu a tak dále. Co podle vás zjistí? - To já vůbec netuším, co tím sleduje. Je to celkem běžný proces, že když se začne připravovat rozpočet, tak jednotlivá ministerstva naposílají požadavky, které překročí reálné možnosti státu o 200, 250, klidně i 300 miliard. A příprava rozpočtu na příští rok samozřejmě nebyla výjimkou. Ale pak musí začít Ministerstvo financí hrát roli zlého muže, který škrtá. Takže se začne škrtat a ten proces samozřejmě normálně proběhl i v letošním roce v rámci přípravy rozpočtu na rok 2026.

9:30 Samozřejmě, když pak přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala těch peněz víc, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Možná svým způsobem, když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard a ne těch původních 200 miliard. Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl na půl, řekl bych.

11:00 Asi narážíte na to, kdy nová vláda říkala, že úředníci se konečně přestávají bát mluvit a teď popravdě říkají, jak to tady s přípravou státního rozpočtu je. To je spíš z vašeho pohledu ukázka loajality těch zmíněných úředníků. - Z mého pohledu bylo velmi nešťastné do toho vůbec státní úředníky tímto způsobem zatahovat. Oni by měli být profesionální, nestraničtí i podle služebního zákona. Vlastně je normální, že by se měli až do konce odcházející vlády řídit politickým vedením končící vlády. Pak samozřejmě dojde k tomu řezu, nastoupí nová vláda a politické vedení se změní. Ale vystavovat je mezi dva mlýnské kameny během předávání vlády a říkat: nebojte se, nebuďte slušní, řekněte, co váš předchozí ministr dělal špatně. To mi nepřišlo úplně etické vůči profesionalitě státní správy.

12:00 Mimochodem, nečekáte, že tohle bude pokračovat? - Nepochybně teď už na to ta vláda má právo, převzala politické vedení a samozřejmě může se začít úředníků ptát, jaké byly požadavky na státní rozpočet a které škrty, které se během sestavování rozpočtu udály, by ti úředníci rádi vzali zpět a prosadili si větší finanční požadavky. To se asi bude dít. Ale i tak bude nová vláda, pokud nezmění zákon o rozpočtové odpovědnosti, vázaná stejným makroekonomickým rámcem plus minus jako končící vláda. Což znamená, že pokud budou chtít někde výdaje zvýšit, tak by zároveň měli hledat prostor pro to, kde jinde je snížit. Což jsem teda v té debatě zatím naprosto postrádal. Ono to vypadalo tak, že všichni nastupující ministři dostali za úkol najít, kde peníze chybějí. A doposud nikdo moc nehledal, kde možná přebývají.

13:00 Co čekáte, že se stane s českými veřejnými financemi s novou vládou? - Paní ministryně Schillerová, když nastupovala, tak v rámci svého brífinku zmiňovala, že chce udržet schodky veřejných rozpočtů pod třemi procenty hrubého domácího produktu, že to je pro ni nepřekročitelný strop. To jí dává 1 procento hrubého domácího produktu, to je zhruba o 80 miliard korun hlubší schodek. A já si osobně myslím, že asi nová vláda bude tento prostor chtít využít. To znamená, zůstat v rámci evropských rozpočtových pravidel, ale rozvolnit domácí rozpočtová pravidla, která jsou přísnější než ta evropská.

17:00 Vy jste říkal, že u vlády postrádáte zatím to, kde by chtěla nějaké peníze do státního rozpočtu také získat. Na druhou stranu ale Andrej Babiš už na prvním i druhém zasedání vlády jasně řekl, že stát bude šetřit, že se rozhazovalo, že bude šetřit na státních úřednících a každý z jeho ministrů dostal za úkol přijít s návrhem seškrtání provozních výdajů svých resortů. To nepřinese žádnou významnou úsporu z vašeho pohledu? - Jednak bych úplně nesouhlasil s tím, že doposud se během toho předchozího volebního období jenom rozhazovalo. Když budu mluvit o organizacích spadajících pod Ministerstvo financí, tak došlo k poměrně významné změně organizačního uspořádání Celní správy. A snížil se počet jejích zaměstnanců. Stejně tak poměrně výrazně klesl například počet úředníků na Finanční správě. Lze v tom nepochybně pokračovat. Na druhou stranu, pokud vláda sníží počet státních úředníků o 5 procent, což vnímám, že tak deklaruje, tak pokud se skutečně bavíme jenom o státních úřednících, tak tím lze ušetřit řádově jednotky miliard korun ročně. Zatímco vláda teď sama říká, nám chybí 100 miliard. Zároveň nezávislí experti spočítali, že realizace všech předvolebních slibů nastupující vlády je zhruba dalších 100 miliard.

19:00 Pokud ušetříte na provozu státu pět miliard, tak z mého pohledu je to spíš symbolické gesto. Myslím si, že vůči občanům není špatně, když stát ukáže: my nešetříme jenom na vás, ale šetříme i sami na sobě. Ale bavíme se finančně o úplně jiném řádu, než kolik je ten problém, který by to mělo řešit.

19:30 Hnutí ANO také trvale opakuje, že velmi významné částky do státního rozpočtu přijdou díky lepšímu výběru daní. Že jste neuměli vybírat daně. - Výběr daní nikdy není 100 procent toho, co by se teoreticky hypoteticky mohlo vybrat. Řeší se to u opakovaně. U nás je rozsah šedé ekonomiky lehce pod průměrem Evropské unie. To znamená, ano, šedá ekonomika existuje, ale existuje všude na světě a nikdy se vám ji nepodaří eliminovat na nulu. Nepochybně nějaký prostor pro boj s šedou ekonomikou a zlepšování výběru daní je. Já jsem o tom vedl i debatu s paní Schillerovou, ještě když nebyla ministryní, byla místopředsedkyní rozpočtového výboru během diskuze o schvalování státního závěrečného účtu za rok 2024. A měl jsem pocit, že tehdy mluvila o tom, že je potřeba zlepšit výběr daně z přidané hodnoty, kde já osobně moc prostor nevidím. Tam si kredit nepochybně zaslouží i předchozí vláda ANO. Tím, že zavedla kontrolní hlášení a další mechanismy, tak mezera při výběru DPH poměrně výrazně zmenšila, ale to zmenšení trvalo dál, to nikdo nezrušil, takže osobně u DPH moc velký prostor nevidím.

21:00 Ale teď jsem zaregistroval, a na to jsem právě paní Schillerovou upozorňoval, že teď, jak jsem vnímal i z porad a diskuzí s Finanční správou, asi největší prostor je u černého nebo šedého zaměstnávání osob. Které se zřejmě rozmohlo i ve velkých průmyslových podnicích. Tam byl problém třeba v tom, že podniky měly povinnost nahlásit nové zaměstnance až osm dní po jejich nástupu. A když přišla kontrola a našla tam neohlášeného zaměstnance, tak oni mohli říct: tenhle zrovna nastoupil včera a my ještě máme šest dní na to, abychom ho zaregistrovali, takže to uděláme. To se teď změnilo, mimo jiné tím zákonem o jednotném hlášení zaměstnavatelů, kdy je povinnost hlásit před nástupem.

22:00 Takže tady nějaký prostor pro zlepšení výběru daní je? - Je. S tím počítal vlastně i návrh státního rozpočtu, který předložila ještě Fialova vláda do Poslanecké sněmovny. Tam byl odhad, že v souvislosti právě s jednotným hlášením zaměstnavatelů a s tím hlášením nových lidí dopředu se podaří vybrat až miliard korun navíc. (…) Ale určitě to není třeba 30 miliard ročně. To by skutečně vyžadovalo hodně tvrdá, zásadní opatření a prostor pro to rychle dosáhnout takovéhoto zlepšení výběru daní osobně nevidím.

24:00 A co elektronická evidence tržeb, kterou jsme nezmínili? To je nástroj, u kterého jste sám připouštěl naposledy v létě v rozhovoru pro Český rozhlas, že to je něco, co by mohlo minimálně opět nějakou menší sumu miliard příjmů do státního rozpočtu přinést.- Osobně jsem nikdy nebyl zastáncem zrušení elektronické evidence tržeb. Teď už to asi můžu říct, protože už nereprezentuji vládu, která to udělala. Osobně jako odborník si myslím, že to opatření bylo funkční. Když už jednou bylo zavedeno, tak bylo asi zbytečné ho rušit. Ale jeho přínosy pro výběr daní zase byly jednotky miliard. Maximálně, dejme tomu, kolem 10 miliard korun ročně. Nějaký přínos to může mít, ale přínos bude až od roku 2027, protože to je to datum, od kterého paní ministryně Schillerová slibuje znovuzavedení EET. Takže neřeší to problém rozpočtu na rok 2026.

25:00 A nějaká vylepšená Daňová Kobra nebo něco takového? To byly také nástroje, které zmiňovala Alena Schillerová při nástupu do úřadu. - Určitě vítám zaměření Daňové Kobry, což je možná takový marketingový název, ale těch přísnějších kontrol. Ale stále to nevidím na desítky miliard ročně. Můžeme se dostat na dvouciferná čísla, tedy k těm až 10 miliardám za EET, nějakých pár miliard z potírání černého zaměstnávání. Ale zase, když se vrátím zpátky k tomu, jaký je řád problémů, kolik by vláda potřebovala na pokrytí svých předvolebních slibů, tak se stále nejsme schopni dopočítat. Stále by to znamenalo zhoršení stavu veřejných financí a jejich schodků minimálně někde z 2 na 3  procenta.

32:00 Když končila vláda Andreje Babiše v roce 2021, tak se ve velkém roztáčela extrémní inflační vlna nejen v Česku, bylo to v rámci celého světa, celé Evropy, bylo to dáno různým covidovým uvolňováním peněz do ekonomik, které potom měly tyto důsledky. Jak si stojíme teď? - Pro příští rok inflaci jako problém nevidím. Dokonce zrušení poplatku za obnovitelné zdroje může vést k tomu, že inflace v příštím roce bude i mírně pod dvouprocentním inflačním cílem. Což je ale takový jednorázový efekt. Střednědobě, pokud vláda bude rozvolňovat rozpočtovou politiku a bude zvyšovat schodky v době poměrně solidně rostoucí ekonomiky, to znamená procyklicky, tak to samozřejmě nějaká proinflační rizika vytváří. Určitě bych ale nestrašil tím, že se k nám blíží nějaká nová inflační vlna typu, kterou jsme zažili v postcovidové době, to znamená v letech 2021 až 2023.

34:00 Jak vnímáte přehřátý realitní trh, problém s extrémně drahými byty na českém trhu a navíc problém, který zásadně eskaloval mimo jiné i v období bývalé Fialovy vlády? - Já to skutečně jako problém vnímám. Česká národní banka evidentně do určité míry také, protože na svém posledním zasedání zaměřeném na finanční stabilitu se rozhodla zpřísnit svá doporučení ohledně investičních hypoték. Osobně si myslím, že je možná čas ze strany ČNB uvažovat i o znovuzavedení parametrů, které regulují poměry u hypoték ve vztahu k příjmům, to znamená poměr DTI, poměr dluhu k příjmům domácností, a DSTI, což je poměr splátek k dluhu. Protože my evidentně čelíme opakovaně tomu, že se přehřátá poptávka na trhu nemovitostí podporovaná mimo jiné i hypotečními úvěry střetává zatím s omezenou nabídkou. - A nezvýší to opět nedostupnost bytů pro obyčejné lidi, když to tak v uvozovkách řeknu? - Bohužel, ale nedostupnost bytů primárně vzniká tím, že se jich nestaví dost. My se tady přetahujeme o nějaký omezený balíček existujících nemovitostí, k nimž každý rok přibývá nedostatečný počet nových. Z toho pohledu vláda slibuje nový stavební zákon, zrychlení výstavby.

36:00 Co nás podle vás čeká v roce 2026? Jaký rok to pro nás bude z ekonomického, hospodářského hlediska? - Věřím, že nás čeká solidní rok s růstem ekonomiky lehce nad dvěma procenty. U inflace jsme si už říkali, že může být dokonce v průměru lehce pod dvojkou. Stále jsme ekonomika s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v Evropské unii. Takže ten rok bude celkem solidní z mého pohledu končícího nebo už skončeného náměstka z Ministerstva financí. Trošku vadou na kráse bude asi to zhoršení stavu veřejných rozpočtů. - Ale jinak, když vás tak poslouchám, tak bude líp. - Je to také o tom, jak to vnímáme. Poměrně solidní rok byl i rok 2025 a člověk měl z veřejné debaty občas pocit, že jsme spálená země, což jsme rozhodně nebyli. Takže bychom si měli přát i to, abychom byli schopni rozpoznat, že se máme vlastně celkem dobře.