Hlavní obsah

Spoléhat na imunitu po covidu se nevyplatí, ukazují data

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

28. 4. 10:20

Definitivní odpověď na otázku, do jaké míry a na jak dlouho je člověk vyléčený z covidu-19 chráněný proti opětovné nákaze, stále chybí. Průběžné výsledky studií a data o reinfekcích ale začínají rýsovat první závěry.

Článek

Od začátku koronavirové pandemie patří otázky okolo imunitní odpovědi mezi nejsledovanější témata. Mohu se znovu nakazit? Pokud ano, jak rychle a potřebuji vůbec očkování?

Pozornost nedávno vyvolala dánská studie zveřejněná v časopisu The Lancet, která pracovala s daty od přibližně čtyř milionů lidí testovaných metodou PCR. Výzkumníci zkoumali výsledky a parametry testů z první vlny epidemie mezi březnem a květnem a z druhé vlny na podzim 2020. Dospěli přitom k závěru, že samotné prodělání covidu-19 může před reinfekcí poskytnout přibližně až 80procentní ochranu i šest měsíců po prodělání první infekce.

Jejich závěry však poukazují na jeden podstatný háček – na takto silnou ochranu se zdaleka nemůže spolehnout většina populace. Podstatně klesá zejména se zvyšujícím se věkem. U lidí nad 65 let, tedy ve skupině nejvíce ohrožené těžkým průběhem covidu-19, výzkumníci zaznamenali jen 47procentní míru ochrany.

„Naše zjištění mohou poskytovat podklady pro rozhodování o tom, které skupiny by měly být vakcinovány, a obhajují vakcinaci i těch, kdo již prodělali infekci, protože na přirozenou ochranu, zejména u starších lidí, nelze spoléhat,“ shrnují vědci.

Data, se kterými pracovali, navíc pochází z doby, kdy v zemi nepřevládala žádná z nových variant viru. U některých z nich se přitom už laboratorně prokázalo, že protilátkám částečně utíkají a dovedou získanou imunitu obcházet.

Nespolehlivá obrana

Jak zároveň vyplývá z dalších prací, ani mladí lidé se nemohou na přirozeně získanou imunitu zcela a dlouhodobě spoléhat. Například ze studie na 3 000 příslušnících námořnictva USA ve věku 18 až 20 let vyplynulo, že se zhruba deset procent sledovaných mladých mužů, kteří se už jednou z nákazy vyléčili, infikovali i podruhé.

„Ačkoli jsou protilátky indukované první infekcí do značné míry ochranné, nezaručují účinnou neutralizační aktivitu ani imunitu proti následné infekci,“ uzavírají výzkumníci.

Další poznatky by mohla do budoucna přidat britská studie, která začala minulý týden. Vědci cíleně vystaví riziku nákazy covidem-19 dobrovolníky, kteří již dříve nemoc prodělali, a budou zkoumat jejich imunitní reakci. Británie se v únoru stala první zemí na světě, která tyto testy na dobrovolnících pro covid-19 povolila. „Informace z této práce nám umožní navrhnout lepší vakcíny a léčbu a také pochopit, zda a jak dlouho jsou lidé chráněni poté, co covid-19 prodělali,“ uvedla vakcinoložka z Oxfordské univerzity Helen McShaneová, která studii vede.

Reinfekce v Česku

V Česku se evidencí opětovných reakcí zabývá Státní zdravotní ústav. Podle dat, která zveřejnil minulý týden, je zatím hlášeno 1 535 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19. Věkové rozpětí u lidí, kteří reinfekci prodělali je 1 až 100 let, medián je 41 let. Interval mezi první a druhou epizodou onemocnění byl v rozmezí 62 až 373 dní. U dalších 831 případů zatím probíhá validace. „Kromě tohoto počtu bylo identifikováno ještě 2 360 případů možných reinfekcí covid-19, u nichž však minimálně jedna z epizod onemocnění proběhla bezpříznakově,“ dodává ústav.

Jak upozorňuje Státní zdravotní ústav, proti jiným druhům koronavirů se hladiny protilátek časem snižují, a to v rozmezí 12 až 52 týdnů od nástupu příznaků nemoci. V případě nového koronaviru vydrží až 94 dní po infekci.

„Nedávné studie ukazují, že hladiny protilátek dosahují maxima mezi třetím až čtvrtým týdnem po infekci a zůstávají relativně stabilní až čtyři měsíce po stanovení diagnózy. Aktivita neutralizačních protilátek ale v průběhu času významně klesá. Rozsah a časové období snižování hladin protilátek a úloha buněčné imunity nebyly po delší dobu u větších populačních skupin dostatečně studovány,“ dodává.

Nicméně i proto, že dosavadní sledování nenasvědčují, že by se dalo na dlouhodobou ochranu získanou proděláním covidu-19 spolehnout, je jednoznačnou cestou z koronavirové pandemie očkování.

„Prakticky celý svět souhlasí s tím, že je potřeba proočkovat téměř celou populaci co nejkompletněji, a docílit tak stavu kolektivní imunity, jež bude chránit i ty, na které z různých důvodů nebude ochrana vakcinací fungovat. Tento stav by také minimalizoval výskyt nových, nebezpečnějších mutačních variant viru,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy imunolog Václav Hořejší.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované