Hlavní obsah

Duel: Zasněžování sjezdovek ničí horské potoky, kritizuje ekolog. Hysterie, brání se skiareály

Duel: Spor o technický sníh. Radost pro lyžaře, pohroma pro přírodu? (Video: Seznam.cz)

Technický sníh na horských svazích prodlužuje zimu, to je problém pro celý ekosystém, který se kvůli tomu mění, vysvětluje rizika umělého zasněžování hydrobiolog Josef Fuksa.

Článek

Horská střediska si u nás v posledních týdnech sice pochvalují sněhové podmínky, ani letos ale skiareály nepřestaly svahy uměle zasněžovat. A právě technický sníh dlouhodobě kritizují ekologové.

„Klasický sníh je poměrně kyprý. Ten technický je jiný. Odvádí teplo z povrchu pod ním, neprochází jím kyslík a v zásadě odtává jako led, tedy shora. Až na konci sezóny se poslední vrstvy tajícího umělého sněhu mohou vsáknout. To vede ke změnám na zasněžovaných plochách,“ říká v Duelu ekolog a hydrobiolog Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

HLASUJTE: Vadí Vám umělé zasněžovaní?
Ano, ale nejde to jinak.
4.7 %
Ano, důležitější je pro mne ochrana přírody.
65 %
Ne.
30.3 %
Celkem hlasovalo 2582 čtenářů.

Pro organismy na svazích to znamená delší zimní období a kratší letní období. „Mění to podmínky přezimování celého systému pod tím umělým sněhem,“ dodává.

Podle předsedy Asociace horských středisek Libora Knota ale používání umělého sněhu žádným větším problémem není. „Je to trochu nafouknutý problém. Plochy, o kterých mluvíme, jsou z pohledu zásahu do přírody a do krajiny miniaturní. Plochy sjezdovek zabírají zhruba 1 470 hektarů,“ říká Knot.

Sucho a mráz

Ekologům také vadí množství vody odebrané pro výrobu technického sněhu. V zimní sezóně je většinou méně srážek, takže horské potoky a řeky mají nižší průtoky. „Když mrzne, tak je vlastně sucho, voda se nevsakuje. Odebíráním vody z potoků je vlastně zničíte, snížíte jejich teplotní stabilitu a ekosystém může zmrznout na kost,“ oponuje Fuksa.

„Zásadní problém je momentální aktuální odběr. Pro začátek sezóny je klíčový standard kolem 30 centimetrů urolbovaného sněhu. To znamená, že tam potřebujete 150 litrů vody na čtvereční metr sjezdovky. Na hektar je to 1 500 kubíků a to musíte vzít během dvou nebo tří dnů v té krajině,“ dodává Fuksa.

Celkový přínos technického sněhu ale podle Knota převažuje nad negativy. Zasněžování se podle něj na celkovém objemu odebraných povrchových vod v ČR podílí jen z 0,2 %, tedy zhruba 3 miliony kubických metrů. Skiareály navíc mají limity na čerpání vody, které nesmějí překročit.

„Každé odběrné místo má povolení na denní nebo měsíční i jiné limity a zůstatek, pod který se už voda nesmí čerpat. Areály se těmi limity musejí řídit a zbytkový průtok musí být zachovaný. Pokud je povolení vydáno správně, nic zásadního se dít nemůže,“ míní Knot.

Pokuty za 1,3 milionu

Česká inspekce za loňský rok potvrdila deset případů, kdy byla porušena povinnost při čerpání vody ve skiareálech. Rozdala pokuty za 1,3 milionu korun, z toho milionovou pokutu dostal největší lyžařský areál v Krušných horách – Skiareál Klínovec. Podle Knota jsou to ale jednotlivé případy a většina středisek limity dodržuje.

Horská střediska se také brání tím, že díky umělému sněhu zvyšují obsazenost areálů, a to pomáhá regionům, kde lidé většinou těžko hledají práci. A varují, že v případě, že by střediska nedokázala přilákat lyžaře, vesnice v okolí by se vylidnily.

„Podle studie KPMG jedna koruna utracená ve skiareálu znamená sedm korun utracených v celém horském středisku. To přináší zaměstnání pro 46 tisíc lidí, kteří jsou na dobrém zahájení sezóny závislí,“ dodává Knot.

Doporučujeme