Hlavní obsah

Sparta zase mění trenéra, je to i Rosického prohra. V čem je chyba?

Foto: Profimedia.cz

Ve Spartě vůbec nemají jasno, s kým a co chtějí hrát teď, za půl roku, za rok, píše v analýze fotbalový reportér Seznam Zpráv Luděk Mádl (ilustrační foto).

18. 2. 11:15

V nekonečném seriálu neúspěšných trenérských misí ve fotbalové Spartě právě skončil díl věnovaný Václavu Jílkovi. Štafetu přebírá Václav Kotal, dosud trenér B-týmu Sparty. Dlouhodobá neúspěšnost signalizuje, že je Sparta špatně řízeným klubem. A nic na tom nezměnilo ani působení Tomáše Rosického v roli sportovního ředitele.

Článek

Na jaře se odehrálo jediné ligové kolo, Sparta v něm na Letné po slabém výkonu podlehla Liberci 0:2 – a vedení klubu se rozhodlo k další trenérské výměně. Václav Jílek si na pozici hlavního kouče Sparty nepobyl ani 9 měsíců.

Ani on tedy nedokázal vrátit Spartu do evropských pohárů, když tomu v kvalifikaci učinil přítrž Trabzonspor. Ani on nevrátí na Letnou titul, vždyť v průběžné tabulce je teď Spartě lídr ligy jménem Slavia vzdálen o propastných 21 bodů.

Proč se Spartě dlouhodobě nedaří? Ligu mistrů hrála naposledy v roce 2005, i v Evropské lize, tedy v její skupinové fázi, už tři roky pauzíruje. Poslední klubové trofeje – titul a pohár – jsou z roku 2014 a nesou podpis trenéra Vítězslava Lavičky.

V té době stál Spartu její roční provoz kolem 300 milionů ročně, dnes, tedy v roce 2020, bude dost možná na trojnásobku „spotřeby“. A efektivita všeho je naprosto tristní.

Nabízí se dohledat starší články o vyhazovech trenérů Pavla Hapala, Zdeňka Ščasného a mnoha jejich dalších předchůdců, udělat Ctrl + C, Ctrl + V… A zopakovat stále platnou a neměnnou skutečnost, že problém zdaleka není jen v trenérech, ale ve špatně řízeném klubu se slabým managementem. Ačkoli se v poslední době personálně obměnil. Ale „výkon“ je pořád stejný.

Jedinou významnější změnou oproti minulosti je skutečnost, že už si v té sparťanské mizérii stačil začít kazit jméno i její sportovní ředitel Tomáš Rosický. Za „případ Jílek“ nese plnou zodpovědnost. Jestli se o ni nějak podělí s majitelem klubu Danielem Křetínským, to už je jejich věc.

Vyhazov trenéra po jednom odehraném ligovém kole, bezprostředně po zimní přípravě, je znakem totálního selhání všech zúčastněných.

Jeví se, že A-tým je zhruba v tomto stavu: Je absolutně nezřetelná jeho herní koncepce, zápas s Libercem naznačil, že je na tom velmi špatně i z hlediska fyzické připravenosti. A to se bude v rozehrané sezoně napravovat jen velmi složitě.

Tým se spoléhá na Bořka Dočkala, ale ten je po dlouhém zranění a bude potřebovat čas na rozehrání. A navíc vůbec není jisté, zda bude schopen toho, aby mohl být zakomponován do nějakého fyzicky náročnějšího herního stylu.

Pak je tu Guélor Kanga, který už mnohokrát potvrdil, že k něčemu takovému není ochoten. Navíc mu v létě končí smlouva.

Ta končí i přeplácenému, tím pádem nechtěnému stoperovi Semihu Kayovi, také Martinu Frýdkovi, obránci Costovi…

Foto: Profimedia.cz

Václav Kotal, nový kouč Sparty. Jako hráč v ní působil v letech 1973-82. Jako trenér vedl Hradec Králové, Jablonec či Zbrojovku Brno. K A-týmu Sparty míří od jejího B-týmu, jeho asistentem bude Michal Šmarda.

Ve Spartě vůbec nemají jasno, s kým a co chtějí hrát teď, za půl roku, za rok. Pokud ano, tak je to buď tajné, nebo neviditelné, nebo nesrozumitelné. Každopádně v danou chvíli nefunkční.

Pozitivním jevem je působení několika mladých hráčů, veskrze odchovanců v ligovém kádru. V první řadě Adama Hložka. Nabízí se ale otázka, jestli mu v jeho vývoji bude nadále pomáhat působení v takto zmatečně řízeném klubu a týmu, kde se například pořád nemohou rozhodnout, jakou mu na hřišti svěřit roli. Pokud by Sparta na podzim zase neměla hrát Evropskou ligu, poškodilo by to sportovně opět celou Spartu, ale Hložkův vývoj obzvlášť.

Martin Hašek starší před časem poznamenal, že Sparta je nastavena tak nešťastně, že je jen požíračem trenérů a hráčů. Má pravdu. O tom svědčí jména, čísla a fakta uplynulých let.

Jak se ukázalo, Václav Jílek nebyl mužem, který by měl schopnost na tom něco změnit. Působil dojmem zmateného tělocvikáře, který neví, co si má počít, tak pořád zoufale točí sestavou.

Jestli jí točil on sám o své vůli, nebo tak za něj činil někdo jiný a on tomu jen trpně přihlížel, to ví on, Tomáš Rosický a Daniel Křetínský. To ať si mezi sebou pánové proberou. je to špatně tak jako tak.

A stejně tak to platí v rovině Rosický–Křetínský. Všichni víme, že Tomáš byl geniální hráč, má zkušenosti z velkých klubů, přirozenou inteligenci, charisma. V roli sportovního ředitele je pořád plus minus nováčkem. A nutno říct, že zatím zcela neúspěšným. Zopakujme, že vyhazov trenéra, kterého si vybral, po 9 měsících jeho působení a po prvním jarním ligovém kole je v první řadě Rosického ostuda. A výbuch jeho prvního pokusu na Spartě něco samostatně vytvořit.

Když se Rosický na Letnou po letech vrátil, zmínil, že největší změnou oproti prostředí v bundeslize či anglické Premier League je stav, kdy v českém klubu něco řeknete, a on místo toho, aby to udělal, začne řešit, proč to nejde (anebo se na to vykašle, dodejme za Rosického).

Je otázka, jestli v tomto směru Sparta někam pokročila. Asi příliš ne.

Problémy má Sparta i v jiných oblastech než jen na ligovém trávníku:

Stadion přestavěný Petrem Machem někdy v roce 1994 pomalu rezaví, o možnostech nějaké zásadnější přestavby ale Sparta odmítá komunikovat. Na bývalém tréninkovém hřišti staví hotel, aby se miliardy, které majitelé klubu ve Spartě utopili, začaly alespoň trochu nějak vracet.

Využití stadionu Sparty k jakýmkoli jiným účelům, než jsou zápasy ligového A-týmu? Absolutní nula.

Klub dlouhodobě není schopen vyřešit ani problematiku toalet na stadionu.

Tohle všechno by měl mít v gesci generální ředitel klubu František Čupr. Podle informací Seznam Zpráv se v klubu vyskytuje obvykle tak dva dny v týdnu, ve zbytku své pracovní kapacity je vázán jinými povinnostmi v Křetínského konsorciu EPH, funguje přitom zejména v Bratislavě.

Jeho předchůdce Adam Kotalík, jenž se podepsal na šílenostech, jako byla smlouva s průměrným tureckým stoperem Semihem Kayou, kterému Sparta už několik let platí zhruba 3,5 milionu korun měsíčně, funguje nadále jako poradce představenstva.

Do něj byl nedávno kooptován Petr Hrdlička, který má Tomáši Rosickému pomáhat s právní úrovní smluv. Fotbalová komunita se v jeho případě poměrně jednohlasně shodne, že o co méně pan Hrdlička rozumí fotbalu, o to víc kolem sebe šíří nevídanou aroganci.

Celkově – jako jeden velký organismus – každopádně Sparta nefunguje. A to je zásadní problém, ze kterého vyvěrá velká neefektivita vynaložených prostředků, potažmo sportovní neúspěchy. Tohle je důvod, proč česká konkurence funguje lépe, o zahraniční nemluvě.

Dokud právě tady nenalezne Sparta lepší cestu, pak ji z ligové lavičky nenapraví ani Václav Kotal, ani Pep Guardiola, ani Ježíš Kristus.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené