Článek
Pokud Sparta slavně neovládne Konferenční ligu, což se aktuálně jeví utopicky, zůstane v sezoně bez trofeje. Čili rozpolcená, naštvaná a při dalším přešlapování na křižovatce.
„Možná to zní tvrdě, ale jedině triumfem v Evropě může další špatnou sezonu vyžehlit,“ zdůraznil bývalý prvoligový záložník Tomáš Kučera v podcastu MVP.
Jenže tajně vysněný triumf v Evropě hodně rychle vyprchává. Po čtvrteční milosrdné porážce 1:2 v Alkmaaru není důvod, proč si myslet, že se fotbalisté Sparty spasí. Prakticky ve všech aspektech byli horší. Skóre ještě docela ujde, zato v uměleckém dojmu naprosto propadli. Na šestý tým nizozemské ligy nestačili a museli poděkovat náhradnímu brankáři Jakubu Surovčíkovi, že pochytal nejméně pět vyložených šancí.
„Remíza by byla zlatá, jenže my na víc neměli. Gól jsme dali z jedné šance. Vlastně i porážka o gól je pro nás zlatá,“ reálně zhodnotil utkání Surovčík, když přišel mezi novináře.
On za to nemůže. Brankář Jakub Surovčík ještě Spartu ve čtvrtek zachránil
Aby mohla Sparta postoupit do čtvrtfinále Konferenční ligy, musí doma ve čtvrteční odvetě vyhrát. A nejlépe hned o dva góly, aby se neprodlužovalo. Za zády sice bude mít vášnivý dav a v ústech jistě kupu motivačních slov, ale další záchytné body se hledají těžko. Pokud vůbec.
Tým nemá šťávu. V některých pasážích bývá až apatický, zranitelný. Únava se kumuluje. Zranění přibývají. Špatná nálada se zvyšuje. Přímým důsledkem jsou potom výsledky.
Ptát se sparťanských legend, co si o současné situaci myslí? To radši nedělejte, protože by si musely s rudě naštvanýma očima kopnout, což by vůči současnému týmu nemuselo vyznít úplně fér. Ale zároveň je fér si přiznat, že Sparta má problém.
Klidně ho můžeme shrnout pod obyčejný detail ze čtvrtečního utkání, kdy se sparťané ve druhém poločase vymanili z drsného područí, vysprintovali v přečíslení do brejku a Mannsverk poslal křížný pas přes půl hřiště na kapitána Haraslína. Myšlenka dobrá, přihrávka pokažená. Haraslín se ještě pokusil přibrzdit, ale podklouzl, přesto se vztekal především Mannsverk, který situaci zazdil vlastní nepřesností. Právě taková je teď Sparta. Neumí napravit svoje chyby. A možná je ani nevidí.
Sparta po 25. ligovém kole
Letos
51 bodů, daleko od titulu. Deset bodů na vedoucí Slavii je příliš citelné manko. Ačkoli zbývá včetně nadstavby deset kol a ve hře je ještě 30 bodů, není reálné, že by sparťané ztrátu smazali. Spíš aby koukali za sebe, odkud může zaútočit Plzeň, která ztrácí šest bodů. Český pohár? Šokující porážka od Mladé Boleslavi ve čtvrtfinále. Konferenční liga? Po skvělém podzimu a přímém postupu přišla porážka 1:2 v Alkmaaru. Pro postup do čtvrtfinále je potřeba ve čtvrtek vyhrát o dva góly.
„Jakmile Sparta nedokáže vnutit soupeři kombinační styl a svou kontrolu míče, neumí přepnout do jiného režimu. Jít do soubojů, přidat na intenzitě, nevyčkávat,“ vidí Tomáš Kučera a zdaleka nejen on.
Úplně stačí zrekapitulovat si posledních pět soutěžních zápasů, které měly ukázat, jaká Sparta opravdu je.
Zaprvé: liga v Plzni 0:0. Remíza, která patří do kolonky šťastných bodů. Nabuzenější soupeř měl dvacet střel, byl vytrvalejší, snaživější, neproměnil penaltu.
Zadruhé: liga proti Baníku, který se polekal prostředí, do kterého přijel. Nechal se zvalchovat, dohrával o deseti a podlehl 2:5, ale vysoké sparťanské vítězství zároveň zkreslují dva góly v dlouhém nastavení. Výkon měl k ideálu daleko.
Zatřetí: čtvrtfinále poháru v Mladé Boleslavi. Malér, do něhož Sparta spadla vlastní nedůsledností. Proti soupeři, který se klepe na spodku ligové tabulky, nedokázala za 120 minut skórovat a navrch pokazila penalty. Šokující konec v poháru, který byl jedním z cílů této sezony.
Začtvrté: ligové derby na Slavii. Pro sparťany poslední možnost, jak zdramatizovat ligovou soutěž. Bylo potřeba v Edenu vyhrát, což po poločasovém vedení 1:0 vypadalo reálně. Ovšem po pauze se Sparta vypařila, jako by neexistovala. I třiadvacetiletý brankář Surovčík, který s historickou sparťanskou DNA prakticky nemá co dočinění, poznal: „Slávisti nejsou lepší fotbalisti, ale totálně nás roznesli přístupem.“
Po porážce 1:3 ztrácejí sparťané na první Slavii deset bodů, což se deset utkání před koncem sezony jeví nedostižně. Hlavní obžalobou je pak fakt, že přesně před rokem, kdy Sparta čelila za kouče Friiseho kritickému lynči, měla po pětadvaceti kolech o čtyři body více než teď.
Zapáté: případ Alkmaar. Byť se střetly týmy s celkem průměrnou výkonností, na hřišti to byly dva neporovnatelné světy. Alkmaar kraloval. Na střely vyhrál drtivě 26:5 a kdyby fungovala spravedlnost, sparťané odjížděli s přídělem. Trenér Priske lamentoval, lomil rukama, reagoval zlostně, střídal. „Výkon nebyl dost dobrý na Spartu, to si nebudeme nic nalhávat. Zase to bylo málo,“ mínil Surovčík.
Pohotová dorážka útočníka Matyáše Vojty, zimní posily za 115 milionů, alespoň zanechala naději do čtvrteční odvety. Před tou Sparta ještě musí zvládnout bod číslo 6, neboli povinné vítězství nad Slováckem, které je v tabulce třetí od konce.
„Věříme v postup přes Alkmaar, protože víme, že evropské noci na Letné dokážou být kouzelné,“ prohlásil Brian Priske, než se odletělo do Prahy.
Je pochopitelné, že mužstvo nebude hanit v rozehrané sezoně – a zvlášť v období, které může způsobit ještě větší trable. Ale… „Chápete přestupovou politiku Sparty?“ zaznělo mnohokrát v podcastu MVP, který od loňského října vysílají Seznam Zprávy.
Výjezd za porážkou do Alkmaaru.
Zdá se, že Priskeho trenérské kouzlo se s jeho návratem do Sparty někde vytratilo. Dánský trenér vyhrál na Letné dva tituly za sebou a víceméně rozcupoval poměry v celé české lize, načež se nechal zlákat do Feyenoordu Rotterdam, kde neuspěl. Sparta ho loni v létě zlanařila zpátky, umožnila mu, aby si vytvořil zbrusu nový realizační štáb, nakoupil hráče, přesvědčil nespokojené a zase se pustil do práce, která byla dřív tolik úspěšná. Tentokrát však drhne.
„Netrefil útočníky. A netrefil ani střední záložníky. Přivedli Irvinga, který má zkušenosti z West Hamu, a nic. Přivedli Mannsverka, který hrál za Ajax, ale on taky nepřináší dostatečný pohyb s náběhy. Snaží se hrát fotbal do nohy, což na lepší soupeře nemůže stačit. Proč? Protože jednoho režiséra, Kairinena, už přece Sparta má,“ žalují experti z podcastu MVP.
Každopádně je toho daleko víc, co Spartu trápí. Tak dlouho se řešilo, že brankářská jednička Vindahl dělá přehmaty, až se dánský gólman musel zranit, aby dostal pořádnou šanci Surovčík.
Jakmile odkulhal dánský zadák Sørensen, zjistilo se, že Sparta má vážné díry v defenzivní řadě. Ve čtvrtek musela poslat do boje Uchennu, jenž marodil čtyři měsíce. Naopak jen poločas dostal Panák, kterého si kdysi vybrali za ideálního kapitána, aby později zjistili, že mu zdraví nedovoluje hrát dva ostré zápasy týdně. Však ani vyhlášený navrátilec Kadeřábek se pořád ne a ne chytit, protože se s ním zbytečně šibuje.
Sázka na ofenzivního lídra Haraslína vychází, když má slovenský křídelník dobrý přihrávkový servis. Jakmile dostane volnost, exceluje. Když ho soupeři odříznou, což se Plzni i Slavii celkem pohodlně povedlo, trpí tím celý tým.
Co křídla z dalekých krajů? Mercado výborný, leč zranitelný, Kuol příliš nestálý a zbrklý. A útok? Mladý talent Vojta se po zimním megapřestupu rozkoukává, Rrahmaniho mazanost se pere s laxností a vrchní buldok Kuchta je očividně na odchodu.
Mohli bychom pod mikroskop pokládat jedno jméno po druhém, ale nejlepší bude, pokud Spartu posoudíme jako celek. Jestliže na konci podzimu byla rozkolísaná (s výjimkou zápasů v Konferenční lize) a čekalo se na zimní obrodu, tak si v polovině března můžeme říct, že posun k lepšímu nenastal.
Titul je víceméně ztracený.
Národní pohár v tahu.
Postup do čtvrtfinále Konferenční ligy v těžké mlze.
